Koncept má symbolický význam v rámci strategie značky. Ukazuje, že Honda nechce vnímat elektrifikaci jen jako nutné plnění emisních regulací.
Japonská společnost Honda se nedávno rozhodla ukázat, jak si představuje budoucnost jednostopých elektrických strojů. Na pódium japonské autoshow přivezla koncept EV Outlier Concept. Jde o elektrickou motorku. O těch na AutoŽivě moc nepíšeme, ale tohle je docela zajímavá věc i pro lidi, kteří se obvykle drží ve dvou stopách. Motorku, která se nesnaží tvářit jako klasický naháč nebo supersport s jiným motorem.
Od základů přepisuje jazyk motocyklového designu. Už první pohled naznačuje, že tady nešlo jen o další elektroverzi stávajícího modelu, ale o pokus posunout celé odvětví směrem k odvážné futuristické estetice. A to beru jako slušný počin, jako dobrý krok. Vizuální dojem jasně odkazuje na atmosféru postapokalyptického cyberpunku, kterou proslavil kultovní animovaný film Akira z roku 1988.
Odkaz na legendární animé je jasný, ale nikdo ho nezmiňuje
Silueta motorky i způsob, jakým pracuje s objemem a světlem, připomínají legendární stroj postavy Kanedy. To si tedy mohu myslet, byť Honda ve svých materiálech tento film výslovně nezmiňuje. EV Outlier Concept tak nepůsobí jako akademické cvičení designérů, ale spíš jako manifest. Jako důkaz, že i velká značka je připravená riskovat a hledat emotivní rovinu v segmentu, který byl u elektřiny často až příliš sterilní. Základní myšlenkou je propojit funkci a emoce do jednoho celku.
Konceptu, který má nabídnout přímé spojení s jezdcem prostřednictvím tvarů a technických detailů, nejen přes čísla v tabulce. Celkové pojetí šasi i kapotáže se vědomě odklání od zažitých křivek současných motocyklů. Dominují ostré hrany, čisté rovné plochy a mohutné bloky hmoty, které dávají stroji robustní, téměř pancéřovaný vzhled.
Design je záměrně minimalistický, bez zbytečných ozdob a předsunutých plastů, které by zakrývaly techniku. Mnoho prvků mechaniky zůstává záměrně odhalených a vytváří dojem stroje, který se nesnaží nic skrývat. Tato otevřená mechanická estetika dobře zapadá do světa, kde má být každý šroub a každý kabel součástí celkového vizuálu. Silueta motorky je nízká a dlouhá, jako by byla připravená vystřelit vpřed i ve chvíli, kdy stojí na místě.
Japonci mají pro bizarní reality a bizarní motorky vkus a cit
Proporce působí napnutě, přední část je vizuálně utažená, zadní partie jsou vytažené dozadu a celek vytváří dojem statické rychlosti. K tomu se přidávají robustní pneumatiky, které motocyklu dodávají sebejistý až agresivní postoj na silnici. S takovým tvarem nebude snadné zůstat nenápadný, ani kdyby motorka jela krokem v hustém městském provozu. Zajímavě je pojatá i oblast osvětlení. Futuristická LED světla jsou zasazená do struktury karoserie tak, že působí spíš jako grafický podpis než jako klasické světlomety. Rozmístění a tvar světelných prvků vyvolávají pocit, že stroj přijel přímo z ulice fiktivního města Neo Tokyo.
Tvůrci se snažili o to, aby světla nebyla jen funkčním prvkem, ale aby ve tmě určovala celou identitu motorky. Když se přidá typické ticho elektrického pohonu, působí kombinace světelných linií a masivních tvarů skoro až filmově. Technický základ konceptu je postaven okolo elektrické hnací jednotky.
Inženýři soustředili hlavní strukturu motorky kolem centrálně integrovaného bateriového bloku a elektromotoru. Tato koncepce má dva hlavní cíle. Prvním je vizuální dojem odhaleného stroje, kde je zdroj energie i síly jasně čitelný a nepůsobí jako anonymní krabice schovaná pod plastikem. Druhým je optimalizace těžiště, která má významný vliv na ovladatelnost.
Není to klasický naháč a není to klasický supersport, co to je?
Soustředění hmotnosti do středu rámu a nízko k vozovce slibuje hbitou reakci na změny směru a pocit jistoty při náklonech. V kontextu elektrických motorek je to důležitý signál, protože část jezdců se obává právě vyšší hmotnosti baterií a jejího vlivu na jízdní projev. EV Outlier Concept se oficiálně prezentuje jako designový prototyp, přesto je do něj zabudováno několik technických prvků, které naznačují, kam by se mohla Honda u sériových elektrických motorek vydat. Pohonný systém má nabídnout okamžitý točivý moment, typický pro elektrická vozidla, a tím i velmi svižné zrychlení.
Nejsou uvedeny přesné hodnoty výkonu ani dojezdu, i tak je ale zřejmé, že cílem není jen klidné popojíždění po městě. Koncept míří na emocionální zážitek, kdy reakce na plyn má být bez prodlevy a jezdec má mít pocit, že motorka reaguje v podstatě v reálném čase.
Elektrický pohon bez převodovky, která by přidávala prodlevu, k takovému dojmu přirozeně pomáhá. Součástí vize je i oblast konektivity a rozhraní člověk–stroj. Honda počítá s plně digitálním a přizpůsobitelným přístrojovým panelem, který se stane centrem informací a nastavení. Předpokládá se široká spolupráce se smartphonem, a to nejen ve formě zrcadlení navigace. Rozhraní by se mohlo propojit i s helmou nebo s oblečením jezdce.
Je to koncept, technické detaily a specifikace zatím neznáme
Tím by se otevřel prostor pro zobrazování důležitých dat přímo v zorném poli, případně pro vibrační či světelné signály v bundě nebo rukavicích. Celkový zážitek by se tak přenesl z přístrojovky i do výstroje a z motorky by se stal propojený ekosystém, nejen samotný dopravní prostředek. Zajímavě působí i náznak modulárního řešení baterií. Podle tvaru a uspořádání komponentů se dá usuzovat, že Honda zvažuje systém vyměnitelných nebo modulárních bateriových bloků. Taková koncepce by mohla výrazně zmírnit obavy z dojezdu a dlouhého nabíjení.
To totiž mnoho zájemců o elektrické motorky stále brzdí. U městského používání by dávalo smysl, aby bylo možné část baterie vyjmout a nabíjet ji doma, nebo aby na vybraných místech fungovala výměna bloků za nabité kusy. I když jde zatím jen o náznak, ukazuje to, že Honda přemýšlí o praktické stránce provozu, nejen o vizuálním efektu.
V kombinaci s kompaktním uspořádáním a nízko položeným těžištěm by takový systém mohl nabídnout velmi svižný a zároveň každodenně použitelný stroj pro městské prostředí i kratší výlety za město. Koncept má kromě technických parametrů i symbolický význam v rámci strategie značky. Ukazuje, že Honda nechce vnímat elektrifikaci motocyklů jen jako nutné plnění emisních regulací. Spíš se snaží prezentovat elektřinu jako příležitost vytvořit něco, co by se se spalovacím motorem navrhovalo mnohem hůř.
