Nizozemci testují nový rychlostní limit na dálnici dle času. Mezi 6 a 19 hodinou platí 100 km/h, v noci až 130 km/h

Kdo projel Německem a přejede hranici do Nizozemska, čeká plynulou dálnici, rovný asfalt a stejný režim. Jenže právě tady začíná problém. Nizozemsko funguje na jiné logice než zbytek západní Evropy: rychlost se mění podle hodiny na hodinách, parkování se řídí barvou čáry na obrubníku a ekologické zóny nejsou jedna kategorie, ale dvě zcela odlišné věci. Pro léto 2026 k tomu přibývá nové značení a rozšířená kamerová kontrola. Pět pravidel, která čeští řidiči nejčastěji porušují, přitom nejsou žádná exotika, jen se čtou jinak, než jsme zvyklí.

Pět pravidel, o která se rozbíjí české návyky

1. Časově závislý dálniční limit. Od 6:00 do 19:00 platí na téměř všech nizozemských dálnicích maximálně 100 km/h. Teprve po sedmé večer se podle značení uvolňuje na 120 nebo 130 km/h. Přes den existují i vybrané úseky, kde je po přeznačení povoleno 130 km/h celodenně, ale jde o výjimky, ne o plošný návrat. Kdo si nechá „českých“ 130 v poledne, narazí na trajectcontrole, systém průměrné rychlosti, který pokutuje od naměřených 108 km/h. Při překročení o 20 km/h je to podle ADAC 229 eur, při +10 km/h 84 eur. A ke každé pokutě se připočítává 9 eur administrativní poplatek.

2. Mobil v ruce. Nizozemská státní prokuratura Openbaar Ministerie uvádí pro rok 2026 sazbu 440 eur za držení mobilního zařízení při jízdě. V Česku je to 2 500 až 3 500 Kč na místě, tedy zhruba třetina. Navíc Nizozemsko v roce 2026 rozšiřuje síť takzvaných focusflitsers, kamer zaměřených právě na telefon za volantem. Nejde jen o papírovou sazbu; riziko odhalení reálně roste.

Slavia nejspíš přijde o Chaloupka. Lazio je připraveno na stůl vysázet 363 milionů

SportyŽivě.cz

Právě teď

3. Parkování podle čar a zón. Modrá čára nebo modrá zóna znamená parkování výhradně s parkovacím kotoučem na omezenou dobu. Žlutá přerušovaná čára zakazuje parkování, žlutá souvislá zakazuje i zastavení. Český řidič sleduje svislé značky a obrubník ignoruje. Běžný parkovací přestupek stojí 130 eur, stání na místě pro handicapované 400 až 500 eur. Parkovací kotouč stojí v Česku pár desítek korun, podle nás nejlevnější pojistka, kterou si můžete před odjezdem pořídit.

4. Alkohol. Limit je 0,5 promile, pro řidiče s praxí kratší než pět let 0,2 promile. Sazby jsou odstupňované, ale důsledky mohou jít nad rámec pokuty, hrozí i odebrání řidičského průkazu a povinný kurz.

5. Ekologické a zero-emission zóny. Tady je zmatek největší. Neoprávněný vjezd do zóny stojí 130 eur. Ale ne každá zóna se týká každého auta.

Co je zero-emission zóna a co milieuzone

Od 1. ledna 2025 zavádějí nizozemská města zero-emission zóny (ZE zóny). K létu 2026 jich funguje devatenáct plus letiště Schiphol. Klíčová informace: ZE zóny se podle oficiálního webu Op weg naar ZES nevztahují na běžná osobní auta. Omezují dodávky a nákladní vozidla, která nesplňují emisní normu, konkrétně od května 2026 i třídu Euro 5.

Kdo jede na dovolenou v osobním autě, ZE zóna ho netrápí. Kdo ale cestuje dodávkou, firemním vanem, obytným vozem v kategorii N1 nebo jiným hraničním vozidlem, musí předem ověřit registrační značku přes kentekencheck a případně žádat výjimku u RDW.

Vedle ZE zón ale v některých městech dál existují starší milieuzones, které mohou omezovat i dieselová osobní auta. Obojí se od 1. ledna 2026 značí novým sjednoceným dopravním značením, obce měly na výměnu tabulí lhůtu do 1. července 2026. V praxi to znamená, že v létě 2026 se řidič setká s čerstvými značkami, které ještě nemá zažité.

Proč přes den jen stovka a jak to funguje v praxi

Důvod denního limitu 100 km/h není bezpečnost v klasickém smyslu. Podle oficiální dokumentace nizozemské vlády šlo primárně o snížení dusíkové depozice, ekologický kompromis, který uvolnil prostor pro stavební projekty. Návrat celodenní 130 km/h na vybraných úsecích probíhá fázovaně, úsek po úseku, po posouzení hluku a dusíku.

Pro českého řidiče z toho plyne jednoduchá poučka: rozhoduje vždy aktuální značka nad silnicí, ne obecná představa o tom, co „na dálnici platí“. Trajectcontrole měří průměrnou rychlost na celém úseku, takže brzdit před kamerou a zrychlovat za ní nefunguje.

Kdo táhne přívěs do 3,5 tuny, má navíc na dálnici i rychlostní silnici maximum 90 km/h, tedy ještě méně než osobní auto.

Pokuta přijde domů a ignorovat ji nejde

Nizozemský centrální inkasní úřad CJIB získává údaje o držiteli vozidla přes evropskou výměnu dat. Pokuta dorazí poštou na českou adresu. Při neuhrazení existuje unijní mechanismus pro uznání a výkon peněžité sankce v jiném členském státě, podle Evropské komise bez další formality.

Praktické možnosti po doručení pokuty:

• Nesouhlasíte – podejte bezwaar (odpor) v zákonné lhůtě.
• Nebyli jste řidič – nahlaste skutečného řidiče přes formulář CJIB.
• Částka 75 eur a víc – můžete žádat splátky.
• Přišla rovnou upomínka – pokud jste původní dopis nedostali, CJIB umožňuje námitku i proti navýšení.

U oficiálních dopravních pokut přeshraniční vymáhání funguje spolehlivě. U městských a soukromých parkovacích nároků se režim může lišit podle povahy pohledávky, ale spoléhat na to, že „to nedojde“, je sázka, která se v rámci EU vyplácí čím dál méně.

Co udělat před odjezdem

Příprava zabere deset minut a ušetří stovky eur. Zkontrolujte typ svého vozidla: osobní auto, nebo kategorie N1? Pokud jedete dodávkou nebo obytňákem, ověřte si přes kentekencheck, zda smíte do ZE zón měst na vaší trase. Kupte si parkovací kotouč. Nastavte si navigaci na limit 100 km/h přes den. A hlavně: nechte telefon v držáku. Při 440 eurech za mobil v ruce je to nejdražší hovor, který můžete v Nizozemsku vést.