Amerika se pokusila dostat masově na evropské trhy a skoro to vypadalo na úspěch. Pak se ale karta otočila a značky se stáhly.
Jsou auta, která si člověk zařadí do škatulek dřív, než je vůbec uvidí naživo. Fiat má pro spoustu lidí pořád nálepku rozumného městského auta. Něco praktického. Něco obyčejného. A pak se objeví model, který tuhle představu rozbije na střepy během tří vteřin. Fiat Freemont je přesně ten případ. Vypadá jako pořádný kus železa.
Robustnost, výška, široká záď. SUV, které působí skoro americky. Je to čistá genetika. Freemont se vyráběl v letech 2011 až 2015 a dodnes umí vyvolat ten zvláštní moment, kdy člověk kouká na znak na kapotě a v hlavě mu to nesedí. Tohle přece není Fiat. Jenže on je. Tedy není. Právě v tom je celé kouzlo.
Byly časy, kdy se u nás běžně prodával Dodge a Chrysler
V určitém období došlo k zásadní změně na evropském trhu a v roce 2011 se z Evropy stáhly značky Chrysler a Dodge. Najednou vznikla díra. Některé modely zmizely. Některé se převlékly do jiného kabátu. Část z nich dostala nové jméno pod značkou Lancia. A z modelu Dodge Journey se stal Fiat Freemont. Proto ty americké rysy. Proto ta robustnost. Proto ten pocit, že tohle auto vzniklo pro dlouhé rovné silnice a široké pruhy. V redakci AutoŽivě máme americká auta rádi. Ale Dodge Journey nebyl typickým americkým autem.
Byl to, promiňte, paskvil pro Evropu. Na druhou stranu si jasně pamatuji jedno. Mohl jsem jet ve Ferrari, v Porsche, v Mercedesu GT-R a nic. Ale stačilo zajet se žlutým Dodgem Journey na pumpu a lidi se začali shlukovat. A dávat najevo, jak se jim auto líbí. Nechápal jsem. No nic. Zpět k jeho klonu, Fiatu Freemont.
Kdo čeká typickou italskou lehkost, bude překvapen. Kdo chce něco jiného než běžné evropské SUV, začne zbystřovat. Freemont totiž působí jako auto, které si nehraje na subtilnost. Tady jde o prostor, pohodlí a sílu. A když se člověk podívá na motory, začne to dávat ještě větší smysl. V nabídce byl benzinový čtyřválec 2.4 16V o výkonu 170 koní. To je ten typ jednotky, který není o rekordech, ale o klidu a charakteru.
Je to takový Američan z Vysočan, ani ryba, ani rak
Vedle něj stojí šestiválec V6 o objemu 3,6 litru s výkonem 280 koní. A tady už se atmosféra úplně změní. Najednou je z toho SUV, které se nebojí rychlosti ani zátěže. Přesně ten americký rukopis, který se nedá zamaskovat. Vedle benzinů ale existovala i evropsky střízlivější varianta. Diesel 2.0 MultiJet, a to ve verzích 140 nebo 170 koní. Na papíře to zní civilněji. V praxi to znamená úspornější provoz a jednodušší život pro někoho, kdo jezdí často a daleko. A přesně tady Freemont ukazuje, že není jen o tom vypadat drsně. Umí být i racionální, když je potřeba.
Jenže největší síla tohohle auta není jen v tabulkách. Je v tom, jak působí jako celek. Interiér byl prostorný. To je věta, která se u SUV říká pořád. Jenže tady to není prázdná fráze. Freemont má v sobě ten pocit velkého rodinného auta, které neomezuje. Místa je hodně. Auto bylo navíc na svou dobu slušně vybavené a právě výbava a pohodlí byly podle řady lidí tím, co ho odlišovalo od běžných konkurentů.
V hodnoceních a dojmech se opakovala spokojenost. A to je u ojetin klíčové. Nejen to, jak to vypadá na fotkách, ale co říkají lidé po letech. Freemont si vytvořil zvláštní pozici. Není to masová ikona. Není to auto, které potkáváte na každém rohu. A přesto má pro mnoho řidičů až překvapivě silnou přitažlivost. Protože nabízí něco navíc. Originalitu. Prostor. Komfort. A možnost sáhnout po opravdu silném motoru.
Evropského zákazníka (tak trochu) uměl Journey zaujmout
Zároveň působí dojmem, že má blíž k vyšší třídě, než by člověk čekal od značky Fiat. V jistém smyslu je to takové SUV s prémiovým stínem. Ne v logu. V pocitu z konstrukce a přístupu. A pak přichází část, která zajímá skoro každého nejvíc. Kolik to dnes stojí. Dnes se široký výběr slušně udržovaných kusů z dobrých ročníků podle zdroje pohybuje zhruba od 250 tisíc Kč. V přepočtu z eur, hledal jsem na evropském trhu.
U nás je na prodej asi třicet aut, nejlevnější od 130 000 Kč. Ale to bych ani neřešil. Co Freemont vlastně je? Není to jen levný Fiat. Je to specifický kus trhu. Auto pro lidi, kteří chtějí něco výraznějšího a nechtějí splynout. Auto pro ty, kteří chtějí pohodlí a prostor bez pocitu, že musí řídit dodávku. Auto, které si umí získat respekt jen tím, jak stojí na kolech. A zároveň je to důkaz, že i značka, kterou má část lidí zařazenou do jedné role, umí posunout úplně jinam.
