Roky jsme byli naučeni dávat za roční dálniční známku v zásadě podobné peníze. Několik stovek pod magickou hranici dvou tisíc korun nám sice, drkotajíce přitom zuby po naší „dálniční tepně” D1, nepřišlo jako zrovna výhodný obchod, ale doufali jsme, že se to třeba časem zlepší. Poočku jsme přitom šilhali po Polácích, kteří otvírali stovky nových kilometrů dálnic ročně a někdy se ptali, proč to nejde i u nás. Tento rok však bude přelomovým. Co se ceny i nových úseků dálnic týče. Pojďme se na to podívat společně.

Dosavadní tempo výstavby dálnic je vpravdě tristní

České dálniční síti chybí zhruba 300 km do úplného dokončení a zprovoznění všech úseků. To není zrovna malá porce, a pokud bychom se pohybovali tempem, na které jsme poslední roky byli zvyklí (za poslední tři roky přibylo v Česku zhruba 90 km dálnic), mohli bychom se směle dívat do druhé poloviny tohoto století. Což zní pravda téměř tragicky. Již zmínění Poláci přitom za poslední tři roky otevřeli na 600 km dálnic, a kdo jste byl nedávno v Polsku, potvrdíte mi, jaký nebetyčný rozdíl to proti nám je.

iZdroj fotografie: Ministerstvo dopravy

Můj kolega na naší poslední tamní cestě, dívaje se z okna na téměř německou kvalitu provedení dálnic a jejich okolí, náhle poznamenal: „Ty, víš čím bych já chtěl být v Polsku? Já bych chtěl mít v Polsku kartografickou firmu.” Na můj užaslý pohled (kolega nikdy nic s mapami do činění neměl, alespoň co je mi známo) bezelstně pokračoval: „Tady se všechno tak rychle mění a ty silnice tak rychle přibývají, že jen trochu schopná kartografická firma musí mít o kšefty a o prachy vystaráno.” Suše jsem polkl. Co mu na to mám říct.

Poláci přesně pochopili, na co jsou peníze EU nejvhodnější

Poláci umí dokonale využívat dotace z Evropské unie a poměrně přesně pochopili, že pokud se mají stát opravdu lídrem regionu, bez dokonalé (a patřičně husté) dálniční sítě to nepůjde. Mají možná méně cyklostezek končících v polích, ale tempo jejich výstavby jim můžeme tiše závidět. A to i přesto, že další roky by se snad mělo blýskat na lepší časy i v Čechách. A z tristních 30 km za rok bychom se měli dostat alespoň do trojciferných čísel. Popravdě, bylo by na čase.

Naši sousedé postavili za 10 let 2800 km dálnic, my jen 142 km. Závratné zjištění ukazuje, kde ve skutečnosti jsme

Ministerstvo dopravy již minulý rok ústy svého ministra Martina Kupky (ODS) deklarovalo, že v příštích deseti letech chce do rozvoje dálniční sítě investovat 2,8 bilionu korun, do roku 2050 pak přes pět bilionů korun. To nejsou malé částky a je dost dobře možné, že právě takto značné objemy opravdu spustí „dálniční symfonii”, na jejímž konci budou nové, kvalitní dálnice a (konečně!!!) dostavěná základní dálniční síť v Čechách, což zásadním způsobem urychlí a zjednoduší cestování po naší malé zemičce.

Již v roce 2024 o více než 100 km více. Za 2 300 ročně

Nicméně již v tomto roce, po dlouhých „hubených” letech, celková délka nově otevřených úseků překročí 100 km, přesněji 118,1 km. Jak je z tabulky Ministerstva dopravy patrné, dva nejdelší nové úseky čekají na řidiče na severní Moravě na dálnici D49, a naopak v jižních Čechách při pokračování stavby dálnice D3. To je ta příjemnější zpráva pro rok 2024. Tou méně příjemnou je to, že poprvé po deseti letech se zdraží celoroční dálniční známka, a sice na 2 300 Kč.

Ministerstvo dopravy ubezpečuje, že veškeré peníze z dálničních známek poputují do výstavby a údržby dálnic.
A dodává, že navýšení ceny odpovídá navýšení o inflaci za deset let, kdy se poplatek neměnil. Výše poplatku vychází z evropské směrnice podle povinných stropovaných poměrů, pro jednodenní kupón to bude 200 korun. 
Současně klesnou ceny u 10denních kuponů – o čtyřicet korun na 270 Kč a u měsíčních – o deset korun na 430 Kč.

Když selhává kvalita, jsou všechny práce zbytečné

Je tady však ještě jedno hledisko. Výstavba nových úseků bude dávat smysl jen tehdy, pokud budou nové úseky opravdu kvalitní. Což se třeba při generální rekonstrukci naší hlavní dálniční tepny – D1 – popravdě tak zcela nepovedlo. Jak několikrát konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, výstavbu provázela a provází četná zdržení a pochybení, z nichž některá jdou přímo na vrub bezpečnosti a ohrožují motoristy v denním provozu. Řidiči si pak oprávněně kladou otázku, zdali je navýšení známky adekvátní, když kvalita prací velmi kolísá.

Můžeme jen doufat, že ŘSD i Ministerstvo dopravy si z připomínek NKÚ vzalo patřičná ponaučení a rok 2024 bude opravdu tím zlomový, především ale v pozitivním slova smyslu. Jak to vidíte vy, jsou před námi opravdu lepší „dálniční časy”? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!