Při výměně oleje se řidič setká s písmeny F a L, které se nachází na měrce. Jenže mnozí netuší, co tato písmena znamenají. A to je problém.
Jenže právě tahle jednoduchost svádí k tomu přeskočit krok, na kterém záleží nejvíc: správné načasování. Motor má být zahřátý na provozní teplotu, auto musí stát na rovině a po vypnutí je nutné počkat, než olej steče zpět do vany. Jak dlouho? Tady začíná zmatek, který může stát tisíce korun za opravu.
Dvě minuty, pět, nebo patnáct?
Na internetu koluje „pravidlo dvou minut“ jako univerzální čekací doba po vypnutí motoru. Jenže při bližším pohledu na primární zdroje se ukazuje, že jde spíš o spodní orientační hranici z jednoho průvodce ADAC. Novější materiály téhož automobilového klubu mluví obecně o „několika minutách“. Servisní návod autoservisu Friedrich Hoffmann doporučuje 5 až 10 minut. A oficiální manuály Kia se liší model od modelu, u jednoho vozu stačí 5 minut, u jiného je předepsáno 15.
Rozhodující je vždy manuál konkrétního auta. Kdo ho nemá po ruce, udělá nejlépe, když počká alespoň pět minut. Méně znamená riskovat, že část oleje zůstane v horních partiích motoru a měrka ukáže nižší stav, než jaký ve skutečnosti je.
Co říkají rysky na měrce
Na většině měrek najdete dvě značky. Horní, označená F (Full) nebo Max, je maximum. Spodní, L (Low) nebo Min, je minimum. Mezi nimi bývá rozdíl přibližně jednoho litru oleje. Hladina má být ideálně v horní polovině tohoto rozmezí.
Pokud stopa oleje sahá k dolní rysce nebo pod ni, je čas dolít. Ale pozor na dvě věci:
- Dolévejte po malých dávkách, přibližně po 100 až 200 ml, a po každém dolití znovu přeměřte. Přeplnění motoru škodí stejně jako nedostatek.
- Použijte správný olej. Specifikaci najdete v servisní knize nebo přímo v manuálu. Špatná viskozita nebo chybějící schválení výrobce může motor poškodit i při správné hladině.
Kia ve svých manuálech výslovně varuje: dolít k F, nikdy ne nad F.
Proč je jízda u spodní hranice hazard
Jeden litr oleje mezi ryskami zní jako slušná rezerva. Jenže motor olej průběžně spotřebovává spalováním, odparem i únikem přes těsnění. Tempo závisí na stáří motoru, stylu jízdy i klimatu. U starších a ojetých aut, kterých je na českých silnicích většina, bývá spotřeba vyšší.
Jakmile hladina klesne pod minimum, nastává řetězová reakce. Klesá tlak v mazacím okruhu. Horní partie motoru (vačkové hřídele, zdvihátka, ložiska) přicházejí o mazací film. Tření roste, teplota stoupá. Ložiska mohou začít běžet nasucho, vznikají kovové špony a v krajním případě se motor zadře. Když se na palubní desce rozsvítí červená kontrolka oleje, není čas hledat nejbližší pumpu. ADAC v tomto bodě říká jediné: okamžitě zastavit a vypnout motor.
Elektronika nenahrazuje měrku
Moderní auta zobrazují hladinu oleje na palubním displeji. Pohodlné, ale ne stoprocentní. ADAC upozorňuje, že senzor může selhat nebo ukazovat nepřesně, a řidič se o tom dozví až ve chvíli, kdy je pozdě. Pokud vaše auto měrku stále má, berte ji jako fyzickou pojistku nad elektronikou. Jednou měsíčně nebo před každou delší cestou.
A ještě jeden detail, který se snadno přehlédne: měřit na studeném motoru není totéž jako měřit správně. Studený olej je hustší, teče pomaleji a není rovnoměrně rozložený v motoru. Výsledek pak neodpovídá referenčnímu stavu, se kterým počítá výrobce. Bezpečný postup je vždy: zahřát, vypnout, počkat, změřit.
Celá kontrola je práce na pár minut. Ale těch pár minut čekání po vypnutí motoru dělá rozdíl mezi spolehlivým odečtem a číslem, které vám lže přímo do ruky.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2319
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 9009
