Z vysavačů rovnou do hyperbilů: Čínská firma Dreame chystá elektromobil se stovkou za 1,7 s a maximálkou 550 km/h

Když v lednu 2026 na veletrhu CES v Las Vegas stáli návštěvníci před dvěma statickými prototypy značky Kosmera, většina z nich si nejdřív googlila, kdo za tím stojí. Odpověď zněla překvapivě: Dreame, čínský výrobce robotických vysavačů, tyčových mopů a vysokootáčkových fénů, který na svém webu hrdě uvádí přítomnost ve 120 zemích, ovšem výhradně s domácí technikou. Model Star Razer, čtyřdveřový grand tourer s ambicí stát se nejrychlejším elektromobilem planety, vzbudil okamžitou směs fascinace a skepse. A obojí má své důvody.

Od vysavačového motoru k 3 112 koním

Dreame se na oficiálních stránkách profiluje jako technologická firma postavená na vysokootáčkových elektromotorech, SLAM navigaci a strojovém vidění. Právě motory jsou pojítkem mezi vysavačem za pár tisíc korun a hyperbilovou ambicí za desítky milionů. Jenže skok z 125 000 otáček za minutu v robotickém vysavači do čtyřmotorové architektury schopné údajně vyvinout 3 112 koní není jen otázka škálování, je to přechod do úplně jiného regulačního, bezpečnostního a kapitálového světa.

Na CES Kosmera oficiálně komunikovala 800V architekturu, výkon až 2 040 koní a sprint z nuly na 161 km/h (100 mph) pod 1,7 sekundy. O půl roku později, v červnu 2026, začaly zahraniční servery jako Zero2Turbo psát o jiných číslech: 1 200 V, 3 112 koní, sprint na stovku za 1,7 sekundy a maximální rychlost 550 km/h. Parametry se mezi zimou a létem výrazně posunuly, a žádný z nich nebyl nezávisle ověřen.

Sparta vycenila zuby. Její nové útočné eso Brunes slibuje víc zábavy, teď ho ale čekají galeje

SportyŽivě.cz

4 h

Papírový souboj s Neverou a Battistou

Na papíře Star Razer drtí současnou elektrickou špičku. Srovnání mluví jasně:

Klíčový rozdíl neleží v excelu. Nevera je reálný vůz, který si zákazník může objednat a svézt se v něm. Battista rovněž. Star Razer je zatím kombinace statických prototypů, renderů a firemních tvrzení šířených sekundárními médii.

Zajímavé je srovnání i na technologické úrovni. Kosmera mluví o čtyřech axiálních motorech ve dvou dvoumotorových modulech, jeden na každé nápravě. Mercedes-AMG u svého konceptu GT XX volí tři axiální motory ve dvou jednotkách, dva vzadu, jeden vpředu jako posilovací, a výslovně říká, že technologie míří do budoucích sériových vozů platformy AMG.EA. Podobný princip, jiný layout a zásadně odlišná průmyslová zralost.

Pneumatiky, dráha a fyzika za 550 km/h

Výkon je jen polovina příběhu. Při 550 km/h rozhodují pneumatiky, aerodynamika, chlazení baterie a hlavně existence místa, kde takovou rychlost vůbec bezpečně dosáhnout.

Když Bugatti v roce 2019 překonalo hranici 490 km/h, potřebovalo k tomu speciální testovací okruh Ehra-Lessien s 21kilometrovou tříproudou „dálnicí“ a pneumatiky Michelin testované na stolici až do 511 km/h. A i tak šlo o jednorázový rekordní pokus s upraveným Chironem. Sériový Veyron Super Sport měl maximálku omezenou na 415 km/h, právě kvůli pneumatikám.

Kosmera v lednovém tiskovém materiálu zmiňovala plán otestovat dynamický prototyp na testovacím oválu ATP Papenburg. Žádnou ověřenou jízdu ale nezveřejnila. Rychlost 550 km/h není fyzikálně nemožná, ale dnes jde o neprokázané tvrzení na samé hraně toho, co pneumatikový průmysl dokáže garantovat.

Nabíjecí infrastruktura, která ještě neexistuje

Architektura 1 200 V dává z pohledu výkonu smysl, vyšší napětí znamená nižší proud, menší ztráty a lehčí kabeláž. Problém je na druhém konci kabelu. Dnešní veřejná rychlonabíjecí síť pro osobní vozy operuje převážně pod touto hranicí:

• ABB Terra 360 – výstupní napětí 150–920 V
• Alpitronic HYC1000 – CCS výstup do 1 000 V
• IONITY – letos nasazuje 600kW body přes HYC1000, ale stále v rámci klasického CCS ekosystému

Standard MCS (Megawatt Charging System) od CharIN sice počítá s napětím až 1 250 V a proudem 3 000 A, ale je tažený hlavně těžkou nákladní dopravou. Star Razer by s 1 200 V předběhl velkou část osobní nabíjecí infrastruktury a musel by řešit vlastní kompatibilní strategii, nebo čekat, až ho svět dožene.

Červnový obrat: z hyperbilu zpět do laboratoře

Příběh Kosmery dostal 23. června 2026 nečekanou tečku. Čínský server 36Kr přinesl informaci, že automobilová divize Dreame už nemá pokračovat jako samostatný sériový byznys. Projekt se podle firemního vyjádření přesouvá do režimu „průmyslového výzkumného institutu“. Původní termín prvních produkčních vozů v roce 2029, uváděný sekundárními zdroji, je po této reorganizaci třeba číst s velkým otazníkem.

Dreame tím nevědomky ilustruje vzorec, který u nových elektromobilových hyperprojektů vídáme opakovaně: nejdřív render, pak mediální vlna, pak eskalace slibů, a nakonec tiché přehodnocení. Vstup do automobilového průmyslu je kapitálově a organizačně nesrovnatelně tvrdší než expanze do dalšího spotřebního segmentu.

Největší otázka kolem Star Razeru tak dávno není, jestli Dreame umí postavit rychlý elektromotor. Umí, v malém měřítku to dokazuje každý den v milionech domácností. Otázka zní, jestli se Kosmera vůbec dostane z fáze velkých slibů do fáze homologovaného auta. Po červnové reorganizaci vypadá odpověď spíš jako „ne hned“.