Studie pro BMW slibuje, že v roce 2040 pokryjí biopaliva 107 % poptávky. Klíčové číslo ale nikdo nečte

Číslo 107 % obletělo motoristická média jako důkaz, že spalovací motor má budoucnost i bez elektřiny. Zadavatelem studie, ze které pochází, je BMW. Zpracoval ji Karlsruhe Institute of Technology letos v únoru a BMW ji zveřejnilo 23. března 2026. Název zní From Raw Material to Fossil-Free Mobility a její závěr vypadá lákavě: evropská surovinová základna dokáže vyrobit tolik obnovitelných kapalných paliv, že jich bude víc, než kolik silniční doprava spotřebuje. Jenže celý ten optimismus stojí na jednom čísle, které se skrývá ve jmenovateli zlomku. A to číslo mění všechno.

Co přesně říká tabulka, kterou nikdo nečte

Klíčová data jsou v Table 1 samotné studie. Studie pracuje se dvěma scénáři, Mid a High, a pro každý rok uvádí dvě veličiny: kolik obnovitelných paliv (CNF) lze vyrobit z evropských surovin a kolik paliv bude silniční doprava spotřebovávat.

Surovinový potenciál se mezi roky 2030 a 2040 příliš nemění, celkový objem biomasy studie odhaduje na 280–380 Mtoe v obou horizontech. Co se mění dramaticky, je poptávka. Z 238–247 Mtoe v roce 2030 klesá na 95–128 Mtoe v roce 2040. Pokles o víc než polovinu. Právě díky němu zlomek najednou překročí 100 %. Není to tak, že by Evropa objevila nový zdroj surovin. Prostě bude potřebovat mnohem méně paliva.

Přímý zásah. Ruská hráčka Samsonovová napálila míček do Češky Bouzkové. Vše sledoval její přítel Barkov

SportyŽivě.cz

5 h

Proč poptávka klesá a co to má společného se zákazem spalovacích aut

Studie si budoucí spotřebu paliv nevymýšlí. Přebírá ji ze scénářů S&P Global, konkrétně z modelů Max Molecule a Max Electron. Ten druhý, a právě v něm vychází oněch 107 %, počítá s tím, že po roce 2035 skončí prodej nových benzinových a dieselových osobních aut v EU. To odpovídá platnému nařízení Rady EU z roku 2023, které od roku 2035 požaduje stoprocentní snížení emisí CO₂ u nových osobních vozů a dodávek.

Jinými slovy: studie, která mediálně slouží jako argument pro zachování spalovacích motorů, dosahuje svého nejsilnějšího čísla ve světě, kde jich po roce 2035 přibývá mnohem méně. To je její ústřední paradox.

Smažák do nádrže? Jen jedno procento

Veřejná debata o biopalivech se v Česku často zužuje na použitý fritovací olej a HVO100. Studie ale výslovně uvádí, že použitý kuchyňský olej (UCO) tvoří pouhé jedno procento celkového surovinového spektra. Hlavní objem mají tvořit zemědělské zbytky, meziplodiny, agrolesnictví a plodiny z marginální půdy, tedy kategorie, které vyžadují masivní logistiku, investice a regulační podporu.

Studie navíc přiznává několik metodických ústupků:

• Pro účely výpočtu „částečně uvolnila“ omezení přílohy IX směrnice RED a rozšířila surovinovou základnu nad běžně medializované schéma.
• Výběr scénářů a alokaci surovin do konkrétních užití specifikoval klient, tedy BMW.
• Konkurence o biomasu ze strany průmyslu, vytápění a výroby elektřiny není v datech plně zachycena.

Podle Evropské komise (JRC) patří mezi hlavní překážky škálování pokročilých biopaliv vysoké náklady, logistika surovin a závislost na levném zeleném vodíku. IEA k tomu dodává, že silniční doprava má velký prostor pro přímou elektrifikaci, zatímco kapalná paliva jsou strategicky důležitější pro letectví a námořní dopravu.

Co z toho plyne pro českého řidiče

Studie neřeší cenu u české pumpy, dostupnost konkrétních paliv ani servisní realitu. Je to celoevropská scénářová práce zadaná automobilkou, která má zájem na tom, aby spalovací motor zůstal v legislativní hře. To z ní nedělá podvod, ale ani neutrální prognózu.

Německý scénář Klimaneutrales Deutschland 2045 přitom upozorňuje, že udržitelná biomasa je bez dodatečných dovozů výrazně omezená a v dopravě může její spotřeba do roku 2045 klesnout k nule, protože existují vhodné alternativy. Naopak v průmyslu a energetice, třeba jako záloha při dlouhých výpadcích větru a slunce, je biomasa hůře nahraditelná.

Jako argument pro odklad nákupu elektromobilu je tahle studie slabá. Její nejoptimističtější výsledek totiž nastává až ve světě, kde většina nových aut v Evropě už jezdí na elektřinu.