Černé tečky na sklech mají důležitou roli jak při výrobě, tak následně při samotném provozu automobilu. Všechny jejich významy zná přitom málokdo.
Když se to vezme kolem a kolem, jsou černé tečky jednou z nejužitečnějších věcí na automobilu. I přes to, že občas vypadají jako nepovedený graffiti experiment začínajícího street workera, který si po skončení „odstříkl“ přebytečnou barvu ze svého sprejerského nádobíčka. Přitom bez teček a navazujícího černého pásu by nám čelní okno mohlo vypadnout z auta, jsou užitečné při výrobě skla stejně jako slouží coby šikovná sluneční clona. Slibná multifunkce, co říkáte?
Jakou funkci plní černý pruh?
A i když si mnozí řidiči myslí, že černý pruh na okrajích okna plní především funkci sluneční ochrany pro posádku vozu, případně snižuje odrazy při výhledu z vozu do stran, není tomu tak. Nepropustná černá vrstva totiž chrání něco podstatně důležitějšího, co je třeba skrýt před UV záření. A tím je samotný lepený spoj a tmel, kterým je sklo přilepeno do karoserii. Ostatně lepená skla nejsou v automobilové výrobě nijak extrémně dlouho, přes svůj přínos ke konstrukci aut.
Všichni si asi pamatujeme na Škody 120, staré Lady nebo Fiaty. Většina aut ze sedmdesátých a ranných osmdesátých let měla skla vsazována do karoserie a těsněna širokým pruhem gumy. Rozdíl mezi vsazeným sklem a sklem lepeným je přitom, když pomineme estetickou funkci, poměrně zásadní: lepené sklo se totiž stává nedílným prvkem karoserie a významně zvyšuje její pevnost. A s jedním z průkopníků lepených skel jsme se tehdy setkávali i my.
První lepená skla
Tím průkopníkem byl Ford, speciálně první generace Fordu Scorpio. Jeho nadčasové tvary neurazí ani dnes, na rozdíl od druhé generace. U níž dodnes nechápu, jak se jí povedlo protlačit až do sériové výroby. Zhruba před dvěma měsíc jsem měl šanci se s poměrně zachovalým exemplářem svézt, a takové svezení bych ordinoval všem výrobcům moderních vozidel. Speciálně v oblasti odpružení a celkové pohody na palubě. Přitom nejstarším kusům je více než 35 let!
A stejně tak staré jsou také první pokusy Fordu s vyhříváním čelního skla, které úspěšně přežilo do dnešních dnů a které vyžaduje právě lepení skel jako podmínku pro svoji funkci. Scorpio spolu se Sierrou tak mohly svoje aerodynamicky řešené karoserie doplnit o hladké přechody, nijak nenarušující aerodynamiku celku. Kdo si pamatujete první Sierry v Čechách potvrdíte mi, že šlo tenkrát o malé (velké) zjevení, speciálně vedle všude kolem jezdících Škodovek, Moskvičů a Trabantů.
Ford v nejlepších letech
Ford byl v té době zcela na špici progresivního vývoje automobilů. Sierra Cosworth 4×4 vás přenesla poměrně unikátní zkratkou do světa rallye vozů a vyloudila úsměv na tváři, pohodlné Scorpio jste si pak speciálně na dlouhých tratích nemohli nezamilovat. Dodnes mi v hlavě zůstal onen nečekaný komfort, jaké „osmdesátkové“ Scorpio poskytuje. Levnější varianta za W124 Mercedes a tajný tip na youngtimera roku? Neviděl bych to jinak.
A jak to tedy s oněmi černými tečkami na okrajích černých pruhů? Jsou opravdu multifunkční. V první řadě pomáhají rozložit tepelné namáhání při výrobě skla, kdy černá část má tendenci intenzivněji se zahřívat a přechod do ztracena prostřednictvím teček tuto tepelnou nerovnoměrnost pomáhá potlačovat. A při jejich „chytrém“ umístění např. pod zpětným zrcátkem plní roli tolik žádoucího stínění tam, kde sluneční clony nedosáhnout. Shrňme to: malé, ale užitečné. Velmi.
Galerie
Znali jste všechny důvody?
PŘEČTENÍ: 42783
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 38602
