Čínská auta kupují Evropané rádi a více. Jsou hybridy trojský kůň?

Čínská auta kupují Evropané rádi a více. Jsou hybridy trojský kůň? Růst prodejů překonává i naše historické automobilky

Čínské značky v květnu 2026 obsadily rekordních 10,7 % evropského trhu. Před rokem to bylo 5,9 %. BYD přitom za jediný měsíc zaregistrovalo víc aut než kterákoli z těchto čtyř zavedených značek.

i Zdroj fotografie: LuvsMG481 / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Květnová čísla z evropských registrací vypadají jako zlomový moment. BYD zapsal 32 380 nových aut, Citroën 31 665, Fiat 29 740, Ford 25 290 a Cupra 24 607. Čínská značka tedy každou z nich porazila zvlášť, ne jejich součet. Dohromady mají ty čtyři značky 111 302 vozů, tedy trojnásobek BYD. Jenže i samotný fakt, že čínský nováček v měsíčním srovnání přeskočil Citroën nebo Ford, by ještě před dvěma lety zněl jako sci-fi. Dnes je to statistická realita.

Měsíční šok versus celoroční obraz

Květen 2026 je momentka, ne rozsudek. V kumulaci za leden až květen vypadá pořadí jinak: SAIC/MG drží 141 490 registrací, BYD je druhé se 135 307, Chery třetí se 122 843. Citroën (174 021), Fiat (161 716) i Ford (156 933) jsou v pětiměsíčním součtu stále před BYD. Cupra s 121 032 a Tesla se 118 068 už ale za ním zaostávají.

Trend je nicméně jednoznačný. Podle JATO měly čínské značky v květnu 2024 podíl 2,9 %, o rok později 5,9 % a letos v květnu přes 10 %. Za dva roky se podíl téměř ztrojnásobil. Pět největších čínských skupin (Geely, BYD, SAIC, Chery a Leapmotor) prodalo v Evropě za prvních pět měsíců roku přes 619 tisíc aut. To už není okrajový import.

Hybridy jako trojský kůň

Klíč k pochopení čínského růstu neleží v elektromobilech. Paradoxně. Evropská komise od října 2024 uvalila vyrovnávací cla na čínské bateriové elektromobily: BYD platí 17 %, Geely 18,8 %, SAIC dokonce 35,3 %. Jenže tato opatření se vztahují výhradně na BEV. Na hybridy a plug-in hybridy nedopadají.

A právě tam čínské značky v roce 2026 expandují nejrychleji. Podle ACEA tvořily hybridy v EU za leden až květen 37,8 % trhu, BEV 20 % a PHEV 9,7 %. Čínští výrobci se tedy nacpali do největšího a nejrychleji rostoucího segmentu, kde cla neplatí. BYD to ilustruje dokonale: v červnu představilo Dolphin G DM-i, hybrid postavený na nové platformě DM 5.0, s objednávkami už otevřenými v řadě evropských zemí a dodávkami plánovanými na konec léta. Český web BYD model už uvádí v nabídce, ceník ale zatím chybí.

Evropský trh v květnu celkově rostl o 3,6 %. Jenže ne všem. Volkswagen jako značka spadl o 4,8 %, Ford propadl o 28,3 %, Cupra ztratila 6 %. Růst se koncentroval u značek s čerstvou elektrifikovanou nabídkou, a čínští výrobci ji měli.

Český trh: zatím kapka, ale rostoucí

V Česku vypadají čísla skromněji, přesto stojí za pozornost. V květnu 2026 se tu registrovalo 19 644 nových osobních aut. Čínské značky z toho podle dat Autohledu zabraly zhruba 1 440 kusů, tedy něco přes 6 %. Pořadí:

  • Jaecoo: 442
  • Omoda: 354
  • MG: 302
  • BYD: 97
  • Chery: 92
  • BAIC: 34
  • Leapmotor: 33

BYD s 97 registracemi za měsíc zatím v Česku nehraje první ligu. Dominují tu značky skupiny Chery (Jaecoo a Omoda), které vsadily na dostupná SUV s agresivním poměrem výbavy a ceny. BYD ale buduje infrastrukturu: na českém webu už fungují sekce Servisní údržba i BYD Assistance. A hlavně, v maďarském Szegedu se dokončuje první evropský závod BYD, jehož spuštění Stella Li z vedení firmy potvrdila na čtvrté čtvrtletí 2026. Auta montovaná 250 kilometrů od českých hranic budou mít úplně jinou logistiku dílů i jinou reputaci než čistý dovoz z Číny.

Továrny v Evropě: z importéra sousedem

BYD nechce zůstat dovozcem. Maďarsko je priorita číslo jedna, ale firma podle Reuters aktivně hledá druhý evropský závod. Na užším seznamu je jižní Evropa, konkrétně Španělsko. Poradce BYD Alfred Altavilla přitom řekl, že firma preferuje převzetí existující továrny místo stavby na zelené louce: „není čas“ na stavbu od nuly, pokud mají brzy přijít přísnější pravidla pro lokální obsah výroby.

Projekt závodu v Turecku je naopak pozastaven bez termínu. BYD se rozhodlo soustředit zdroje tam, kde může vyrábět nejdřív. Logika je průhledná: čím rychleji se „Made in Europe“ objeví na štítku, tím menší bude regulatorní riziko a tím snáz se značka zbaví nálepky čínského importu.

Ne konec Evropy, ale ztráta tempa

Evropské koncerny pořád drží většinu trhu. Volkswagen Group zaregistroval v květnu 300 299 aut, Stellantis 164 958, Renault Group 110 124. Čínské značky dohromady mají zlomek těchto objemů. Plošný převrat to není.

Ale eroze je viditelná a zrychluje. Čínští výrobci útočí přesně tam, kde rozhoduje cena, výbava a rychlost uvádění novinek, v segmentu dostupných SUV, hybridů a kompaktních elektrifikovaných aut. Evropské značky v těchto kategoriích často nemají stejně agresivní nabídku, nebo ji mají pozdě. Podle nás je tohle podstatnější než jakékoli měsíční číslo: nejde o to, že BYD v květnu předjelo Ford, ale o to, proč Ford neměl čím odpovědět.

Dva roky od prvních vážných varování před čínskou konkurencí se podíl čínských značek v Evropě ztrojnásobil. Cla na elektromobily problém nevyřešila, jen ho přesměrovala do hybridů. A tam teprve začíná skutečný souboj.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články