Doživotní stopka pro piráty silnic: U sousedů chtějí za extrémní rychlost navždy brát řidičáky

Stačí pár vteřin, šlápnout víc na plyn a z běžné jízdy je problém, který nekončí pokutou, ale odtahem auta a hrozbou jeho definitivního propadnutí státu. A to je teprve začátek příběhu, který může skončit i doživotním zákazem řízení.

Rakousko bere auta přímo na místě

Při rychlosti 110 km/h na padesátce vás rakouská hlídka nemusí nechat ani „dojet na autobus“. Policisté auto zastaví, vezmou si doklady a vůz může zamířit rovnou na zajištěné parkoviště. Řidič zůstává stát u silnice, bez klíčků i bez auta.

Umožňuje to 34. novela silničního zákona StVO, která platí od 1. března 2024. Zavádí takzvané předběžné zajištění auta při extrémní rychlosti. A hranice nejsou zrovna nízko.

Auta jako hrozba pro národní bezpečnost? Polsko zavádí první zákazy pro vozy s čínskou technikou

AutoŽivě.cz

1 h

Stačí, když řidič překročí rychlost o:

• 60 km/h a více v obci nebo
• 70 km/h a více mimo obec.

V tu chvíli mohou policisté auto zajistit přímo na místě. A pokud se ručička tachometru zastaví ještě výš, přichází další, mnohem tvrdší možnost.

Od 80+ km/h nad limitem v obci nebo 90+ km/h mimo obec se totiž už při prvním přistižení otevírá řízení o definitivním propadnutí vozu státu, takzvaný „Verfall“. Nejde už jen o vysokou pokutu, ale navíc o to, že stát může sáhnout rovnou na klíčky a na samotný majetek řidiče.

Předběžné zajištění znamená, že auto okamžitě zmizí z provozu. Řidič nedojede domů ani na hotel, o dalším osudu vozu rozhoduje až úřad v následném řízení. Ten pak rozhodne, jestli a kdy se auto vrátí, nebo jestli v kombinaci s extrémní rychlostí 80+/90+ či dřívějšími závažnými přestupky dojde k propadnutí státu a následné dražbě. Rozdíl mezi krátkým šokem a ztrátou auta za statisíce tak najednou závisí na několika kilometrech v hodině, které při běžné jízdě přibydou rychleji, než si většina lidí připouští.

Druhý háček: minulý prohřešek vás dohoní i v cizím autě

Stejná novela ale obsahuje ještě druhý, méně viditelný háček. Na papíře vypadá nenápadně, v praxi ale často bolí víc než samotný odtah.

Podle oficiálních opatření rakouského ministerstva vnitra může úřad definitivně sebrat auto i tehdy, když řidič „jen“ překročí limit o 60/70 km/h, ale v posledních čtyřech letech už přišel o řidičák za rychlost nebo zvlášť nebezpečné jednání. Rakousko tak trestá nejen aktuální jízdu, ale celou řidičskou historii.

Rakouský „lebenslanges Lenkverbot“ přitom míří na vztah mezi konkrétním řidičem a konkrétním autem. Pokud rychlou jízdou zrušíte cizí vůz, který používáte jako služební nebo třeba v leasingu, úřad se ho nesnaží zpeněžit, ale do registru vám zapíše doživotní zákaz řídit ten konkrétní exemplář. Právní text mluví o „konkrétním vozidle“, v praxi tedy o jednom kusu identifikovaném jeho VIN, tedy jakýmsi „rodným číslem“ auta.

Majitel takového vozu navíc nesmí auto danému řidiči znovu svěřit. Pokud by to udělal, riskuje další postih. Český řidič tak rychle zjišťuje, že oblíbený trik „vždyť to je jen služebák“ v Rakousku prostě nefunguje, a to je teprve začátek nepříjemného srovnání.

České tresty, rakouské tolerance a rychlý skok do extrému

Doma dnes českému řidiči za překročení rychlosti o 40 km/h v obci nebo 50 km/h mimo obec hrozí podle aktuálního přehledu sankcí Policie ČR:

• zákaz řízení na 6 až 18 měsíců,
• pokuta 7 až 25 tisíc korun.

Jenže stejný řidič, který doma jede 110 km/h v osmdesátce, se u Salcburku při 110 v padesátce okamžitě ocitá v jiném světě. Skokem na +60 km/h mu rakouská policie auto zajistí podle 34. novely StVO a v následném řízení může u vlastního vozu dojít až k jeho propadnutí a dražbě, u služebního nebo leasingového auta pak k doživotnímu zákazu řídit právě ten konkrétní vůz.

Mnoho Čechů se navíc spoléhá na takzvanou „rezervu radarů“. Jenže rakouské toleranční odpočty popsané například autoklubem ADAC spíš ukazují, jak rychle lze hranici extrému překročit. U laseru se běžně odečítají 3 km/h do stovky a 3 % nad 100 km/h, u radaru 5 km/h nebo 5 %. Stačí tak na alpské silnici z osmdesátky na pár vteřin zrychlit na zhruba 170 km/h a i po odečtu můžete klidně skončit v pásmu 80+ km/h nad limitem, odkud už právní předpisy míří k samotnému propadnutí auta.

Českému řidiči, zvyklému na krátký zákaz řízení a pokutu, se tak najednou mění celé rizikové kalkulačky. A když se podíváme na čísla a konkrétní zásahy rakouské policie, začne být jasné, že nejde jen o strašení na papíře.

Reálné zásahy, dražby aut a plán na doživotní zákaz

Podle odpovědi rakouského ministerstva vnitra, na kterou se odvolává server 5min.at, policie za období březen až prosinec 2024 předběžně zabavila už 171 aut. Redakce AutoŽivě si toto číslo u BMI ověřila. Nejde o ojedinělý exces „jednou za rok nějakému bláznovi“, ale o nástroj, který se v praxi opravdu používá, a podle stejného zdroje počet případů do léta 2025 dál roste.

Data z jednotlivých spolkových zemí ukazují konkrétní případy. V Tyrolsku policie během roku 2024 zabavila podle regionální stanice ORF 35 aut řidičům jedoucím výrazně nad limitem, ve Vídni do března 2025 přibylo dalších 24 vozů, typicky po jízdě 60+ km/h nad povolenou rychlostí. Nejde tak o drobné přestupky, ale o extrémy, které se už dostávají do statistik.

Zároveň ale současný model posílá auta do dražby zatím spíš výjimečně. Regionální statistiky z Dolního Rakouska mluví o více než 80 zabavených autech za první dva roky fungování nové úpravy, ale k definitivnímu „Verfall“, tedy propadnutí státu a následným dražbám, došlo jen ve dvou případech. Ani oněch 171 předběžně zabavených aut proto neznamená masový odliv vozů do státní kasy, jde stále o extrémní sankci pro největší „rasery“.

Podle oficiální statistiky rakouského ministerstva vnitra tvořila nepřizpůsobená rychlost v roce 2025 zhruba 25,3 % příčin smrtelných nehod. V redakci AutoŽivě proto vnímáme, že Rakousko nestaví systém šikany, ale tvrdý a hmatatelný nástroj, který má rychlost trestat podobně nekompromisně jako zbraň v nesprávných rukou. A právě v okamžiku, kdy si řidiči na tento režim teprve zvykají, přichází na stůl ještě drastější nápad.

Salcburský radní Stefan Schnöll totiž v lednu 2026 představil návrh, aby Rakousko u nejtvrdších případů zavedlo doživotní zákaz řízení jako osobní trest, který řidiče ze silnic vymaže natrvalo. Návrh je zatím čistě politický a o legislativním procesu zatím nejsou veřejné podrobnosti, myšlenka ale logicky navazuje na dnešní trend, kdy se těžiště trestu přesouvá od majetku k samotnému řidiči.

Když „navždy“ přestává být jen politická hyperbola

Naše redakční rešerše zároveň ukazuje, že „navždy“ už v evropském dopravním právu existuje. Německý trestní zákoník v paragrafu 69a výslovně připouští, že soud může nastavit zákaz přidělení řidičského oprávnění „navždy“, tedy bez časového omezení, a zároveň umožňuje pozdější přezkum a případné zkrácení této doby.

Rakouské materiály sice na tento paragraf přímo neodkazují, funkčně se ale debata o doživotním zákazu řidičů těmto německým pravidlům podobá. Salcburský návrh se k tomuto modelu zřetelně hlásí. „Doživotí“ tak přestává působit jako přehnaná politická fráze a stává se reálně představitelnou variantou s přezkumným mechanismem.

Český řidič tak stojí před nepříjemným zrcadlem. Zatímco doma se bavíme „jen“ o měsících bez řidičáku, hned za hranicí už několik vteřin extrémní rychlosti rozhoduje o zabaveném autě, o doživotním zákazu řídit konkrétní VIN a možná brzy i o trvalém odebrání řidičského oprávnění.

Ať už rakouský doživotní zákaz projde v navržené podobě, nebo ho politici změní, jedno je jisté, éra, kdy se extrémní rychlost na evropských silnicích „vyplácela“, končí. Kdo bude za hranicemi dál jezdit tak, jako by byl doma, bere svou dovolenou i vlastní řidičskou budoucnost do rizika, které už nelze brát na lehkou váhu.