Kamera, světla, akce! Řidič ze zahraničí se stal hvězdou natáčení, ovšem šlo o příběh s dramatickou zápletkou a smutným koncem.
Jezdíte rychle? Musím se přiznat, že já někdy ano, a přiznání doplním, že čas od času dostanu za překročení maximální povolené rychlosti pokutu. V redakci AutoŽivě bojujeme za vyšší bezpečnost na silnicích a moje přestupky jsou obvykle pouze z roztržitosti a nesoustředění. Dlouhý úsek, neuvědomím si, že jedu rychleji, a je hotovo. Ale nejezdím dvoustovkou. Jiní řidiči ale ano. Své o tom vědí policejní hlídky, setkávají se s tím dnes a denně. Nicméně musím podotknout, že porušení omezené rychlosti není největším důvodem automobilových nehod.
Jak rychle se dá legálně jet na české dálnici, vyzkoušel cizinec
Zpět ale k jednomu danému přestupku. Tak jako na jednom úseku D46 před městem Vyškov na jihu Moravy. Tam policisté z oddělení dálniční policie v Ivanovicích na Hané zaznamenali případ, který nelze nazvat jinak než jako „rychlostní přelet“. V úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost 110 km/h, radar ukázal hodnotu 194 km/h. Řidič osobního vozu se tedy pohyboval téměř o 80 km/h nad limitem. Stalo se a řidič se stal nijak oslavovaným rekordmanem. Řidič cizinec za volantem Škody Superb měl asi zato, že průjezd rychlostí 194 km/h kolem policejního vozu je nápad, který projde bez následků.
Je to situace, která působí skoro neuvěřitelně už jen na papíře. V místě, kde platí na dálnici standardní limit 130 km/h, bylo omezení na 110 km/h. A jet tam skoro dvoustovkou a ještě míjet policejní hlídku znamená kombinaci lehkomyslnosti a jistoty, že „se to přece zvládne“. Realita byla ale jiná – hlídky vybavené měřicí technikou i kamerami jsou dnes na dálnicích běžná věc a „číslo nad limit“ se ukáže rychleji, než se stačí člověk zamyslet. Jestli to, co dělá, je v pořádku. Policejní hlídka si přestupku všimla okamžitě, což je s ohledem na kontrast rychlostí logické. Auto, které se přibližuje a mizí výrazně rychleji než okolní proud vozidel, je doslova vidět i cítit.
V daném místě byla navíc rychlost snížena na 110 km/h
Následovalo zastavení a klasický postup, zjištění totožnosti, vyhodnocení přestupku a řízení o sankci. V rámci našich pravidel je jasné, že překročení rychlosti o víc než 60 km/h na dálnici patří mezi nejzávažnější přestupky. Bavíme se o hraně, kde už jde nejen o pokutu v řádu desetitisíců, ale i o zákaz řízení a citelné bodové postihy. U cizinců se body do českého registru nepřičítají, ale sankce formou vysoké pokuty a případné kauce je běžným nástrojem. Na jednu stranu si mohu myslet, že vyšší rychlost nemusí nutně zabíjet. Vždy samotný limit také vymysleli jenom lidi. V Německu třeba žádný není. Je to ale o něčem jiném.
V konečném důsledku podobné zásahy nejsou o šikaně, ale o vnímání reality. Připomenu, že „umět řídit“ není totéž, co „bezhlavě riskovat“. Umět řídit je držet si plynulé tempo, předvídat, nechat si rezervu a respektovat pravidla, která nejsou samoúčelná. Překročení rychlosti tohoto rozsahu není pouhá statistika, je to signál, jak někdo přistupuje k bezpečnosti provozu absolutně bezohledně. Řidič, kterého policie zastavila, si svým „manévrem“ vysloužil okamžitou reakci. Na místě mu byl zadržen řidičský průkaz a uložena kauce ve výši 25 000 Kč. Z osobní zkušenosti to mohu potvrdit.
Ztráta řidičáku na místě a vysoká pokuta bez kompromisu
V momentě, kdy silnice „pustí“ řidiče a ten může šlápnout na plyn, se snadno zapomíná na limity. Na odhad stavu vozovky, na nástrahy provozu. Právě tehdy platí, že důvěra vozu v řidiče je špatná. Vůz je konstrukčně i technicky limitován, okolnosti se mohou změnit během vteřiny. Mimochodem, když zmiňuji vteřinu. Auto jedoucí rychlostí 194 km/h ujede za vteřinu asi 54 metrů. To je velká vzdálenost. Přitom v úseku, kdy se přestupek stal, byla rychlost 110 km/h. To je za vteřinu „jen“ asi 30 metrů. Dvacet metrů rozdíl, to jsou klidně čtyři délky auta za sebou. V té chvíli už nejde o to, jak výkonné auto máte. Ale o to, že vaše jízda snadno skončí jinak, než jste si představovali.
