Zkušený mechanik veřejně jmenuje pět nejčastějších podvodů a říká, že autoservis není nemocnice a každý zásah automaticky nemusí být pro dobro auta.
Automobil vyžaduje pravidelnou údržbu, to je jisté. A nic není zadarmo. Jak moc peněz automechanici chtějí nad rámec toho, co potřebují? V redakci AutoŽivě řešíme spolehlivost a servis na denní bázi. Proto jsme oslovili automechanika, pod slibem anonymity, aby nám velmi konkrétně popsal pět typických „služeb“, které podle něj vaše auto ve většině případů vůbec nepotřebuje.
Účtovat něco, co zákazník skutečně nepotřebuje, je podvod
Prý to zní jako odborná péče, v praxi jde podle něj často jen o elegantní způsob, jak z vaší peněženky vytáhnout pár tisíc navíc. A co je horší, některé tyhle procedury můžou autu reálně ublížit. To už není jen o pocitu, že někde platíte zbytečně, ale o riziku, že se z dobře jezdícího auta rázem stane problém, který budete řešit měsíce. První věc, kterou mechanik zmiňuje, je čištění palivového systému. Různé „čističe vstřikovačů“ a „kompletní proplach palivové soustavy“. V kalkulaci to vypadá hezky odborně, ale realita moderních motorů je trochu jinde.
Skutečně to není zapotřebí a je to jen platba navíc? Dnešní benzín už z výroby obsahuje přísady, které brání usazování a systém průběžně čistí. Aniž by to podle „experta“ řešilo nějaké „kurativní“ čištění. Ten proto říká naprosto na rovinu, že tohle u běžně provozovaného auta s normálním palivem ve většině případů nepotřebujete. Zákazník ale slyší slova jako „ochrana“, „prevence“ a „dlouhodobá spolehlivost“. Má pocit, že kdo miluje svoje auto, ten si přece takovou službu vezme. Přitom jediný, kdo na tom má jistý a okamžitý užitek, je dílna.
Proplach převodovky je někdy záminka, jindy ale řešení
Ještě zrádněji působí druhý bod z jeho seznamu, kompletní proplach automatu. Převodovky jsou obecně velké téma, zvlášť automatické, protože opravy jsou často likvidačně drahé. A právě na tenhle strach někteří servisní poradci hrají. Nabídnou zákazníkovi „prémiovou péči“ o převodovku ve formě strojního proplachu. Klidně i mnohem dřív, než to vůbec dává smysl podle výrobce. Náš automechanik upozorňuje, že se tohle často nabízí už třeba po 20 000 kilometrech. I když automobilka počítá se 100 000 kilometry. Navíc prý existuje velmi reálné riziko, že se při agresivním proplachování mohou uvolnit usazeniny a kovové částečky.
Ty jsou jinak relativně „zaparkované“ v klidných místech převodovky. Ovšem proplachem se pak roznesou po celém systému. Místo prevence tak vznikne problém. Jemná hydraulika a ventily automatické převodovky na takové „dárky“ vůbec nejsou stavěné. Tady musím říct, že třeba s PDK od Porsche je to ale přesně tak, jak tento mechanik varuje. Převodovka, zejména v modelech Panamera, ale i 911 od 991 a dále, je drahá. Bratru 750 000 Kč. Proplach převodovky je tedy možností, jak „vrozené vadě“ když ne předejít, tak ji oddálit.
U některých aut to jinak nejde, nejedná se o podvod na lidi
Ano, spousta servisů doporučuje proplachy mnohem častěji, než vůbec stanovuje výrobce. Právě proto, že jde o dobře vydělávající položku? Možná, ale také proto, že to mnohdy skutečně funguje. Podobné schéma se opakuje u další položky, kterou zmíněný odborník zmiňuje, kompletní proplach hydrauliky posilovače řízení. Stará kapalina ven, strojní proplach, nová kapalina dovnitř. Proplach posilovače tak v mnoha případech není nic jiného než dražší varianta normální výměny. Z pohledu zákazníka vypadá složitější operace logicky lépe. Ale právě na tomhle psychologickém efektu se dá velmi pohodlně stavět zisk. A v momentě, kdy víte, že technické manuály pro běžná auta v drtivé většině mluví jen o výměně kapaliny, začnete se na podobné nabídky dívat úplně jinak.
Čtvrtým bodem, u kterého se mechanik pozastavuje, je proplach motoru speciální chemií. Starý, „zanesený“ motor se vyčistí, rozpustí se karbon, usazeniny a všechno bude zase jako nové. Jenže hlavně u starších motorů může mít taková lázeň přesně opačný efekt. Spousta let provozu znamená i vrstvičky usazenin, které sice nejsou ideální, ale částečně „utěsní“ různé drobné netěsnosti. Hyperaktivní chemie je dokáže rozpustit a najednou se objeví úniky oleje, které do té doby nebyly vidět, nebo se z menší prosakující netěsnosti stane regulérní únik.
Nejlepší je jezdit do seriozního a prověřeného autoservisu
Pátý bod už není ani tak o konkrétní proceduře jako spíš o čisté psychologii. Jde o drobné úniky oleje a o to, jak se o nich v některých dílnách mluví. Jak expert popisuje klasickou situaci? Mechanik při pravidelné prohlídce najde lehký únik nebo jen tzv. „pocení“ motoru. Tedy mírné zvlhnutí od oleje. Místo věcného vysvětlení zákazník slyší dramatický tón, strašení možným selháním motoru a doporučení rovnou na velký a drahý zásah.
Samozřejmě že se začne bát. Přesně na tenhle strach se pak dá navázat opravou, která možná v danou chvíli vůbec není akutní. Jak to vidíte vy? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Já to nevidím tak černobíle. Ano, některé servisy jistě podvádí a jde jim o co největší zisk. Ale je to dvousečné. Ne každý mechanik chce zákazníka napálit. A opravdu může být stav auta takový, že vyžaduje některý z uvedených pěti úkonů. Tak pozor na to.
