Všichni chtějí nabíjet, ale síť kolabuje a elektromobily končí bez proudu. Řidiči je s ostudou dobíjejí z generátorů

Kdo sleduje pořad, jak kuchař Zdeněk Pohlreich pomáhá hospodám a restauracím, určitě to někdy zachytil. Moment, ve kterém je sál restaurace plný do posledního místa a kuchyně nestíhá. Moderátor to pak lakonicky komentuje, že tohle ale přece provozovatel gastronomického zařízení chce. A každý den, od rána do večera. My v redakci AutoŽivě vidíme jasnou paralelu s elektrickými auty. Hned vysvětlím, ale myšlenka je jednoduchá, paradox doby se nevejde do jedné věty lépe. Na jedné straně rychle rostoucí poptávka po elektromobilitě.

Všichni chtějí nabíjet, ale elektrická síť nestačí a kolabuje

Na druhé infrastrukturní realita, která zůstala viset v minulém desetiletí. A uprostřed toho Utrecht, jedno z největších nizozemských měst. Tam nedostatek volné kapacity v rozvodné síti překlopili do velmi konkrétního, dočasného řešení. Přitom už loni museli v utrechtském regionu seškrtat výkon veřejných dobíječek v pevně daném okně mezi 16. a 20. hodinou. Tedy přesně v době, kdy se do odběrové špičky promítá všechno. Od přípravy večeří až po večerní připojování aut do zásuvky. Ani to nestačilo.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Síť prostě nestíhá držet krok s tím, jak rychle se zvedá poptávka, a investice do rekonstrukcí zaostaly za realitou natolik, že město začalo některé nabíječky vypínat úplně. Přitom není fér ukázat prstem jen na elektromobily, i když se na současném stavu nemalou měrou podílejí. Jde o souběh trendů. Domácnosti a firmy elektrifikují, připojuje se víc zařízení s trvalým odběrem a modernizace infrastruktury nejde tempem, které by tomuhle sprintu sekundovalo. Nizozemská vládní studie navíc říká jediné. Aby se síť dostala tam, kde má být, bude potřeba investovat skoro 200 miliard eur. To je suma, která si nežádá komentář, neumím si ji ani představit, a už vůbec ne v Kč.

Všichni chtějí nabíjet, ale síť kolabuje a elektromobily končí bez proudu. Řidiči je s ostudou dobíjejí z generátorů

AUTOZIVE.cz

Právě teď

Když to nejde jinak, nastopí do akce generátory na plyn

Už vloni tak přišly kompetentní orgány s myšlenkou nasadit velké generátorové bloky a suplovat dodávky elektřiny. Jinak řečeno, elektřinu vyrábí generátory na fosilní paliva. Princip je prostý. Kogenerační jednotky poháněné fosilním palivem, konkrétně zemním plynem. Budou většinu času vypnuté a nastartují se jen ve večerní špičce, kdy spotřeba narůstá i kvůli nabíjení aut. Jak často? Zdroje na to teď nepřidávají přesný počet hodin, ale pointa nepřesahuje jednoduché sdělení. Jde o záchrannou brzdu pro nejzatíženější intervaly. A právě proto se hraje i na urbanistickou citlivost.

iZdroj fotorafie: Depositphotos

Aby se minimalizovaly stížnosti na hluk, bude muset být každé zařízení umístěno minimálně 235 metrů od nejbližší obytné zástavby. A kvůli emisím dusíku, ano, tohle je v nizozemském kontextu velmi sledovaný environmentální fakt, nemohou generátory běžet v chráněných přírodních lokalitách. Když už je člověk v paradoxech, tady je další. Dočasné šedé řešení pro „zelenější“ celek. Jestli to vnímám správně, tak je elektřina prosazovaná jako ekologické palivo budoucnosti. Ale jsou místa, velká města, kde ji nelze dodávat.

Věc zachrání jen stovky miliard, kdo to ale všechno zaplatí?

Takže se její nedostatek řeší „neekologickým“ spalováním. Zvláštní je, že opatření v utrechtském regionu působí jako učebnicový příklad toho, jak se dá rychle řešit infrastruktura. Bez ohledu na ekologii. Ať už se na to díváme jakkoliv, fakta zůstávají pevná. Jde o infrastrukturní deficit, na který si stát i provozovatelé sítě přinesli krátkodobou náplast. V podobě 24 plynových kogeneračních jednotek rozprostřených do šesti uzlů po čtyřech kontejnerech. S výkonem 60 MW pro zhruba 60 tisíc domácností.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jednotky budou sice většinu času stát a nastartují se jen ve špičce. Ale bez nich by to bylo drama. V tomhle světle je plynový generátor jasným symbolem prohry ideologie. Signálem, že sice někdo vzal odpovědnost do rukou a řeší krizi rychle, srozumitelně a bez přikrašlování. Ale že dlouhodobě to nedává smysl.

Až se jednou rozbalí slibované miliardové kilometry kabelů a posílené stanice, generátory ztichnou. Do té doby je ale „ekologická zelená“ notně „ušpiněná“ nejenom spáleným plynem, ale nesmyslnou snahou o prosazení něčeho, co nefunguje. Jestli si někdo myslí, že u nás se tohle stát nemůže, plete se. Fyzika funguje tak, jak funguje, a dráty, myšleno technologii, mají své jasně definované a omezené kapacity.