Soudní tlumočník Milan Skála pravidelně sedí u řízení s cizinci, kteří řídili opilí. Říká, že většina odchází s podmínkou a zákazem řízení, a nic víc.
Skála tlumočí u pražských soudů z ukrajinštiny a rumunštiny. V podepsaném komentáři na České justici popsal vzorec, který podle něj vídá opakovaně: cizinec s hladinou přes dvě, tři i čtyři promile způsobí dopravní nehodu, věc se vyřeší odklonem nebo trestním příkazem a pachatel odejde s podmíněným trestem a zákazem řízení. Bez pokuty, bez obecně prospěšných prací, bez vyhoštění. Nejde přitom o jednu výjimku. Skála tvrdí, že jde o běžný scénář. Ministerstvo spravedlnosti mezitím chystá novelu, která má přitvrdit, jenže míří hlavně na těžké následky a recidivu. Na každodenní „podmínka plus zákaz“ nemusí dopadnout vůbec.
Co tlumočník u soudu vidí
Skála popisuje konkrétní mechanismus. Policie zadrží cizince, zahájí zkrácené řízení a podezřelého hned poučí o možnosti odklonu, tedy podmíněného zastavení trestního stíhání. Někdy podle Skály státní zástupce ještě před výslechem přes policii vzkáže, že s odklonem bude souhlasit. Pachatel složí částku na pomoc obětem trestných činů, zaváže se neřídit a věc končí. Pokud k odklonu nedojde, případ jde k soudu, který často rozhodne trestním příkazem, písemně, bez hlavního líčení.
Výsledek bývá podle Skály stejný: podmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení. Jako nejdrsnější příklad uvádí zahraničního řidiče kamionu na středočeské dálnici se čtyřmi promile, který od soudu odešel s delší podmínkou a zákazem řízení. Peněžitý trest nedostal. Obecně prospěšné práce nedostal. Vyhoštěn nebyl.
Důležitá poznámka: Skála nepředkládá spisové značky ani statistiky. Mluví na základě vlastní praxe, ne jako mluvčí justice. Žádný soudce ani státní zástupce se k tématu veřejně srovnatelně nevyjádřil.
Proč žádná pokuta, a co to znamená pro poškozeného
Absence peněžitého trestu neznamená, že by ho zákon neznal. Soud ho ale podle § 67 trestního zákoníku neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný, tedy že pachatel nemá z čeho platit. U cizince bez majetku v Česku to může být právě ten důvod. Druhá cesta je odklon: tam se finanční plnění objevuje jako podmínka ve prospěch obětí trestných činů, ale nejde o „trest“ v klasickém smyslu.
Pro poškozeného z nehody je ale klíčové něco jiného. Peněžitý trest jde státu, ne oběti. Náhradu škody řeší povinné ručení. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výslovně říká, že pojistitel nemůže plnění odmítnout ani snížit. Současně má právo na regres vůči řidiči, který řídil pod vlivem. Takže i když soud pokutu neuloží, poškozený má cestu k penězům, jen nevede přes trestní rozsudek.
Řidičák na místě? Teoreticky ano, prakticky ne vždy
Policie má pravomoc zahraniční řidičský průkaz zadržet přímo na místě. Podle Portálu veřejné správy se průkaz posílá přes příslušný obecní úřad, a pokud cizinec nemá v Česku pobyt, doklad putuje do státu vydání. Metodika existuje, pravomoc existuje.
Skála ale píše, že se v poslední době stává, že cizinci průkaz odebrán není, „údajně z důvodu určitých administrativních těžkostí“. Co přesně za tím stojí, nespecifikuje. Pravděpodobně jde o kombinaci přeshraničního oběhu dokladu, správního navázání na úřad a následného doručování. A i když český soud zákaz řízení uloží, jeho účinnost za hranicemi je omezená. Podle Rady EU byly zákazy řízení dosud vymáhány hlavně ve státě, kde se delikt stal. Teprve předběžná dohoda z března 2025 má směřovat k širšímu přeshraničnímu účinku. Jinými slovy: řidič se zákazem v Česku mohl dosud legálně nasednout za volant v jiné zemi EU.
Co chystá ministerstvo, a kam to nedosáhne
Ministerstvo spravedlnosti předložilo 11. května 2026 návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje tři hlavní změny:
- Zabrání vozidla, i tehdy, když nepatří pachateli, pokud vlastník mohl rizikové užití předpokládat.
- Přísnější sazby u ohrožení pod vlivem, pokud dojde k ublížení na zdraví více osob, těžké újmě nebo smrti.
- Nový trestný čin za nebezpečné ujíždění policii.
Účinnost návrh předpokládá od 1. července 2027. Ministr Jaromír Tejc už na tiskové konferenci začátkem roku 2026 hovořil o tomto časovém horizontu.
Důvodová zpráva sama přiznává, že dosavadní sankce, zejména zákaz činnosti, jsou nedostatečně účinné, pokud pachateli zůstává vozidlo. To je silný signál: stát sám nepovažuje současný odstrašující efekt za dostatečný.
Jenže novela míří hlavně na dva scénáře: těžké následky a recidivu. Neomezuje odklony u běžných případů bez zranění. Nenařizuje povinné ukládání peněžitých trestů. Neukládá soudům automatické vyhošťování cizinců. Každodenní praxe, kterou Skála popisuje (opilý řidič, lehčí nehoda, podmínka, zákaz, konec), může po novele vypadat úplně stejně.
Jak to řeší sousedé
Srovnání s okolními zeměmi ukazuje, kde se Česko v praxi nachází:
| Země | Hranice trestného činu | Klíčová sankce |
|---|---|---|
| Německo | od 1,1 ‰ | 500 eur pokuta a 1 měsíc zákaz už od 0,5 ‰ (správní delikt) |
| Rakousko | správní sankce od 0,5 ‰ | okamžité odnětí řidičského oprávnění u těžkých deliktů |
| Polsko | od 0,5 ‰ | min. tříletý zákaz řízení, povinné plnění min. 30 000 Kč, od března 2024 konfiskace vozidla od 1,5 ‰ |
| Česko | od 1,0 ‰ (praxe) | podmíněný trest + zákaz řízení, peněžitý trest fakultativní |
Polsko zavedlo konfiskaci vozidel o tři roky dříve, než ji Česko teprve navrhuje. Proti polskému modelu, kde je minimální finanční plnění povinné ze zákona, působí česká praxe „podmínka a zákaz“ výrazně měkčeji. A to i bez ohledu na národnost pachatele.
Praxe přitom nemusí být jednotná ani v rámci Česka. V Trutnově v roce 2019 soud cizinci po opakovaném řízení s téměř dvěma promile uložil tříleté vyhoštění. To, co Skála popisuje v Praze, nemusí platit všude. Jenže bez robustních dat (rozpad podle národnosti, skutku, kraje a trestu) nelze říct, kde je výjimka a kde pravidlo.
Problém, který Skála pojmenovává, možná není v zákonech. Ty dávají soudům i státním zástupcům nástroje. Problém je v tom, jak často se u běžných případů sahá po těch nejmírnějších, a že připravovaná novela na tuto vrstvu prakticky nedopadá.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 10187
PŘEČTENÍ: 3777
PŘEČTENÍ: 9774
