Tenká čára nebo tlustá? Řidiči v nich nevidí rozdíl, riskují tím pokutu

Tlusté a tenké čáry na silnici nejsou stejné. Kdo nezná rozdíl, riskuje pokutu 5 000 Kč a v horším případě i nehodu

Německý instruktor autoškoly vysvětlil ve virálním videu, jak číst šířku čar na vozovce. Kdo se to nenaučí, může riskovat pokutu až 5 000 Kč.

i Zdroj fotografie: ŘSD

Na začátku července 2026 upozornila německá média na instagramové video instruktora Yavuze Özera, který pod účtem fahrlehrer_yavuz ukazuje křižovatku s několika pruhy a ptá se: vidíte ten rozdíl v čarách? Širší přerušovaná čára podle něj napovídá, že pruh pokračuje přes křižovatku samostatně, zatímco užší čára jen odděluje pruhy, mezi nimiž se dá přejíždět. Komentáře pod videem mluví za vše: „řídím 28 let a nikdo mi to neřekl.“ Jenže co platí na německé spolkové silnici, nemusí platit na české I/35. A právě tady začíná to podstatné.

Co ukazuje virální video a proč zaujalo

Özer není anonymní tiktoker. Jde o známého německého instruktora z Ulmu, jehož vzdělávací videa z reálných křižovatek sledují statisíce lidí. SWR Aktuell ho popsal jako tvůrce, který záměrně vybírá záludná a nepřehledná místa, aby ukázal detaily, které řidiči přehlížejí roky.

Princip z videa je jednoduchý: když se blížíte ke křižovatce a šipky na asfaltu jsou opotřebované nebo zakryté, podívejte se na čáry mezi pruhy. Širší přerušovaná čára (v němčině „breite Leitlinie“) signalizuje, že pruhy se za křižovatkou rozchází, každý vede jinam. Užší čára naznačuje běžné dělení pruhů stejného směru. Německý zákon o silničním provozu to skutečně potvrzuje: pokud jsou mezi směrovými šipkami vyznačeny vodicí čáry nebo ohraničení pruhů, řidič musí následovat předepsaný směr. Špatné zařazení tam není jen nepříjemnost. Je to přestupek.

Proč to v Česku nefunguje úplně stejně

Tady je potřeba brzdit. Česká vyhláška č. 294/2015 Sb. rozlišuje podélné čáry jinak než německý systém. Klíčové jsou dvě značky:

  • V 2a – přerušovaná čára, která vyznačuje a odděluje jízdní pruhy. Klasická „tenká“ čára, kterou řidič zná z běžné silnice.
  • V 2b – přerušovaná čára s kratšími mezerami a výraznějším provedením. Neříká „tady je jiný směr“, ale varuje: blíží se úsek vyžadující zvýšenou pozornost, typicky křižovatka, přechod do plné čáry nebo zúžení.

Rozdíl tedy není „tlustá = jiný směr, tenká = stejný směr“, jak to zjednodušuje německé video. V českém systému V 2b funguje jako varovný signál, ne jako navigační šipka. Obě čáry jsou navíc přejezdné, samotné přejetí V 2b není automaticky přestupek.

Kdy z toho přestupek opravdu je

Problém nastane ve chvíli, kdy řidič čáry ignoruje a provede manévr, který někoho ohrozí. Zákon č. 361/2000 Sb. je v tomhle jasný: změna pruhu je povolená jen bez ohrožení a omezení ostatních, s včasným znamením o změně směru jízdy. Kdo se přeřadí na poslední chvíli, vjede do pruhu určeného pro jiný směr nebo nedá přednost, riskuje konkrétní postih.

Podle aktuální tabulky přestupků BESIP:

  • ohrožení při přejíždění z pruhu do pruhu: 4 body
  • bloková pokuta 1 500–2 000 Kč
  • ve správním řízení 2 000–5 000 Kč

A to je jen základ. Pokud řidič neuposlechne příkaz směru jízdy daný svislou značkou, přibývá další skutková podstata.

Jak se orientovat, když šipky nevidíte

Déšť, vlhko, noční jízda, opotřebený povrch městské křižovatky: přesně situace, kdy šipky mizí. Není to jen pocit. Česká certifikovaná metodika Ministerstva dopravy rozlišuje dva typy vodorovného značení: typ I má za vlhka a deště výrazně horší retroreflexi, typ II je konstruován pro lepší viditelnost v mokru a noci, ale používá se hlavně na dálnicích a silnicích I. třídy. Na běžné městské křižovatce tak řidič často pracuje s tím horším značením.

Praktický postup pro řidiče, když šipky chybí nebo jsou nečitelné:

  1. Nejdřív svislé značky a případné značení nad pruhem, ty mají přednost.
  2. Pak vodorovné značení: všímejte si, zda se čára před křižovatkou mění (zkracují se mezery, mění se rytmus).
  3. Zařaďte se včas, ne na poslední chvíli.
  4. Při každé změně pruhu dejte znamení a nikoho neohrožte.

Německý trik s šířkou čar může posloužit jako nouzová orientační pomůcka, ale v Česku nikdy jako jediné vodítko.

Co se v autoškole učí a co ne

Ministerstvo dopravy při praktické zkoušce výslovně hodnotí „přiměřené jednání podle vodorovného značení na vozovce“. Tvrzení, že se to v české autoškole vůbec neučí, tedy neobstojí. Učí se to, jen jiným jazykem, než jakým mluví virální video. Česká výuka pracuje s konkrétními značkami V 2a a V 2b, s jejich funkcí a kontextem, ne s jednoduchým pravidlem „tlustá versus tenká“.

Právě proto video tolik rezonuje. Nabízí zkratku tam, kde oficiální systém vyžaduje kombinaci znalostí. A zkratky v provozu fungují, dokud nefungují. Na vícepruhové křižovatce v dešti, s opotřebenými šipkami a řidičem v sousedním pruhu, který se zařazuje stejně pozdě jako vy, je rozdíl mezi orientační pomůckou a pravidlem víc než akademický.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články