Samotná pokuta za neoprávněné stání na místě pro osoby se zdravotním postižením se může vyšplhat na 10 000 Kč. Když se k ní navíc přičte ještě částka za odtah, je to dokonce v průměru 12 500 Kč.
Po internetu koluje částka 12 500 korun jako pokuta za parkování na místě vyhrazeném pro držitele parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Jenže toto číslo v žádném zákoně nenajdete. Skutečná sankce za neoprávněné stání je nižší; k 30. 6. 2026 se pohybuje od 2 500 do 10 000 korun podle toho, zda ji řidič zaplatí na místě, nebo skončí ve správním řízení. Na oněch 12 500 Kč se lze dostat teprve tehdy, když k maximální pokutě přičtete náklady na odtah. Mnohem důležitější než samotná výše pokuty je ale jiná věc: u místa pro OZP neplatí běžná „tříminutová tolerance“, na kterou se řidiči tak rádi odvolávají. Zákon tam zakazuje nejen stání, ale i pouhé zastavení.
Kolik opravdu zaplatíte: pokuta versus celkový účet
Zákon č. 361/2000 Sb. stanoví za neoprávněné stání na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením tyto sazby:
- Příkaz na místě: 2 500–3 500 Kč
- Správní řízení: 4 000–10 000 Kč
- Body: 2
K tomu může přijít odtah. A právě odtah vysvětluje onu mediálně oblíbenou částku 12 500 Kč. V Praze podle cenového výměru č. 2/2025 stojí neúplný odtah (tedy situace, kdy se řidič vrátí dřív, než odtahovka odjede) 2 500 Kč. Sečtěte maximální pokutu 10 000 Kč a neúplný odtah: 12 500 Kč. Při úplném odtahu a prvním dni střežení na odstavném parkovišti se ale dostanete ještě výš, až na 14 300 Kč.
Mimo Prahu se částky liší. V Brně je dokončený odtah za 3 500 Kč plus 120 Kč za každých započatých 24 hodin střežení. Modelový účet v Brně tedy může vyšplhat na 13 620 Kč. Podstatné je, že celkový náklad závisí na městském ceníku, ne na zákoně; zákon určuje jen pokutu a body.
Mýtus o třech minutách: proč u místa pro OZP neplatí
Většina řidičů zná pravidlo pro běžná vyhrazená parkoviště: pokud tam zastavíte na dobu kratší než tři minuty a nikoho neomezíte, zákon to toleruje. Jenže tohle pravidlo vychází z § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu, a na místa pro OZP se nevztahuje.
Důvod je prostý. § 67 odst. 8 téhož zákona obsahuje speciální úpravu: vozidlům bez parkovacího průkazu zakazuje na místě pro OZP jak stání, tak zastavení. Žádná tříminutová výjimka, žádná tolerance pro „jen vyběhnu a vrátím se“. Městský soud v Praze to v rozsudku 5 A 72/2025 výslovně potvrdil: speciální ustanovení má přednost před obecným pravidlem.
Co to znamená v praxi? Řidiče nejčastěji neohrožuje dlouhé parkování, to si většina nedovolí. Problém je mylná představa, že běžící motor, otevřené dveře nebo rychlé vysazení nákupu vytváří výjimku. Nevytváří. Právně jde přinejmenším o zastavení, které je na tomto místě bez průkazu zakázáno.
Průkaz ZTP není totéž co parkovací průkaz
Další rozšířený omyl: stačí mít za sklem průkaz ZTP nebo ZTP/P. Nestačí. Zákon vyžaduje samostatný parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, což je jiný doklad. Vydává ho obecní úřad obce s rozšířenou působností a umisťuje se za přední sklo vozidla. Průkaz ZTP nebo ZTP/P má mít řidič či přepravovaná osoba u sebe pro případ kontroly, ale sám o sobě neopravňuje k užití vyhrazeného místa.
A ještě jedna zásadní podmínka: vozidlo smí být parkovacím průkazem označeno jen tehdy, když jeho držitel auto řídí nebo je v něm přepravován. Půjčit průkaz příbuznému, který jede sám nakoupit, je neoprávněné použití. Zákon za to počítá rovněž 2 body. Na jednání Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením v dubnu 2025 ostatně zaznělo, že právě zneužívání průkazů rodinnými příslušníky, falzifikáty a propadlé průkazy patří mezi nejčastější problémy.
Kontroluje to vůbec někdo?
Pravomoc kontrolovat mají jak Policie ČR, tak městské a obecní policie. Obě složky mohou rozhodnout i o odtahu. Na jednání téže vládní rady v červnu 2025 ale zaznívala kritika: chybí sofistikovaný kontrolní systém, ověřování průkazů je obtížné a četnost kontrol nízká. Na dubnovém zasedání padl údaj o přibližně 12 000 zjištěných přestupcích v Praze za kalendářní rok, číslo, které naznačuje, že kontroly probíhají, ale systém má daleko k důslednosti.
Důkazně přitom soudy připouštějí i fotografickou dokumentaci včetně automatizovaných systémů. Městský soud v Praze v rozsudku 4 A 39/2022 konstatoval, že odpovědnost provozovatele vozidla za neoprávněné stání není podmíněna tím, že porušení musí být zjištěno výhradně automatizovaným technickým prostředkem. Fotografie ale musí být dostatečně vypovídající; musí z nich plynout identita vozidla, místo, čas a protiprávnost.
Proč je režim tak přísný
Místo pro OZP není „pohodlné místo blízko vchodu“. Je to infrastruktura kompenzující omezenou mobilitu: širší rozměry umožňují manipulaci s vozíkem, blízkost vstupu zkracuje vzdálenost, kterou člověk s postižením fyzicky zvládne. Zákon proto řadí neoprávněné stání na těchto místech do stejné sankční kategorie jako řadu závažnějších provozních přestupků a přidává k pokutě bodový postih. Pro srovnání: na Slovensku je za totéž 198 eur, tedy zhruba 5 000 Kč, byť jde o odlišný procesní model.
Ani plné parkoviště nezakládá právo zajet na místo pro OZP. Zákon pro tuto situaci žádnou nouzovou výjimku nezná. Legální alternativa je jediná: najít jiné místo, kde stání nebo zastavení není zakázáno.
Řidičům, kteří parkovací průkaz oprávněně používají, stačí jediné: mít ho viditelně za předním sklem a při kontrole prokázat, že držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P auto řídí nebo v něm sedí. Všem ostatním platí jedno jednoduché pravidlo: na modré místo s bílým symbolem vozíku nezajíždět. Ani na minutu.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6345
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7421
