Škoda 742, nazývaná take stodvacítka, stodváca nebo prostě škodovka byla v 80. a začátku 90. let zcela jistě nejpočetnějším vozidlem na našich silnicích. Vždyť jich bylo od roku 1976 do roku 1990 v různých verzích vyrobeno přes dva miliony kusů. A pamětníci na ni většinou nedají dopustit, protože nebyla náročná na údržbu a téměř veškeré opravy šlo zvládnout doma. Přesto, že valnou část už zkonzumovala rez, stále je můžete spatřit ve venkovských oblastech a pak samozřejmě na veteránských závodech. Umístění motoru vycházelo z již zastarávající koncepce “vše vzadu”, což by v neznalém člověku mohlo vzbudit očekávání možnosti sportovní jízdy, ale podélně uložený čtyřválec o objemu 1,046 až 1,289 l (dle provedení) nabízel výkon od 33 do 46 kW, což stačilo tak možná k cestě na chalupu, ale na žádné řádění to nebylo. Přesto jistě všichni, kdo tento mladoboleslavský stroj vlastnili, vzpomínají na škodu 105, 120, 125 či 135 s láskou, i přes její neduhy, které tu nemá cenu vyjmenovávat.

S nízkým výkonem se ale ne každý milovník stodvacítek smířil a tak jsme se mohli setkat s řadou různých řešení, zejména s výbrusem válců, ale také s kompletní výměnou motoru. Na jednu takovou přestavbu se můžeme podívat zde. Jistý slovenský majitel normalizačního vozu si usmyslel, že do československého auta přece patří československý motor. A tak se rozhodl, že do své Škody 120 nacpe vidlicový osmiválec z Tatry 613.  Tento 3,5litrový agregát nabízí 123 kW výkonu, tedy přibližně třikrát více než škodovácký čtyřválec. Jak jsme se zmínili, koncepce vše vzadu je již z módy, a proto slovenský konstruktér zvolil progresivní uložení motoru dopředu, kde škodovka původně měla zavazadelník. Pohon zadních kol zůstal ponechán. Takový zásah si samozřejmě vyžádal další úpravy, na které byly potřeba díly z podvozku a převodovky z BMW. Tak jako u jiných „garážnických“ přestaveb, i zde by nebyl na škodu samosvorný diferenciál, protože „vůně“ spálené gumy je cítit až sem.

Tato „škodovka“ ale není první, která dostala osmiválec. Už v roce 1978 si jednu upravil jezdec rally, Trevor Crowe, Škodu 120 L, která se tehdy dovážela na Nový Zéland. Dostala atmosférický osmiválec Rover o objemu 4,4 litru a převodovku Porsche. Za své tak musela vzít zadní sedadla, ale výsledky za to stály – monstrum svého majitele několikrát svezlo pro zlatý věnec na různých závodech na druhé straně zeměkoule. V roce 2010 pak Trevor Crowe svůj speciál nabídl k prodeji a nyní je občas k vidění na novozélandských okruzích, kde soupeří s dalšími veterány.