Rodinná čerpací stanice z Kamenice nad Lipou podala žalobu na cenovou regulaci nafty. Tvrdí, že ji stát nutil prodávat pod nákupní cenou, a vyčísluje škodu na 80 117 korun.
Žaloba, kterou vede společnost Čerpací stanice Kamenice nad Lipou u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 8 A 32/2026, míří proti cenovým výměrům Ministerstva financí z dubna a května letošního roku. Nejde přitom jen o jednu fakturu jedné pumpy na Vysočině. Soud už sám konstatoval, že spor se dotýká „značného počtu potenciálně dotčených osob“, a vyvěsil výzvu pro další provozovatele čerpacích stanic, aby se k řízení připojili. Prezident Unie nezávislých petrolejářů hovořil o nižších desítkách pumpařů, kteří se chtěli bránit právní cestou. Příběh jedné rodinné firmy tak otevírá otázku, kterou si dosud nikdo u soudu nepoložil: jak přesně musí stát odůvodnit a nastavit krizovou regulaci, aby obstála před zákonem?
Jak regulace fungovala, a proč bolela hlavně malé
Vláda spustila cenové stropy 8. dubna 2026 jako reakci na zdražování pohonných hmot po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Ministerstvo financí stanovilo maximální maloobchodní cenu neprémiového benzinu a nafty na veřejných pumpách vzorcem: průměr velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL plus cena podle mezinárodní kotace Platts, k tomu marže 2,50 koruny na litr a DPH. Zároveň stát snížil spotřební daň u nafty o 1,939 koruny na litr, tedy o 2,35 koruny včetně DPH.
Problém byl v rychlosti. Vzorec se přepočítával denně, jenže malá stanice na Vysočině nenakupuje naftu každý den. Koupí cisternový vůz za úterní cenu, a ve středu už musí prodávat podle nižšího stropu. Velký řetězec typu Shell nebo MOL má silnější vyjednávací pozici, objemové slevy a finanční polštář, kterým krátkodobý výkyv absorbuje. Rodinná pumpa s jedním stojanem ne.
Samo ministerstvo to po necelém měsíci nepřímo přiznalo. V Cenovém věstníku 24/2026 z 29. dubna uvedlo, že z výpočtu vypouští zohlednění individuálních slev, protože „dosavadní výše marže nejvíce dopadala na malé subjekty, které na tyto slevy nedosáhnou“. Od května se přešlo na třídenní průměry a marži 3 koruny na litr. Jenže pro žalobce z Kamenice nad Lipou přišla změna pozdě, škoda už vznikla.
Co přesně žaloba napadá
Podle žaloby citované Seznam Zprávami stanice požaduje dvě věci najednou: zrušení cenového výměru Ministerstva financí v části týkající se motorové nafty a náhradu škody a ušlého zisku ve výši 80 117 korun. Částka není vysoká. Právní dopad ale může být obrovský.
Hlavní argumenty žalobce stojí na dvou pilířích. Zaprvé: neexistovala taková mimořádná tržní situace, která by ospravedlnila zásah podle zákona o cenách. Zadruhé: i kdyby situace mimořádná byla, nastavení regulace bylo nepřiměřené a metodicky vadné.
Stát má proti tomu vlastní munici. Ministerstvo financí už v březnu 2026 sbíralo data od 2 530 čerpacích stanic od 558 provozovatelů a tvrdilo, že hrubé marže u nafty po vypuknutí konfliktu neklesly do nepřiměřené roviny. Vláda opakovaně zdůvodňovala regulaci ochranou ekonomiky, tlumením inflace a odstraněním lokálních cenových extrémů. Zákon č. 63/2026 Sb., účinný od 13. května, navíc výslovně dává vládě pravomoc regulovat ceny pohonných hmot při mimořádné tržní situaci až na 12 měsíců.
Klíčový procesní detail: žaloba míří jen proti starým cenovým výměrům ministerstva, které měly formu opatření obecné povahy a jsou přezkoumatelné správním soudem. Pozdější vládní nařízení, která regulaci převzala od 19. května, už podle ministerstva správní žalobou napadnout nelze. Bitevní pole je tedy úzké, ale precedent, který na něm může vzniknout, úzký není.
Co by výhra znamenala pro trh
Případný úspěch žalobce by neznamenal konec cenových stropů. Stát by nepřišel o pravomoc regulovat, zákon č. 63/2026 Sb. by dál platil. Změnil by se ale standard, jaký musí stát při regulaci splnit: přesněji prokázat mimořádnost situace, lépe zdůvodnit vzorec, zohlednit dopady na různé typy provozovatelů.
Prakticky by to otevřelo dvě vlny důsledků:
- Zpochybnění starých výměrů. Pokud soud konstatuje nezákonnost dubnového nebo květnového cenového výměru, další pumpy získají silný argument pro vlastní žaloby na náhradu škody. Česká televize odhadla ztráty sektoru na 50 až 100 milionů korun.
- Vyšší riziko pro budoucí regulace. Při dalším cenovém šoku by vláda musela počítat s tím, že rychlá, politicky pohodlná regulace může skončit u soudu, a prohrát. To neznamená, že stát přestane zasahovat. Znamená to, že zásah bude muset být pečlivější, pomalejší, nebo doprovázený kompenzacemi.
Pro řidiče u stojanu by se krátkodobě nezměnilo nic. Napadený režim už neběží, trh od června funguje pod vládními nařízeními a ministerstvo samo navrhuje regulaci ukončit k 19. červenci. Dlouhodobě by ale výsledek mohl znamenat větší cenovou volatilitu v krizích, stát by váhal zasáhnout tam, kde dřív sáhl okamžitě.
Evropské zrcadlo: malé pumpy zatím prohrávají
Česká žaloba není v Evropě ojedinělá, ale dosavadní výsledky mluví spíš ve prospěch států. V Chorvatsku napadla Asociace malých distributorů devatenáct vládních cenových dekretů z let 2021–2022. Ústavní soud návrh v březnu 2023 odmítl. V Maďarsku se 49 provozovatelů čerpacích stanic obrátilo na Evropský soud pro lidská práva se stížností proti palivovému stropu. Štrasburský soud ji v září 2025 prohlásil za nepřijatelnou jako zjevně neopodstatněnou, přičemž výslovně zohlednil, že Maďarsko zavedlo i kompenzační opatření pro postižené provozovatele.
Právě absence kompenzací je bod, kde se český případ liší. Vláda snížila spotřební daň, ale cílenou náhradu pro pumpaře, kteří prodávali pod nákupní cenou, nenabídla. Jestli tento rozdíl stačí k jinému výsledku, rozhodne Městský soud v Praze. Harmonogram řízení není veřejně znám; při složitosti sporu a možnosti kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu se verdikt může protáhnout hluboko za rok 2026.
Spor za 80 tisíc, který může stát stovky milionů
Žaloba za 80 117 korun vypadá jako bagatelní spor. Jenže právě proto je nebezpečná, ne pro žalobce, ale pro stát. Pokud soud řekne, že dubnová regulace byla v části nafty nezákonná, otevře dveře stovkám dalších nároků od pump po celém Česku. A příště, až ceny ropy vyletí a politici budou chtít rychle uklidnit veřejnost cenovým stropem, budou muset nejdřív spočítat, kolik je ta rychlost bude stát u soudu.
Rodinná pumpa z Kamenice nad Lipou nevede spor o svých 80 tisíc. Vede spor o to, kde končí krizová pravomoc státu a začíná právo podnikatele neprodávat se ztrátou. Odpověď zatím nezná nikdo, ani soud.
PŘEČTENÍ: 7497
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5423
