Limit 130 km/h, ale pokuta až od 146 km/h. Úřad vysvětlil toleranci

Limit 130 km/h, ale pokuta až od 146 km/h. Francouzský úřad vysvětlil toleranci u svých radarů, Česko je přísnější

Francouzský úřad pro bezpečnost silničního provozu veřejně vysvětluje, jak se z naměřené rychlosti odečítá technická marže. Čísla se liší radar od radaru, a ne vždy tak, jak byste čekali.

Radar v aute i Zdroj fotografie: Santeri Viinamäki / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Na dálnici s limitem 130 km/h vás fixní radar nechá projet při 137 km/h. Vůz-radar, tedy civilní auto s měřicím zařízením, toleruje až 146 km/h. Rozdíl devíti kilometrů v hodině mezi dvěma typy radarů na téže silnici zní jako detail, ale v praxi rozhoduje o tom, jestli vám přijde obálka s pokutou 68 eur, nebo ne. Sécurité Routière, francouzský úřad zodpovědný za bezpečnost na silnicích, tyto prahy uvádí ve svých veřejně dostupných materiálech. Jenže aby člověk pochopil, co přesně „tolerance“ znamená, musí projít několik různých stránek a FAQ, a hlavně si uvědomit, že „mobilní radar“ není jeden typ zařízení.

Jak Francie počítá rychlost, za kterou platíte

Celý systém stojí na pojmu vitesse retenue, tedy „uchovaná rychlost“. Radar změří skutečnou rychlost vozidla, ale pro účely postihu se z ní odečte takzvaná technická marže. Teprve výsledné číslo se porovnává s limitem. Pokud je nižší nebo rovno, řidič nedostane pokutu. Pokud je vyšší, jde o přestupek.

U fixních radarů je marže nastavena takto:

  • Do 100 km/h se odečítá 5 km/h
  • Nad 100 km/h se odečítá 5 % z naměřené rychlosti

U vozů-radarů (voitures-radar) je marže dvojnásobná:

  • Do 100 km/h se odečítá 10 km/h
  • Nad 100 km/h se odečítá 10 % z naměřené rychlosti

Prakticky to znamená, že na silnici s limitem 50 km/h vůz-radar „začne trestat“ až od 61 km/h, zatímco fixní radar už od 56 km/h. Na komunikaci s limitem 110 km/h je práh u vozu-radaru 124 km/h, u fixního radaru 116 km/h. A na dálnici s limitem 130 km/h, jak jsme zmínili, 146 versus 137 km/h. Tyto konkrétní příklady uvádí přímo Sécurité Routière ve svém FAQ.

Pozor: ne každý mobilní radar je vůz-radar

Tady je háček, který snadno unikne. Francie provozuje vedle vozů-radarů ještě kategorii zvanou radar vitesse embarqué, palubní rychlostní radar. Podle oficiální stránky k tomuto typu zařízení má tento radar marži stejnou jako fixní: 5 km/h do stovky, 5 % nad ní. Tvrzení „mobilní radar = 10 %“ tedy platí výhradně pro vozy-radary, nikoli pro každé přenosné či mobilní zařízení.

Proč ten rozdíl? Oficiální materiály to neříkají jednou větou, ale z kontextu vyplývá dvojí logika. Fixní radary procházejí ověřením instalace na konkrétním místě; stát ví přesně, kde stojí, pod jakým úhlem měří a v jakých podmínkách pracují. Vozy-radary se přesouvají, měří za jízdy a jejich přesnost je z podstaty zatížena větší nejistotou. Podle nás je širší marže u vozů-radarů kombinací technické opatrnosti a záměru cílit hlavně na řidiče s výrazným překročením, ne na ty, kdo jedou o pár kilometrů rychleji.

Jak to funguje v Česku

Český metrologický institut pracuje s jinými čísly. Pro policejní silniční rychloměry, bez ohledu na to, jestli jde o radar, lidar, úsekové nebo křižovatkové měření, platí maximální dovolená chyba ±3 km/h do 100 km/h a ±3 % nad 100 km/h. Při limitu 130 km/h by tedy přístroj musel ukázat alespoň 135 km/h, aby bylo s velkou pravděpodobností prokázáno překročení byť jen o 1 km/h. Podrobnosti uvádí Český metrologický institut na svém webu.

Francouzské dělení na „fixní 5 % / mobilní 10 %“ v Česku neexistuje. Všechny typy měřidel spadají pod stejný metrologický režim. A na rozdíl od Francie, kde Sécurité Routière zveřejňuje přehledné FAQ s konkrétními prahy, v Česku se nám obdobný jednoduchý přehled pro veřejnost nepodařilo dohledat; informace jsou rozptýlené mezi metrologické vysvětlivky, novelu bodového systému a statistiky přestupků.

Důležitý praktický detail: tachometr osobního auta může podle ČMI ukazovat až o 10 % vyšší rychlost, než je skutečná. Kdo tedy na budíku vidí 140 km/h, ve skutečnosti může jet 127. Jenže radar měří skutečnou rychlost, ne tu z budíku. Spoléhat na toleranci podle čísla na tachometru je dvojitá nepřesnost.

Sankce: co hrozí po překročení hranice

Jakmile vitesse retenue přesáhne limit, nastupují sankce, a ty se ve Francii a v Česku výrazně liší.

PřekročeníFrancieČesko (od 1. 1. 2024)
Do 10 km/h68 € (cca 1 700 Kč), 1 bodBez bodů, na místě do 1 500 Kč
10–20 km/h68–135 €, 1–2 body2 body, na místě 1 500–2 000 Kč
20–40 km/h (v obci)135 €, 2–3 body4 body, na místě 2 500–3 500 Kč
50+ km/hOd 29. 12. 2025 trestný čin: až 3 měsíce vězení, pokuta 3 750 €6 bodů, ve správním řízení 7 000–25 000 Kč, zákaz řízení 6–18 měsíců

Francie tedy od konce roku 2025 zpřísnila nejvyšší pásmo na trestný čin. V Česku zůstává i extrémní překročení přestupkem, ale s vysokou pokutou a zákazem řízení.

Tolerance není bonus, je to pojistka

Celý koncept technické marže existuje proto, aby stát nepostihoval řidiče na základě čísla, které může být zatížené chybou měřidla. Nejde o „odpuštění“ ani o tiché svolení jet rychleji. Francouzské zdroje to označují jako marge technique, český ČMI mluví o maximální dovolené chybě měření. V obou případech je marže nastavena ve prospěch řidiče, ale jako důkazní pojistka, ne jako návod k jízdě.

Kdo si z tolerance udělá strategii, snadno se splete. Už v samotné Francii vedle sebe fungují minimálně tři různé režimy podle typu radaru. V Česku jsou čísla jiná. A v Německu, Rakousku nebo Itálii zase další. Jediná spolehlivá strategie pro jízdu v zahraničí je brát limit jako limit, a technickou marži nechat tam, kam patří: do sporu s úřadem, kdyby k němu někdy došlo.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články