Poptávka neroste tak rychle, jak plánovaly tabulky, přichází razantní přepočítávání. Zpomalí tempo elektrifikace, bude se tlačit na hybridy.
Evropská komise udělala krok, který by ještě před pár lety zněl skoro nemyslitelně. Zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 se totiž oficiálně zmírňuje. Neznamená to ale, že by se Unie najednou otočila o sto osmdesát stupňů a řekla, že spalovací motor je opět v módě.
Jde o pečlivě odladěnou kosmetickou úpravu, která má uklidnit automobilky? Možná, ale stoprocentně to je způsob, jak nepokazit hlavní směr zelené politiky. V redakci AutoŽivě tenhle plán dlouhodobě kritizujeme a zdá se, že krok zpět dělá i samotná EU. Tahá za ruční brzdu. Teď jde o to, jestli se tím nedostane do neřízeného smyku.
Není to absolutní výhra, ale signál pozitivní změny určitě
Základ zůstává stejný. Plná elektrifikace zůstává jasným cílem? Možná. Jen cesta k němu už není tak absolutní jako původně. Původní plán byl nekompromisní. Od roku 2035 musely mít nové vozy emise CO2 snížené o 100 procent oproti roku 2021. V překladu to znamenalo konec prodeje nových osobních i lehkých užitkových aut se spalovacím motorem. Včetně těch, které by spalovaly třeba syntetická paliva. Teď Evropská komise přichází s novým návrhem. Požaduje snížení emisí CO2 u nových aut o 90 procent oproti úrovni roku 2021.
Ne o 100 procent. Těch zbývajících 10 procent podle mě znamená jedno. Signál, že spalovací motor neřekl poslední slovo. A že elektřina není spásou. Automobilky budou moct plnou elektřinu kompenzovat. Například použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropské unii. Nebo syntetickými palivy a biopalivy.
Na zásadním směrování se nic nemění. I tak Evropská unie drží nejagresivnější cíl pro jakýkoli velký automobilový trh. Zní to tvrdě. Automaticky se nabízí otázka, co změna znamená pro konkrétní auta. Tady přichází ta pro řidiče hmatatelnější část. Určitá nová auta se spalovacími motory se budou moci po roce 2035 dál prodávat. Ne klasické benzínové či naftové vozy bez elektrifikace.
Plug-in hybrid je možností, stejně jako syntetická paliva
Evropská komise zmiňuje hlavně plug-in hybridy a auta s prodlužovačem dojezdu. To jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor. Ten neslouží k přímému pohonu kol, ale k dobíjení baterie. Definitivní zákaz spalovacích motorů v Evropské unii od roku 2035 se tedy nekoná. Ještě před pár lety to přitom vypadalo jako jasná a uzavřená věc. Od určitého data už jen baterie, žádný benzín, žádná nafta, žádné klasické motory pod kapotou. Nyní se tedy pravidla lámou. I po roce 2035 si bude možné v zemích Evropské unie pořídit nový vůz, který nebude čistě elektrický. To je těch deset procent.
Evropská komise podle agentury Reuters ustoupila od původního plánu na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Stalo se to po silném tlaku velkých států, konkrétně Německa a Itálie, a také po tlaku evropského automobilového sektoru. Není to tedy jen politické gesto. Je to reakce na realitu trhu, na zájem zákazníků, na ekonomické možnosti firem i domácností.
Prakticky to má znamenat, že i po roce 2035 má dál pokračovat prodej plug-in hybridů a vozů, které spalují CO2 neutrální biopaliva nebo syntetická paliva. Nejde tedy o jednoduchý návrat ke klasickému benzínu bez podmínek. Unijní politika emisí zůstává velmi přísná, ale už není absolutní. Podle současných platných pravidel Evropské unie by měla mít všechna nová auta od roku 2035 nulové emise. Právě tato podmínka vyvolávala největší kontroverze.
Elektřina není a nikdy nemohla být jedinou možností a řešením
V praxi totiž tlačila na jeden hlavní směr. Na bateriové elektromobily jako v podstatě jedinou možnost. Podle nového návrhu Evropské komise se teď tato laťka snižuje. Požadované snížení emisí oxidu uhličitého oproti roku 2021 má nově činit zmíněných devadesát procent. Velký signál přišel z Ameriky. Automobilka Ford oznámila mimořádný odpis 19,5 miliardy dolarů, tedy částku přes 400 miliard korun. Uvedla, že jde o reakci na politiku prezidenta Donalda Trumpa a zároveň na slabou poptávku po elektromobilech. V důsledku toho ruší několik modelů elektrických aut.
To je jasný signál. Pokud by byl trh hladový po každém elektromobilu, takové kroky by nedávaly smysl. Podobné hlasy přicházejí i z Evropy. Na nižší než očekávaný zájem o elektrická auta upozorňují velcí výrobci Volkswagen a Stellantis. Obě skupiny volají po zmírnění emisních cílů, a hlavně po úpravě pokut za jejich nesplnění.
Měly se spoléhat na to, že zákazníci prostě přejdou na elektřinu, protože jim nic jiného nezbude. Realita je složitější. Zvláště německé automobilky cítí dvojí tlak. V Číně přicházejí o tržní podíl ve prospěch domácích značek. Ty dokázaly nabídnout elektromobily, které jsou pro tamní zákazníky atraktivní cenou i výbavou.
Čína si jde svou vlastní cestou a válcuje evropský trh
Zároveň jsou tito čínští výrobci čím dál silnější i v Evropě. Doma v Evropě ohrožují německé výrobce právě dovozy nových čínských elektromobilů. Atraktivní design, bohatá výbava, agresivní cenová politika, to všechno hraje roli. Cla Evropské unie na elektromobily vyrobené v Číně tenhle tlak pouze mírně snížila. Neznamenají konec levných čínských aut na evropském trhu. Jen lehce upravují rovnováhu sil. Evropská komise navíc ve stejný čas představila plány na zvýšení podílu elektromobilů ve firemních flotilách.
Zaměřuje se hlavně na segment služebních aut, tedy na vozy pořizované firmami. Právě služební vozy totiž tvoří přibližně dvě třetiny všech prodejů nových aut v Evropě. Je tedy jasné, že kdo ovlivní flotilové nákupy, ten výrazně formuje celý trh. Pokud budou mít firmy povinnost nasazovat stále víc elektromobilů, statistiky registrací se mohou tvářit velmi zeleně. Otázka je, jak to bude vypadat u běžných soukromých nákupů. Tam rozhoduje rozpočet domácnosti, možnosti nabíjení a reálné potřeby provozu. A abych nezapomněl, tak u některých také láska k tradičnímu pojetí automobilismu. Touha po svobodě.
Máte radost?
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 6671
Renault
|
PŘEČTENÍ: 3234
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3306
