Čeští vědci spočetli reálné emise elektromobilů, včetně výroby baterie a elektřiny. Výsledek ukázal, že „ekologie“ je zbožné přání

Že je ekologie elektromobilů přímo úměrná zdroji el. energie, se ví již dávno. Čeští vědci z VUT Brno to dokládají exaktními výpočty – a elektromobily z nich nevychází moc dobře.

i Zdroj fotografie: MIchal Sztolár pro AutoŽivě.cz
                   

Popravdě jsem nikdy nebyl přesvědčen o tom, že elektromobily – poháněné Li-Ion bateriemi – jsou jakousi ekologickou spásou této planety. Naopak, zavírání očí nad tím, jak moc neekologická je těžba této klíčové suroviny a současně jak velký podíl v energetickém mixu toho kterého státu tvoří fosilní paliva mi osobně dávalo silný pocit, že ekologické to tedy opravdu moc nebude. Vědci z brněnského VUT to nyní dokázali exaktně změřit a pojmenovat. Pojďme se na to podívat společně.

Jedna z nejcennějších studií pro elektromobilitu v ČR nese pečeť VUT Brno

A jejich výzkum a následná studie jsou navíc poměrně unikátní v tom, že porovnávají celkovou emisní produkci CO2 na území našeho státu u vozidel s různými typy pohonů. Kromě emisí vznikajících během provozu vozidel, studie bere v potaz i emise spojené s výrobou samotných vozidel a produkcí pohonných hmot či elektřiny. Jde tedy o opravdu detailní práci, a jako Čechy nás může myslím jen těšit, že jsou pod ní podepsaní vědci z renomovaného a respektovaného pracoviště v Brně.

iZdroj fotografie: Zahrmarket VUT / Creative Commons / CC-BY-SA

Úředníci „naplavení“ na magistrát využili situaci a začali omezovat vjezd do centra metropole. Opravdu si necháme z Prahy udělat druhé Brno?

Argument, že fosilní paliva se v mnoha zemích beztak používají k výrobě elektřiny, je totiž často zmiňován jako skrytý problém, který ovlivňuje „bezemisní” provoz elektromobilů. Který tedy potom tak zcela bezemisní není. Podobně při běžných výpočtech se často opomíjí emisní náročnost výroby samotných vozidel, zejména stále větších baterií. Emise tak byly spočítány s ohledem na všechny myslitelné zdroje, které při výrobě a provozu elektromobilů vstupují do hry.

Jedno vozidlo „Made in Czech Republic” a 4 druhy pohonu

Zahrnuta tak byla výroba vozidla, výroba baterií, výroba paliva a jeho doprava, výroba elektřiny včetně ztrát v síti a při nabíjení, a také možné snížení emisí díky recyklaci. Zkrátka všechno. A navíc se velmi chytře testovalo na vozidle, které se vcelku výjimečně vyrábí i prodává současně s dieselovým, benzínovým, hybridním a nakonec i čistě elektrickým pohonem. Tím vozem je v Čechách vyráběný a českým řidičům důvěrně známý Hyundai Kona z roku 2019.

iZdroj fotografie: Benespit / Creative Commons / CC-BY-SA

Studie ukazuje, že novější generace elektromobilů už zvyšují kapacitu baterie, což umožňuje delší dojezd, často přes 400 km na jedno nabití. Krátký dojezd byl totiž nejčastějším prvkem kritiky vůči elektromobilům. Jenže každá mince má dvě strany, a ani tato není výjimkou. Ekologické nároky spojené s výrobou elektromobilu jsou totiž tím pádem opět vyšší než u vozů se spalovacími motory, a to hlavně právě zejména kvůli větším bateriím a větším emisím vznikajícím při jejich výrobě.

Energetický mix ČR nedává moc nadějí „ekologickým elektromobilům”

Konkrétně v České republice výroba elektromobilu s baterií o kapacitě 64 kWh (dojezd 350-500 km) produkuje o 40–70 % více emisí než výroba ekvivalentního benzinového automobilu. Elektromobil tento emisní „dluh“ vyrovná až po ujetí určité vzdálenosti – přesně po 32 184 km u modelu s baterií 64 kWh, nebo 17 801 km u modelu s 39 kWh. V zemích s vysoce emisním energetickým mixem, jako je Polsko, je ale tento dluh vyrovnán až po 50 000 km. Po takových vzdálenostech totiž spalovací motor vyprodukuje stejný počet emisí, jako výroba elektromobilu.

iZdroj fotografie: Electricity Maps

1 litr za 85,30 Kč? Ceny PHM prudce vyskočí, vláda podepsala český Green Deal. Jízda autem už bude jen pro bohaté

U nás, ostatně podobně jako v Německu (nebo v Polsku, které je v tomto směru zdaleka „nejšpinavější”) jsou emise z výroby elektřiny pro elektromobily vyšší než z výroby paliva pro spalovací auta, zatímco v Maďarsku a na Slovensku, kde dominuje jaderná energie, jsou naopak nižší. Jinými slovy: ekologická realita elektromobilů bude v budoucnu silně záviset na čistotě elektrické energie. Pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude tedy nutný nejen přechod na elektromobily, ale – a to především – zlepšení energetického mixu v jednotlivých zemích.

iZdroj fotografie: VUT Brno

Že by tedy nakonec cesta k zelenější Evropě vedla hlavně přes změnu ve způsobu výroby energií, než v bezhlavému předepisování elektromobilů, používajících tyto energie? Dávalo by to jasný smysl. Jen v Bruselu to stále nějak nechtějí pochopit. Ostatně, jak to vidíte vy?

Neměly by se nejdřív vyřešit elektrárny, a až potom elektromobily?

Diskuze Vstoupit do diskuze
63 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články