V Německu na silnicích opatrně. Kromě pokuty vám mohou vzít i telefon

Řidiči, pozor u našich sousedů: Za aplikaci v telefonu hrozí pokuta 1 800 Kč, navíc vám mohou vzít i telefon

Německá policie smí při silniční kontrole zabavit telefon kvůli radarové aplikaci. Stačí odmítnout odemknout displej, a mobil putuje jako důkaz.

i Zdroj fotografie: Renardo la vulpo / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Mezi 3. a 9. srpnem 2026 probíhá v Německu druhý letošní Blitzermarathon, celostátní týden intenzivních měření rychlosti. Právě v takových dnech řada řidičů, včetně Čechů mířících na dálnici za hranice, spoléhá na aplikace typu Waze nebo Blitzer.de. Jenže německé právo tahle varování za jízdy výslovně zakazuje. A co je podstatnější: pokud policista pojme podezření, že aplikaci právě používáte, může váš telefon zajistit. Jak přesně to funguje, kde jsou hranice zásahu a jak se to liší od české praxe, stojí za rozebrání krok po kroku.

Co přesně zakazuje německý zákon

Klíčový je § 23 odst. 1c německé StVO. Ten zakazuje za jízdy provozovat nebo mít v provozuschopném stavu zařízení sloužící k detekci či rušení měření rychlosti. U čistých radarových detektorů je věc jednoznačná, nesmí se ani převážet zapnuté. U smartphonů a navigací, tedy multifunkčních zařízení, je ale zákon přesnější: zakázané není mít aplikaci nainstalovanou, nýbrž používat její radarovou funkci během jízdy.

Rozdíl zní akademicky, ale v praxi je zásadní. Telefon s Waze v kapse, kde aplikace neběží, sám o sobě přestupek nezakládá. Telefon v držáku s aktivním varováním „Pozor, měření rychlosti za 300 metrů“ ano. Pokuta činí podle katalogu přestupků 75 eur a jeden bod ve Flensburgu.

Zajímavý paradox: když německé rádio hlásí „Na A3 u Frankfurtu měří policie“, je to legální. Automatizované lokalizační varování přes aplikaci za jízdy ale ne.

Kdy smí policie sáhnout na váš telefon

Samotná kontrola telefonu není automatická. Dopravní advokát Uwe Lenhart, který se problematikou dlouhodobě zabývá, opakovaně zdůrazňuje, že policie potřebuje „konkrétní skutečné indicie“ o tom, že řidič radarovou funkci právě používal. Co může takovou indicii představovat?

  • Viditelně otevřená radarová aplikace na displeji v držáku.
  • Hlasové upozornění z telefonu typu „Pozor, měření rychlosti“, které policista zaslechne.
  • Podle Lenharta i náhlé prudké brzdění těsně před kontrolním stanovištěm, byť jde o jeho praktický výklad, ne o soudně potvrzený standard.

A tady přichází jádro věci. Řidič podle Lenharta nemá povinnost telefon na místě odemknout. Policie k tomu nemůže donutit. Jenže pokud odmítnete, nastupuje obecná procesní úprava podle § 94 německého trestního řádu: věc významnou jako důkaz lze zajistit, a pokud není vydána dobrovolně, přichází na řadu zabavení. Telefon tak skončí u policie.

Lenhart proto sám doporučuje spíše spolupracovat, displej odemknout, případně aplikaci na místě odinstalovat. Tím se podle něj snižuje riziko, že spor eskaluje do zabavení přístroje, na kterém má člověk celý digitální život.

Spolujezdec s aplikací? I to je problém

Že zákaz míří jen na řidiče, je rozšířený omyl. Zemský soud v Karlsruhe v únoru 2023 potvrdil pokutu 100 eur řidiči, jehož spolujezdkyně měla na svém telefonu spuštěnou radarovou aplikaci. Soud dovodil, že řidič o aplikaci věděl a její varovnou funkci si fakticky zjednával ve svůj prospěch. Jednou z indicií bylo i to, že při kontrole telefon spolujezdkyně vědomě odsunul stranou. Rozhodnutí OLG Karlsruhe tak jasně říká: nezáleží, kdo aplikaci drží, ale kdo z ní těží.

Jak je na tom Česko a zbytek Evropy

Český zákon č. 361/2000 Sb. výslovně zakazuje „antiradar“, tedy technický prostředek, který znemožňuje nebo ovlivňuje funkci měřicích zařízení. Aktivní rušička je jednoznačně nelegální, sankce se pohybuje mezi 7 000 a 25 000 Kč ve správním řízení plus zákaz řízení na 4 až 6 měsíců. Pasivní radarové aplikace, které jen upozorňují na známá místa měření, ale z aktuálního znění zákona výslovný zákaz neplyne.

I procesní stránka je v Česku jiná. Nejvyšší správní soud v případu odejmutí mobilu při přestupku za držení telefonu za jízdy zdůraznil proporcionalitu a konstatoval, že policie zpravidla nebude oprávněna telefon odejmout, pokud je to v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Zákon o Policii ČR navíc umožňuje prohlídku vozidla při důvodném podezření z trestného činu, ne při běžném dopravním přestupku.

Napříč Evropou se pravidla výrazně liší:

ZeměRadarové aplikace / POITypická pokuta
NěmeckoZakázané za jízdy75 € + 1 bod
FrancieZakázané držení i přepravaaž 1 500 € + 6 bodů
RakouskoPOI upozornění povolena, rušičky zakázányaž 10 000 € (rušičky)
BelgieWaze/GPS s místy radarů povoleny, aktivní detektory zakázányod 800 € (detektory)
ItálieAktivní detektory zakázányod 800 €
ŘeckoZakázanéod 2 000 €

Německých 75 eur tak v evropském měřítku patří spíš k mírnějším sazbám. Tvrdost německé úpravy ale spočívá jinde, v tom, že zakazuje i pouhou varovnou funkci na běžném smartphonu, zatímco třeba Rakousko nebo Belgie pasivní upozornění tolerují.

Co to znamená pro českého řidiče

Kdo míří autem do Německa, měl by vědět jednu věc: problém není „mám aplikaci v telefonu“, ale „je funkce v okamžiku jízdy aktivní a může to policie konkrétně doložit“. Nejbezpečnější varianta je radarovou aplikaci před jízdou po německých silnicích vypnout, nebo rovnou smazat. Aplikace „zavřená“ na pozadí, která ale dál posílá notifikace, bezpečná není.

Pokud vás policie zastaví a na displeji svítí varování před radarem, máte právo telefon neodemknout. Ale počítejte s tím, že ho v takovém případě můžete na nějakou dobu ztratit. A to je v době, kdy v mobilu nosíme platební karty, jízdenky i klíče od domu, cena výrazně vyšší než sedmdesát pět eur.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články