Konec levných dieselů pro manažery? Francie už firmy za spalovací auta tvrdě trestá, Brusel chystá kvóty

V prosinci 2025 položila Komise na stůl návrh regulace čistých firemních vozidel. Logika je prostá: když firmy kupují šest z deseti nových aut v Evropě, stačí změnit pravidla pro ně a celý trh se pohne. Jenže mezi návrhem z Bruselu, tlakem ekologické organizace Transport & Environment a francouzskou realitou, kde flotilová daň už běží, leží propast. A právě v ní se rodí částka 25 000 eur, tedy oněch zhruba 625 000 korun, která zní jako univerzální evropská pokuta za spalovací služebák. Tak jednoduché to ale není.

Co přesně Komise navrhuje

Návrh z 16. prosince 2025 nestanovuje jednotnou evropskou daň ani pokutu za nákup konkrétního spalovacího auta. Místo toho ukládá členským státům, aby od roku 2030 zajistily minimální podíl nulově a nízkoemisních vozů mezi novými registracemi velkých podniků, tedy firem s nejméně 250 zaměstnanci a obratem nad 50 milionů eur. Malé a střední podniky jsou z působnosti vyňaty.

Způsob, jak cíle vynutit, nechává Komise na státech. Mohou sáhnout po daních, pokutách, odejmutí dotací nebo kombinaci všeho. Součástí balíčku je i průmyslová pojistka: veřejná finanční podpora firemních aut a dodávek má směřovat výhradně k nulovým a nízkoemisním vozům vyrobeným v EU. Tím Brusel propojuje klimatický cíl s obranou evropských výrobců proti čínské konkurenci.

ADAC otestoval 7 způsobů ochrany auta před vedrem. Populární sluneční clona za sklem skončila až čtvrtá

AutoŽivě.cz

Právě teď

Legislativa je teprve v pohybu. Podle technického přehledu Evropského parlamentu čeká procedura na rozhodnutí výborů. Nic z toho dnes neplatí.

Odkud se vzalo 625 000 korun

Částka 25 000 eur nevychází z unijního návrhu, ale dává smysl jako kumulovaný dopad francouzské flotilové daně. Francie totiž nečekala na Brusel. Od roku 2025 tam platí povinnost pro firmy se stovkou a více vozidel: musí dosáhnout stanoveného podílu nízkoemisních aut v nových registracích. Kdo nesplní, platí roční daň.

Sazby rostou postupně:

• 2025: 2 000 eur za každý chybějící vůz v deficitu
• 2026: 4 000 eur
• od 2027: 5 000 eur

Cíle se zpřísňují souběžně, z 15 % v roce 2025 na 48 % v roce 2030. Firma, která v roce 2027 nesplní cíl o pět vozů, zaplatí 25 000 eur ročně. To je těch 625 000 korun. Nejde o jednorázovou pokutu za nákup jednoho dieselu, ale o součet penalizace za celý deficit flotily.

Francouzská státní pokladna přitom otevřeně přiznává, že zpřísněná daň má firmy tlačit k rychlejší obnově a elektrifikaci. Není to vedlejší efekt, je to záměr.

Propast mezi Francií, Německem a Českem

Transport & Environment v květnu 2026 zveřejnila daňový žebříček, který ukazuje extrémní rozdíly mezi členskými státy. Ve Francii zaplatí firma za benzinové firemní auto daňovou zátěž kolem 25 000 eur. V Dánsku, které je v žebříčku nejtvrdší, dokonce asi 37 000 eur. A Německo? Tam vychází čisté fiskální zvýhodnění spalovacího firemního vozu až na 10 000 eur. Místo penalizace bonus.

Německo je přitom klíčový hráč: registruje 28 % všech nových fosilních firemních aut v EU. Spolková vláda pod vedením Friedricha Merze už v lednu 2026 zaslala Radě EU písemné připomínky, v nichž zpochybňuje potřebnost nové regulace, upozorňuje na byrokracii, náklady a ptá se na soulad podmínky „made in EU“ s pravidly WTO.

A Česko? Finanční správa v roce 2026 výslovně uvádí, že osobní vozidla do 3,5 tuny nepodléhají silniční dani. Žádná flotilová penalizace francouzského typu tu neexistuje. Pro české firmy dnes nákup spalovacího služebního auta nepřináší přímou daňovou nevýhodu.

Proč je bojiště právě tady

Firemní auta nejsou jen služební oktávky manažerů. Do korporátních registrací spadají i leasingové vozy, dlouhodobé pronájmy a celý segment půjčoven. Proto tvoří kolem 60 % nových registrací v EU. A mají jednu zásadní vlastnost: najezdí víc kilometrů a rychleji padají do ojetin. Elektrifikace firemních flotil by tedy nezměnila jen parkoviště před centrálami, ale zaplavila by bazarový trh dostupnějšími elektromobily pro domácnosti a menší firmy.

T&E proto tlačí na tvrdší variantu, než jakou navrhuje Komise. Zatímco Brusel počítá s cílem kolem 45 % nulově emisních aut ve flotilách velkých firem, T&E chce 69 %. Bez silnějšího zásahu se podle organizace do roku 2030 v EU zaregistruje ještě zhruba 20 milionů nových spalovacích firemních aut.

Co to znamená pro české firmy už teď

Přímá pokuta 625 000 korun českým firmám dnes nehrozí. Ale regulatorní signál je na stole a obměnový cyklus firemních flotil trvá tři až pět let. Firma, která dnes uzavírá pětiletý leasing na dieselový vůz, ho bude provozovat v roce 2030, tedy přesně v okamžiku, kdy by unijní cíle měly začít platit. A čím víc firma působí ve více státech EU, tím víc se vyplatí počítat s variantou, že se spalovací služební vůz v příští obměně daňově zhorší.

Skutečné riziko pro velké flotily není dnešní jednorázová pokuta v Česku. Je to možnost, že se spalovací auto ekonomicky rozpadne v horizontu příští obměny vozového parku, ne kvůli ceně na čerpací stanici, ale kvůli daňové architektuře, kterou právě teď přepisují Paříž, Kodaň a možná i Brusel.