Majitel Peugeotu e-2008 GT kupoval auto s příslibem kombinovaného dojezdu 332 kilometrů podle standardu WLTP. V běžném provozu popisoval maximálně kolem 160 kilometrů, jenže klíčové nebylo jeho subjektivní zklamání z každodenního ježdění.
Znalec přeměřil vůz přímo v podmínkách WLTP cyklu, tedy v laboratorním režimu, který má být pro všechny výrobce referenční, a naměřil jen 281 až 282 kilometrů. Odchylka téměř 18 procent od deklarované hodnoty. Zemský soud ve Wuppertalu (sp. zn. 10 O 282/23) uznal odstoupení od kupní smlouvy za platné a nařídil prodejci vrátit kupní cenu. Ne celou, ale o tom za chvíli.
Co přesně soud rozhodl a kolik peněz se vrací
Rozsudek LG Wuppertal stojí na jednoduché logice: pokud auto nesplní parametr, na jehož základě se prodávalo, jde o vadu. Soud přitom výslovně převzal hranici z německé judikatury pro spalovací vozy: odchylka do 10 % od deklarované spotřeby se tradičně považuje za přijatelnou toleranci, nad ní už může jít o podstatný důvod k odstoupení. U sporného Peugeotu činila odchylka zhruba 18 %, a to nejen v kombinovaném cyklu. Znalecké měření odhalilo deficit i v městském WLTP režimu: 403 kilometrů místo deklarovaných 459.
Finanční vypořádání vypadalo takto: z kupní ceny 39 000 eur (zhruba 975 000 Kč) soud odečetl náhradu za užívání ve výši 5 250 eur za najetých 40 385 kilometrů. Při výpočtu pracoval s předpokládanou celkovou životností vozu 300 000 kilometrů. Čistý nárok kupujícího tak vyšel na 33 750 eur, tedy přibližně 844 000 Kč. Prodejce navíc hradí mimosoudní náklady právního zastoupení. Důležitý detail: žalovaným nebyla automobilka Peugeot, ale prodávající dealer.
Proč nejde o běžné „zimní zklamání“
Každý majitel elektromobilu zná situaci: v mrazu na dálnici dojezd klesne o třetinu i víc. To ale soud neřešil. Podstatné bylo, že auto zaostávalo i v kontrolovaném laboratorním testu, tedy v režimu, kde by mělo dosáhnout katalogových hodnot.
Znalec navíc vyčíslil degradaci baterie na přibližně 17,1 %, zatímco obvyklé tempo stárnutí soud odhadl na 2,5 % ročně, za tři roky provozu tedy zhruba 7,5 %. Rozdíl byl víc než dvojnásobný. Veřejně dostupné materiály neodhalují přesnou technickou příčinu. Mohlo jít o tepelné namáhání, časté rychlonabíjení, vadu článků nebo řídicího systému baterie, to ale zůstává v rovině dedukce, protože soudní spis kořenovou příčinu neuvádí.
Pro kontext: u jiného německého případu soud v Ellwangenu žalobu majitele ojetého VW e-Golfu zamítl. Pokles kapacity o 9 % a dojezdu o necelých 12 % odpovídal běžnému opotřebení staršího vozu. Ne každý nižší dojezd je automaticky vada. Wuppertalský případ je výjimečný právě tím, že deficit přetrvával i při standardizovaném měření.
Jak si stojí nejprodávanější elektromobily v Česku
Podle dat Centra dopravního výzkumu byly v prvních třech čtvrtletích roku 2025 nejprodávanějšími elektromobily v ČR Škoda Elroq, Škoda Enyaq a Tesla Model Y. Jak vypadá jejich WLTP dojezd vedle nezávislého odhadu reálného provozu?
| Model | WLTP (km) | Odhad reálu (km) | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Škoda Elroq 85 | 581 | 450 | −23 % |
| Škoda Enyaq 85 | 586 | 455 | −22 % |
| Tesla Model Y RWD | 500 | 375 | −25 % |
Odhady reálného dojezdu podle EV Database, průměrné podmínky; oficiální WLTP hodnoty z tiskových materiálů výrobců.
Čísla vypadají dramaticky, ale je potřeba rozlišovat dvě věci. Rozdíl mezi WLTP a běžným provozem je očekávaný a sám o sobě není vadou; WLTP je laboratorní standard pro srovnání vozů, ne slib pro každou trasu. Právně relevantní by se situace stala teprve tehdy, kdyby auto nedosáhlo deklarovaného dojezdu ani v samotném WLTP testu, jako tomu bylo u wuppertalského Peugeotu.
Co to znamená pro českého majitele elektromobilu
České právo nestanoví žádnou pevnou procentuální hranici pro přijatelnou odchylku dojezdu. Podle Portálu veřejné správy musí věc odpovídat ujednaným i rozumně očekávatelným vlastnostem; spor by se tedy řešil přes obecnou odpovědnost za vady a dokazování, ne přes automatické pravidlo „minus 10 % = nárok“. Německá hranice je orientační srovnání, ne české pravidlo.
Praktický postup při podezření na vadný dojezd:
- Dokumentovat systematicky – datum, teplota, typ trasy, průměrná rychlost, stav baterie při startu a dojezdu, snímky obrazovky z aplikace a palubního počítače. Opakovat na více jízdách s podobným profilem.
- Reklamovat písemně u prodávajícího, ne jen u servisu. Přesně popsat vadu a požadovaný způsob řešení. Trvat na písemném potvrzení o přijetí reklamace.
- Při zamítnutí žádat písemné odůvodnění a zvážit mimosoudní řešení sporu (ADR) při České obchodní inspekci. ČOI neřeší obsah sporu místo soudu, ale dohlíží na proces a nabízí mediaci.
- Počítat se znaleckým posudkem; bez něj se obsahový spor o technický parametr těžko vyhrává. Právě znalecké měření v WLTP režimu bylo klíčovým důkazem ve wuppertalském případu.
Signál, který přesahuje jeden Peugeot
Podle dostupných veřejných informací zatím není potvrzeno, zda je rozsudek pravomocný a zda proti němu bylo podáno odvolání. I tak jde o zásadní signál. Soud poprvé velmi čitelně oddělil běžně horší každodenní dojezd, na který si zvykne každý majitel elektromobilu, od právně napadnutelného nesouladu s parametrem, na jehož základě se auto prodávalo. WLTP dojezd přestal být nezávazným reklamním číslem. Stal se tvrdým parametrem koupě.
Krátkodobě to podle nás přinese víc sporů tam, kde půjde doložit významnou odchylku při standardizovaném testu nebo neobvyklou degradaci baterie. Dlouhodobě roste tlak na dealery i výrobce, aby přesněji vysvětlovali, co WLTP znamená, a hlavně co neznamená.
