Německý pár cestuje s desetiletým synem v obytném voze, který má rozměry městského autobusu. Uvnitř najdete kuchyň, obývák i garáž.
Tanja a Tobias z vestfálského Wittenu si před časem pořídili obytný vůz z kategorie takzvaných XXL linerů, strojů, které se běžným karavanům podobají asi tak, jako se rodinný sedan podobá tahači. Jejich vůz patří do třídy, kde délka začíná kolem deseti metrů, šířka přesahuje dva a půl metru a technicky přípustná hmotnost se může vyšplhat na dvanáct i osmnáct tun. Rodina tvrdí, že jim na cestách nic nechybí. Když se podíváte na to, co srovnatelné linery nabízejí uvnitř, je těžké jim nevěřit.
Autobus, nebo byt? Obojí
Přirovnání k autobusu není reklamní nadsázka. Srovnatelné modely, třeba Morelo Palace Liner S-Way s délkou kolem 9,6 až 11,3 metru nebo Concorde Liner s délkou až 11,5 metru, stojí na truckovém podvozku a svými rozměry odpovídají městskému minibusu. Jenže uvnitř vypadají spíš jako malý apartmán.
Kuchyň má robustní pracovní desku, plně výsuvné zásuvky, nerezovou baterii a volitelně dvousetlitrovou lednici se samostatným šedesátilitrovým mrazákem. K tomu integrovaný kávovar a výsuvnou spížovou skříň. Obytná část funguje jako skutečný obývací pokoj: vícevrstvé polstrované sedačky, pohovka, horní skříňky a teplovodní podlahové topení. Koupelna nabízí sprchový kout vysoký přes dva metry. A pak je tu „garáž“: izolovaný zadní prostor bez tepelných mostů, kam se vejdou kola, elektrokoloběžka, a u některých konfigurací dokonce malé auto typu Smart.
Zásoby vody? Kolem 360 litrů čerstvé a 250 litrů odpadní. To znamená několik dní plné autonomie bez hledání přípojky.
Komfort má svou cenu, a svá omezení
Kdo si představuje, že s takovým kolosem prostě zaparkuje u supermarketu a vyrazí na prohlídku historického centra, bude zklamaný. Morelo samo upozorňuje, že liner není ideální volba do úzkých městských ulic ani na klikaté venkovské silničky. Parkování je disciplína sama o sobě; v Německu majitelé podobných vozů často využívají vlastní pozemek nebo pronajatá stání, protože běžné uliční parkování je s jedenáctimetrovým strojem nereálné.
A pak je tu řidičák. S běžným oprávněním skupiny B smíte řídit obytný vůz do 3,5 tuny. Nad tuto hranici potřebujete C1 (do 7,5 tuny), nad 7,5 tuny pak plný „céčkový“ řidičák. U linerů s hmotností dvanáct a více tun je verdikt jednoznačný: bez skupiny C to nejde.
Cenově se pohybujeme v jiné galaxii než u pronájmu karavanu na víkend. Na slovensko-českém dealerském webu Morelo startuje model Home na zhruba 319 000 eur, tedy asi 8 milionů korun. Palace vyjde na 452 000 eur, tedy přes 11 milionů. A vrcholový Empire Liner? Téměř 700 000 eur, kolem 17,5 milionu korun. Za tu cenu koupíte v mnoha českých městech rodinný dům.
Proč to dává smysl právě pro rodinu
Srovnání s menšími typy obytných vozů ukazuje jasný vzorec. Campingbus je kompaktní a obratný, ale prostorově omezený: sedačky se každý večer přestavují na postel, kuchyňka je symbolická a po třech dnech s dítětem začne být těsno. Klasické polointegrované obytné auto je lepší, ale stále vyžaduje kompromisy. XXL liner tyto kompromisy z velké části odstraňuje: fixní ložnice, zónovaný interiér, dostatek úložného prostoru a koupelna, ve které se nemusíte otáčet bokem.
Pro Tanju a Tobiase s desetiletým synem to podle všeho znamená, že se na cestách nemusejí každé ráno rozhodovat, kam složit povlečení a kde usušit ručník. Interiér zůstává uspořádaný, každý má svůj prostor. Je to princip, který zná každý, kdo někdy strávil dovolenou v příliš malém apartmánu, a pak se přestěhoval do většího.
Český kontext: zájem roste, kempy se přizpůsobují
I v Česku se poptávka po komfortnějších obytných vozech zvedá. Podle ČT24 hlásily české půjčovny před létem 2026 téměř plnou červencovou obsazenost, přičemž dražší a prostornější vozy mizely z nabídky jako první. Lidé si zkrátka připlácejí za pohodlí; spartánský camping s karimatkou a vařičem táhne čím dál méně.
A kam s velkým linerem v Česku? Třeba pražský Camping Oase nabízí parcely pro obytná auta o rozloze 100 až 170 metrů čtverečních s elektřinou, vodou, kanalizací i vlastním sanitárním zázemím. Pro vůz dlouhý deset nebo jedenáct metrů je taková parcela použitelná. Ale platí pravidlo: s linerem nejezdíte „kamkoli“, jedete tam, kam se vejdete.
Rodina z Wittenu si zvolila cestu maximálního komfortu na kolech. Zaplatila za to miliony, potřebuje truckový řidičák a musí pečlivě plánovat každou zastávku. Ale když večer zaparkují na velké parcele, rozloží se v obýváku s podlahovým topením a syn si hraje v prostoru, který by leckomu stačil jako garsonka, těžko jim vyčítat, že jim prý nic nechybí.
