Automobilky se chlubí dojezdem automobilu, skutečnost je ale jiná. V realitě dojezd klesne až o 30 %. Odborníci mluví o novém Dieselgate

Když si v showroomu přečtete, že elektromobil ujede 500 kilometrů, je to číslo získané v laboratoři za přesně definovaných podmínek. Klimatizace neběží, teplota je příjemných 23 °C, jízdní profil kopíruje předepsaný cyklus a nikdo nespěchá. Jenže vy spěcháte. Jedete v lednu po D1 stotřicítkou, topíte, svítíte a vezete rodinu na hory. A najednou vám palubní počítač ukazuje dojezd, který s katalogem nemá mnoho společného. Spotřebitelské organizace OCU a Testachats loni nezávisle na sobě změřily 31 elektromobilů a dospěly ke stejnému závěru: průměrný rozdíl mezi slibem a skutečností činí zhruba 15 %, u jednotlivých modelů ale rozpětí sahá od 9 do 27 %. A to ještě netestovaly v mrazu.

Co vlastně WLTP měří, a co ne

WLTP, tedy celosvětově harmonizovaný testovací postup pro lehká vozidla, nahradil starší normu NEDC, která byla kritizována za ještě větší odtržení od reality. Nový test je delší, pracuje se čtyřmi fázemi různých rychlostí a lépe zohledňuje konkrétní konfiguraci vozu včetně výbavy. Pořád ale probíhá v laboratoři na válcové zkušebně za stabilní teploty. Oficiální britská certifikační agentura VCA to říká bez obalu: WLTP slouží primárně ke srovnání vozidel mezi sebou a negarantuje, že stejný výsledek dostanete v běžném provozu.

Právě tady vzniká problém. Výrobci mají povinnost uvádět homologovaný WLTP dojezd, ale často komunikují tu nejpříznivější variantu, tedy číslo z nejúspornější kombinované fáze, v nejteplejší testovací konfiguraci, bez zapnutých spotřebičů. Spotřebitel si pak přirozeně přečte „580 km“ a plánuje podle toho cestu. Není to podvod. Je to ale zavádějící.

Němka po pádu do vodního příkopu přišla o medaili. Před kamerou pak ponížila krajanku, která získala zlato

SportyŽivě.cz

1 h

Nový Dieselgate? Zatím spíš marketingový trik

Příměr k Dieselgate se v médiích i mezi spotřebitelskými organizacemi objevuje opakovaně. Je pochopitelný, ale fakticky nepřesný. U Dieselgate šlo o prokázané nelegální obcházení emisních testů; Volkswagen a další výrobci instalovali software, který rozpoznal testovací cyklus a aktivoval jiný emisní režim. To bylo protiprávní a vedlo k miliardovým pokutám.

U elektromobilů je situace jiná. Obě zmíněné spotřebitelské organizace výslovně uvádějí, že současná praxe je legální. Výrobci nepodvádějí test, využívají jeho pravidla a komunikují výsledek způsobem, který je pro zákazníka matoucí. Rozdíl je zásadní:

• Dieselgate = nelegální defeat device, prokázaný podvod, trestní stíhání.
• WLTP dojezd BEV = legální optimalizace komunikace laboratorního čísla, doložená zavádějící praxe.

K červenci 2026 se nepodařilo dohledat veřejný primární zdroj, který by potvrzoval zahájení formálního šetření Evropské komise kvůli konkrétní softwarové manipulaci dojezdu elektromobilů. Spotřebitelské organizace na problém tlačí a EU už připravuje přísnější rámec, ale o prokázaném podvodném režimu u konkrétní značky zatím nelze mluvit.

Kolik kilometrů vám opravdu chybí

Data z nezávislých měření ukazují poměrně konzistentní obraz. ICCT ve své analýze reálného provozu elektromobilů vyčíslil průměrný pokles dojezdu oproti nominálnímu údaji na zhruba 15 %. Jenže to je průměr za příznivých podmínek. Při vyšších rychlostech, typicky nad 120 km/h, roste spotřeba a dojezd klesá o 15 až 25 %. V chladném počasí je propad 20 až 40 %, a pokud jedete v silném mrazu, může jít o 30 až 50 %.

Přeloženo do praxe: elektromobil s katalogovým dojezdem 500 km ujede v létě ve městě klidně 450 km. Na dálnici v lednu ale může být reálný dojezd kolem 300 km. To je rozdíl, který rozhoduje o tom, zda dojedete k nabíječce, nebo ne.

Pro orientaci v reálných hodnotách je užitečná průběžně aktualizovaná databáze ADAC, která testuje elektromobily vlastní metodikou zahrnující i dálniční cyklus. Srovnání katalogového WLTP s výsledkem testu ADAC u konkrétního modelu dá mnohem realističtější představu.

Co chystá Evropská unie

Brusel na problém reaguje několika paralelními kroky. V prosinci 2025 představila Komise revizi pravidel pro označování automobilů, která má spotřebitelům poskytnout úplnější informace o reálné spotřebě a dojezdu. Euro 7 už počítá se samostatně deklarovaným poměrem dojezdu při nízké teplotě (tzv. low-temperature range ratio) a s požadavky na datovou integritu u elektrické spotřeby, dojezdu i životnosti baterie.

Zásadní změna přijde v únoru 2027, kdy má být pro baterie relevantních kategorií povinný tzv. bateriový pas přístupný přes QR kód. Bude obsahovat výkonová a životnostní data, což pomůže zejména kupujícím ojetých elektromobilů. Komise navíc v rámci sdílení bateriových dat počítá s ukazatelem SOCR (state of certified range) vyjádřeným jako podíl aktuálního dojezdu vůči certifikovanému. Jinými slovy: budete moci zjistit, kolik procent původního dojezdu vaše baterie ještě reálně zvládne.

Jak s tím pracovat v praxi

Katalogový WLTP dojezd není fikce, je to reálné číslo získané reálným měřením. Jen měří něco jiného, než si většina řidičů myslí. Není to slib, kolik ujedete. Je to standardizované srovnávací maximum v definovaném režimu.

Pro plánování delších tras má smysl jednoduchý postup: vzít oficiální WLTP z dokumentace vozu, odečíst minimálně 20 až 30 % jako bezpečnostní rezervu a v zimě počítat s ještě větším propadem. Zapisovat si reálnou spotřebu v kWh na 100 km a plánovat podle ní, ne podle palubního odhadu dojezdu. A nikdy nenechávat příjezd k nabíječce na jednotky procent.

Spor o dojezd elektromobilů není skandál typu Dieselgate, zatím. Je to ale systémový problém důvěry. Dokud bude katalogové číslo vypadat jako slib a chovat se jako laboratorní abstrakt, budou se řidiči cítit podvedeni. A na tom nezmění nic ani sebelepší test.