Dvojí metr v Polsku? Radary zachytily 470 tisíc přestupků, pokutu ale dostala jen polovina řidičů

Čísla vypadají impozantně: 470 500 porušení rychlosti za jediný rok, dalších 384 tisíc jen za první polovinu roku 2026. Jenže mezi fotkou z radaru a skutečnou pokutou v Polsku zeje mezera, kterou tamní ministerstvo infrastruktury samo označuje za systémové selhání. Podle dat citovaných portálem Moto.pl z odpovědi náměstka ministra Stanisława Bukowiece dosáhla úspěšnost úsekového měření pouhých 38 procent; u klasických fotoradarů to bylo 53 procent, ale ani to není číslo, kterým by se stát mohl chlubit. Vláda proto chystá novelu, která nemíří na počet radarů, ale na nejslabší článek celého řetězce: cestu od záznamu přestupku k vymahatelné sankci. A ta se týká i českých řidičů.

Proč radary fotí, ale pokuty nedorazí

Polský systém automatického dohledu nad rychlostí trpí třemi konkrétními slabinami, které vládní projektová karta UD263 pojmenovává otevřeně.

• Promlčení. Pokud úřad nezahájí řízení do jednoho roku od spáchání přestupku, věc propadá. Podle téhož dokumentu takto v roce 2023 zaniklo přes 330 tisíc případů v rámci celého automatického dohledu.
• Zahraniční registrace. Dalších více než 108 tisíc případů skončilo neúčinně právě proto, že šlo o vozidla registrovaná mimo Polsko. Stát neměl účinný nástroj, jak řidiče identifikovat a donutit zaplatit.
• Nevykázání řidiče. Majitel auta sice má povinnost sdělit, kdo vůz řídil, ale dosavadní procesní úprava nedávala úřadům dostatečnou páku, když vlastník mlčel nebo korespondenci ignoroval.

K tomu přibývá technický handicap: úsekové radary v Polsku identifikují vozidla podle přední registrační značky. Motocykly ji nemají. Systém, který byl podle starších materiálů CANARD z roku 2014 navržen primárně pro osobní auta, tak motocyklisty fakticky nepostihuje.

Máte problém s logikou, vzkázal Klempíř Zdechovskému. Hádka o vstupné zdarma do muzeí skončila rýpnutím do milionového platu

VIPživot.cz

2 h

Co přesně novela mění

Vládní projektová karta UD263 popisuje sedm hlavních opatření. Nejde o kosmetické úpravy, každé z nich cílí na konkrétní díru v systému.

Majitel vozu už nebude moci splnit svou povinnost vágním „ukázáním“ na někoho jiného. Nově bude muset dodat jméno, příjmení a adresu řidiče, potvrdit, že právě tato osoba auto v danou chvíli řídila, a přiložit její písemné prohlášení, zda mandát přijímá, nebo odmítá. Kdo na úřední korespondenci neodpoví nebo se jí soustavně vyhýbá, čelí pořádkovým sankcím. Už dnes přitom polský zákon umožňuje za nevykázání řidiče uložit v mandátním řízení pokutu až 8 000 zlotých (zhruba 46 000 Kč) a soudní pokuta může dosáhnout až 30 000 zlotých.

Pro vozidla, u nichž se opakovaně nepodařilo pachatele postihnout, vznikne zvláštní registr. Autu registrovanému v Polsku a zapsanému v tomto registru hrozí zadržení technického průkazu. Auto se zahraniční značkou (tedy i českou) může být podle návrhu odtaženo na parkoviště na náklad vlastníka, pokud nebude složena kauce odpovídající výši pokuty.

Novela přináší i motivaci: kdo mandát přijme a zaplatí přes elektronický systém eBOK do 14 dnů, dostane slevu 25 procent.

Jak se to dotýká českých řidičů

Projekt mluví o vozidle „registrovaném mimo Polskou republiku“ bez rozlišení konkrétní země. Textově tak dopadá na každou zahraniční značku včetně české. Prakticky to znamená, že český řidič, který na polském úsekovém měření překročí rychlost a nezaplatí, riskuje při další cestě přes Polsko odtah vozu.

Důležitá otázka zní, zda se nová pravidla mohou vztahovat i na starší přestupky. Z dostupných podkladů retroaktivita nevyplývá: veřejná projektová karta neobsahuje přechodná ustanovení, která by to umožňovala, a polský přestupkový zákoník vychází ze zásady aplikace zákona účinného v době skutku. Starší případy nicméně mohou doběhnout podle stávajících pravidel: pokud bylo řízení zahájeno v prvním roce, promlčecí lhůta se prodlužuje o další dva roky.

Pro srovnání: český právní řád už odpovědnost provozovatele vozidla za přestupek zjištěný automatizovaným prostředkem zná. Podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. může obec jít po provozovateli i bez jistého určení řidiče. Polsko teprve míří k podobně „těsnému“ modelu.

Proč přestupků přibývá, a co s motocykly

Nárůst zachycených porušení má prozaické vysvětlení. V první polovině roku 2025 fungovalo v Polsku 70 úsekových měření. O rok později jich bylo 111. Podle dat CANARD citovaných portálem Moto.pl tak za prvních šest měsíců roku 2026 systém zachytil 384 tisíc porušení, tedy tempo, které při zachování trendu překoná loňský celoroční součet.

Otevřená zůstává otázka motocyklů. Britské řešení existuje: například na silnici A57 Snake Pass jsou kamery úsekového měření otočené dozadu, aby snímaly zadní značku všech typů vozidel. Podobný přístup zvolila i policie v Hampshire. Polský systém zatím tímto směrem veřejně nemíří, přestože právě motocyklisté představují slepé místo, které novela neřeší.

Zákon na stole, otázky ve vzduchu

Vláda plánuje přijetí novely ve třetím čtvrtletí 2026. Paragrafové znění ani přesné datum účinnosti zatím veřejně dostupné nejsou. Resort podle mediálních zdrojů cílí na padesátiprocentní úspěšnost dotažení případů, tedy na hodnotu, která by z dnešních 38 procent udělala alespoň slušný průměr.

Novela působí jako zásah do správného místa: nestaví další radary, ale snaží se dotáhnout to, co radary už dávno zachytily. Jestli to bude stačit, ukáže až praxe, a první vlna odtažených aut se zahraniční značkou.