Francouzská města staví kruhové objezdy podle nizozemského vzoru, kde cyklisté jedou po odděleném prstenci a na každé větvi mají přednost před auty. Česko zatím nemá ani legislativu, ani pilotní projekt.
Představte si kruhový objezd, na který přijíždíte autem, a ještě než vjedete do okružního pásu, musíte zastavit a pustit cyklistu. Pak objedete střed kruhu a při výjezdu totéž: znovu zastavit, znovu pustit cyklistu. Přesně takhle funguje takzvaný holandský kruhový objezd, který se 25. ledna 2025 slavnostně otevřel v městečku Bures-sur-Yvette jižně od Paříže a od května 2024 už jezdí v Clermont-Ferrand. Není to jen dopravní kuriozita. Je to promyšlený systém, který mění celou logiku toho, jak řidič čte křižovatku, a právě proto je tak těžké ho přenést jinam.
Dva prstence, dva světy
Klasický český kruháč zná každý řidič: jeden okružní pás, na něm se míchají auta, autobusy, nákladní vozy i cyklisté. Holandský model vypadá jinak. Auta jedou po vnitřním okružním pásu jako obvykle. Cyklisté ale mají vlastní, fyzicky oddělený vnější prstenec, oddělenou cyklostezku, která obíhá celý kruh ve vzdálenosti několika metrů od vozovky. Mezi oběma prstenci stojí ostrůvky, zeleň, sloupky.
Klíčové je, co se děje na větvích. Každá příjezdová a výjezdová silnice kříží cyklostezku dvakrát: jednou před vjezdem auta do kruhu, podruhé po výjezdu z něj. V obou těchto bodech má cyklista přednost. Řidič tedy musí zpomalit a rozhlédnout se dvakrát navíc oproti tomu, na co je zvyklý. Francouzský silniční kodex to opírá o články R415-3 a R415-4, které ukládají řidiči odbočujícímu vpravo i vlevo dát přednost cyklistům na křížené cyklostezce. Podle Cerema, francouzského odborného centra pro infrastrukturu, musí tuto právní prioritu podepřít samotný tvar křižovatky: povrch cyklostezky vizuálně pokračuje přes větev, ostrůvky zužují jízdní pruh a nutí auto jet krokem.
Výsledek: řidič nemůže projet kruháč setrvačností. Musí aktivně číst prostor kolem sebe.
Francie to zkouší naostro
Clermont-Ferrand uvedl svůj holandský kruhový objezd na náměstí Place des Carmes do provozu 13. května 2024. Nešlo o izolovanou cykloúpravu, město přestavělo celé náměstí za 10,3 milionu eur, zmenšilo plochu pro auta a posílilo prostor pro chodce a cyklisty. Podle Clermont Auvergne Métropole je kruhový objezd součástí širší metropolitní strategie pro cyklodopravu.
O půl roku později, 25. ledna 2025, slavnostně otevřelo svůj „carrefour à la hollandaise“ městečko Bures-sur-Yvette v regionu Île-de-France. Stavba zahrnuje 335 metrů jednosměrné cyklostezky o šířce dvou metrů s ochrannými ostrůvky a vznikla s finanční podporou regionu.
V médiích se v souvislosti s oběma projekty opakuje tvrzení o „nulových nehodách“. Je fér říct, že v otevřených oficiálních zdrojích se nám nepodařilo dohledat nehodový výkaz, který by to potvrzoval čísly. Oficiální materiály dokládají princip, datum spuštění i záměr priority, ale publikovanou nehodovou statistiku pro tyto konkrétní křižovatky zatím nikdo nezveřejnil. To neznamená, že tvrzení neplatí. Znamená to, že ho nelze ověřit z veřejně dostupných dat.
Co se ale ověřit dá: studie Cerema provedená na traversách kruhových objezdů v Nantes ukázala, že po zavedení priority cyklistů se v agregovaných datech neprojevila významná změna chování řidičů, většina z nich cyklisty pouštěla i předtím. Změna pravidel tedy spíš formalizovala to, co opatrní řidiči dělali sami.
Co by musel umět český zákon
A tady začíná ta zajímavější část příběhu. Český zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) dnes řeší kruhové objezdy jednoduše: kdo vjíždí, dává přednost těm, kdo už jedou po okružním pásu. Paragraf 22 odstavec 5 mluví o vozidlech. Paragraf 21 odstavce 5 a 6 řeší odbočování a povinnost dát přednost cyklistům v cyklopruhu. A paragraf 57 odstavec 8 říká, že cyklista před vjezdem na přejezd pro cyklisty nesmí donutit řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti.
To je skoro přesný opak nizozemského principu. V holandském modelu je to řidič, kdo musí zpomalit a počkat. Český přejezd pro cyklisty takovou automatickou přednost nedává, cyklista na něm má spíš povinnost opatrnosti. Pro plnohodnotný holandský režim by bylo potřeba výslovně upravit prioritu cyklistů na oddělených přejezdech kolem okružní křižovatky. Nestačí spoléhat na obecná ustanovení o odbočování.
Centrum dopravního výzkumu přitom upozorňuje, že řada českých okružních křižovatek není k cyklistům přívětivá už samotným uspořádáním. Chybí oddělené pruhy, ostrůvky, často i dostatečná šířka. Praha u frekventované křižovatky Vídeňská – U Krčského nádraží zvolila řízený přejezd pro cyklisty se semafory, ne holandský kruhový objezd. Je to pragmatické řešení pro konkrétní místo, ale od nizozemského vzoru má daleko.
Proč nejde jen tak okopírovat Nizozemsko
Název „holandský“ není náhodný. V Nizozemsku je tento typ křižovatky standardizovaný nejméně od roku 2011, kdy ho odborná báze CROW popisovala jako doporučený městský vzor a řešila i přestavby starších kruhových objezdů, kde cyklisté prioritu neměli. Jenže Nizozemsko má desítky let budovanou síť cyklostezek, řidiče zvyklé na cyklisty v přednosti a legislativu, která s tím počítá od základu.
Francie to přebírá postupně a opatrně, jako součást větších přestaveb veřejného prostoru, ne jako rychlou úpravu existujícího kruháče. A přesně tak by to podle nás muselo fungovat i v Česku. Představa, že se na stávající kruhový objezd u hypermarketu přimaluje cyklostezka a přidá značka, je nereálná. Holandský kruhový objezd vyžaduje prostor pro vnější prstenec, ostrůvky, zpomalené vjezdy a výjezdy, čitelné povrchy. To znamená kompletní přestavbu.
Pokud se něco podobného v Česku objeví, bude to nejspíš jako pilotní projekt u velké městské rekonstrukce křižovatky, tam, kde se stejně boří a staví znovu. Konkrétní město, které by takový záměr veřejně připravovalo, se v dostupných zdrojích zatím nenašlo.
Holandský kruhový objezd není zázračný vynález. Je to důsledně promyšlená geometrie, která nutí auto jet pomalu a řidiče dívat se tam, kam se na běžném kruháči dívat nemusí. Právě v tom je jeho síla, a právě proto ho nelze zavést pouhou změnou značky.
