Francouzský důchodce si na vlastním pozemku u trajektového přístavu vydělával až 225 tisíc korun měsíčně. Teď mu hrozí soud.
Fromentine je malý přístav na atlantickém pobřeží Vendée, odkud každé léto vyplouvají trajekty na ostrov Île d’Yeu. Tisíce turistů tu řeší stále totéž: kam odstavit auto, než se vrátí z ostrova. Jeden místní penzista na to přišel po svém, otevřel bránu svého pozemku a začal nabízet stání za cenu, která podkopávala všechna okolní parkoviště. Podle četnictva mu přes sezonu proteklo plochou kolem padesáti aut denně a měsíční tržby se vyšplhaly na 7 000 až 9 000 eur, tedy zhruba 175 000 až 225 000 korun. Jenže neměl živnostenský list, nepřiznával příjmy a jeho pozemek leží v územní zóně, kde je komerční parkování zakázané. 4. února 2027 se bude zodpovídat u soudu v Les Sables-d’Olonne.
Padesát aut denně na poli u mola
Případ poprvé veřejně popsala regionální stanice ICI Loire Océan a následně jej převzal Le Progrès. Podle četnictva důchodce provozoval nehlášenou službu označovanou jako hlídané parkování. Nešlo tedy o to, že by sousedovi jednou za čas půjčil kus zahrady. Šlo o opakovanou, sezonně stabilní nabídku pro veřejnost s kapacitou desítek vozů denně.
Přesný ceník, který účtoval, se veřejně dohledat nepodařilo. Víme ale, kolik stojí legální konkurence. Tři největší parkoviště přímo u terminálu ve Fromentine, Parking de l’Océan, Parking Bodin a Parking Blanchard, si v roce 2026 účtují od 7,90 do 19,20 eur za den podle délky stání a typu služby. Nabízejí přitom oplocení, kamerový dohled, parkování personálem, krytá stání i shuttle k molu. Důchodce nic z toho podle dostupných informací neposkytoval. Stačilo mu být levnější, a turisté přicházeli sami.
Tři vrstvy jednoho problému
Kauza vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti se v ní kříží tři samostatné právní roviny.
Neregistrovaná činnost. Francie od roku 2023 vyžaduje, aby každá ekonomická činnost byla přihlášena přes jednotný podnikatelský portál. Důchodce nic takového neudělal. Francouzský zákoník práce kvalifikuje nehlášenou výdělečnou činnost jako „zatajovanou práci“ s horní sazbou až tři roky vězení a pokutou 45 000 eur, tedy přes milion korun.
Nepřiznané příjmy. Pokud tržby skutečně dosahovaly odhadovaných 7 000 až 9 000 eur měsíčně, jde o částky, které rozhodně neprojdou pod radarem daňové správy. Zda je daňová větev formální součástí obžaloby, se ve veřejných dokumentech nepodařilo ověřit, ale logika případu k ní směřuje.
Územní plán. A tady je možná nejtvrdší oříšek. Oficiální územní plán obce La Barre-de-Monts, pod kterou Fromentine spadá, výslovně označuje soukromé parkovací plochy v chráněných pobřežních zónách za nelegální. Dokument zmiňuje absenci jakýchkoli environmentálních opatření a dopady na krajinu. Za nepovolené využití území hrozí podle francouzského urbanistického zákoníku pokuta od 1 200 do 300 000 eur, při opakování až šest měsíců vězení.
Fromentine a jeho dlouhá válka o parkování
Důchodcův případ není blesk z čistého nebe. Už v únoru 2017 zápis z jednání obecní rady zmiňuje předběžné vyšetřování vedené prefekturou a četnictvem kvůli nelegálním parkovacím plochám v okolí přístavu. V červnu 2026 místní média situaci popisují jako „stále přibývající nelegální praktiky“. Fromentine je zkrátka místo, kde se střetává obrovský sezonní tlak na parkování s omezeným prostorem v chráněné pobřežní krajině, a kde každý neregistrovaný provozovatel odebírá zákazníky těm, kteří investovali do oplocení, kamer, pojištění a povolení.
Podle nás je právě tohle jádro příběhu. Nejde o to, že stát šikanuje penzisty. Jde o to, že organizovaná služba pro veřejnost, s ceníkem, kapacitou a sezonním provozem, není totéž co soused, který vám jednou za rok půjčí kousek dvora.
Jak by to dopadlo v Česku
Český právní rámec není kopií francouzského, ale logika je překvapivě podobná. Samotný pronájem pozemku bez dalších služeb živností není, to říká přímo živnostenský zákon. Jakmile ale začnete organizovat příjezdy, hlídat auta, vybírat peníze podle ceníku a opakovaně nabízet službu veřejnosti, vstupujete do režimu volné živnosti. Obsahová náplň podle BusinessInfo.cz výslovně zahrnuje „provozování parkovišť a garáží bez ostrahy“.
Praktický test, zda už jste překročili hranici, je jednoduchý: veřejná nabídka, pravidelný ceník, opakované krátkodobé stání různých zákazníků, organizace provozu, evidence plateb. Čím víc těchto znaků splňujete, tím méně jde o pasivní nájem podle § 9 zákona o dani z příjmů a tím víc o samostatnou činnost podle § 7. A pokud roční obrat přesáhne dva miliony korun, přichází na řadu i registrace k DPH.
Sankce by se v Česku rozpadly do několika rovin: živnostenské, daňové a případně stavebně-územní. Jednu souhrnnou pokutu srovnatelnou s francouzskými stropy nelze jednoduše vyčíslit, ale kombinace doměrků, penále a případných pokut za neoprávněné podnikání by rozhodně nebyla zanedbatelná.
Co si z toho odnést
Kdo chce v Česku legálně vydělávat na parkování na vlastním pozemku, potřebuje minimálně pět kroků: rozhodnout, zda jde o prostý nájem, nebo o službu; pokud o službu, ohlásit živnost; správně zdaňovat příjem; hlídat obrat pro DPH; a hlavně si předem ověřit na stavebním úřadě, zda územní plán takové využití pozemku vůbec připouští.
Francouzský důchodce z Fromentine neudělal ani jedno z toho. Jeho případ ukazuje, že vlastnický list k pozemku není licence k podnikání, a že hranice mezi přivýdělkem a trestným činem může být tenčí, než se zdá.
