Rakousko od 1. května 2026 spouští právní rámec pro kamerovou kontrolu vjezdů do zklidněných městských center. Skutečná výše pokut i rozsah nasazení jsou ale jiné, než se zdá.
Dne 23. dubna 2026 vyšla ve spolkovém věstníku 36. novela rakouského silničního zákona (StVO), která do něj vkládá zcela nový paragraf 98h, tzv. „Automationsunterstützte Zufahrtskontrolle“, tedy automatizovanou kontrolu vjezdů. Nejde o to, že by od prvního květnového dne stály kamery na každém rakouském kruháči. Zákon otevírá městům a úřadům možnost kamerově hlídat přesně vymezené zóny, kde chtějí omezit automobilový provoz. Kdo ale do takové zóny vjede neoprávněně, může dostat pokutu ve správním řízení, aniž ho kdy zastavila hlídka. A právě tady začíná příběh, který se českých řidičů týká víc, než by čekali.
Jak systém funguje: kamera, whitelist, smazání
Princip je jednoduchý a v řadě evropských zemí ověřený. Kamera na vjezdu do zóny sejme registrační značku, zaznamená místo a čas. Systém značku porovná s databází oprávněných vozidel, tzv. whitelistem. Pokud značka odpovídá rezidentovi, uživateli veřejné garáže, záchranné složce nebo jiné povolené kategorii, záznam se okamžitě smaže. Totéž platí pro vozidla, která zónu opustí do 30 minut nebo zamíří do veřejné garáže.
Teprve když systém nenajde shodu, záznam putuje do správního řízení. Žádný policista na místě, žádné zastavování. Kamery přitom mají snímat jen spodní část obrazu nutnou pro čitelnost značky, trvalý videodohled zákon výslovně zakazuje a před spuštěním zóny musí úřad provést a zveřejnit posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 GDPR.
Začátek a konec kontrolovaného úseku musí být vyznačen dodatkovou tabulkou a bílou tečkovanou čarou na vozovce. Kdo si dává pozor na značení, neměl by být překvapen.
54 000 korun? Jen v nejpřísnějším scénáři
Částka 2 180 eur, v přepočtu oněch zhruba 54 000 Kč, se v médiích opakuje jako univerzální pokuta za vjezd do města. Realita je složitější. Jde o horní zákonný strop v § 99 StVO, který se vztahuje na některé skutkové podstaty, například porušení zákazů jízdy podle § 42. U řady jiných zákazových režimů, do nichž spadá i běžný neoprávněný vjezd do zklidněné zóny, platí obecný strop 726 eur, tedy přibližně 18 000 Kč.
Rozdíl je podstatný. Konkrétní výši pokuty navíc určuje správní orgán v řízení, ne kamera. Horní strop je maximum, ne standard.
Kde kamery skutečně budou stát
K 1. květnu 2026 vstupuje v účinnost zákon, nikoli plošná síť kamer po celém Rakousku. Nejdál je Vídeň. Studie magistrátu pro první obvod, Innere Stadt, počítá se zónou uvnitř okruhu Ring/Kai, redukcí z 34 na 26 vjezdů a výjezdů, až 60 kamerovými body v ulicích a dalšími 32 u veřejných garáží. V prvním okrese je přitom 17 veřejných garáží s přibližně 5 700 stáními. Prakticky to znamená, že legální cesta do centra Vídně povede nejčastěji přes garáž.
Mezi města, která na přijetí novely aktivně tlačila, patří vedle Vídně také Linz, St. Pölten a Leoben; zájem deklaroval i Graz. Konkrétní data ostrého spuštění a finální rozmístění kamer ale žádné z nich zatím nezveřejnilo. Zákon je připraven, infrastruktura teprve dorazí.
Zajímavý detail: schválený text novely stále neřeší kontrolu jednostopých vozidel s registrační značkou. I po 1. květnu tak v systému zůstává praktická mezera, na kterou Svaz měst upozorňoval.
Co to znamená pro českého řidiče
Kamera na vjezdu do rakouské zóny rozpozná českou značku stejně snadno jako vídeňskou. Otázka ale zní, co se stane potom. Unijní směrnice 2024/3237 nově výslovně přidává „nedodržení pravidel omezení přístupu vozidel“ do přeshraničního rámce pro výměnu informací o dopravních deliktech. Členské státy ji ale mají transponovat až do 20. července 2027. Plně automatické vymáhání pokut za vjezd do městské zóny mezi Rakouskem a Českem proto od 1. května 2026 nelze považovat za hotovou věc.
To neznamená, že se nic nestane. Rakouský úřad může zahájit správní řízení, identifikovat držitele vozidla a pokusit se pokutu vymoci. Cesta je ale zatím delší a méně přímočará než u rychlostních přestupků, kde přeshraniční spolupráce funguje roky.
Podobné kamerové systémy přitom nejsou evropská novinka. Vídeňské materiály uvádějí jako běžné příklady Itálii, Španělsko, Francii, Nizozemsko a Belgii. Rakousko spíš dohání zavedenou praxi než vymýšlí něco nevídaného.
Praktický servis: jak se vyhnout problémům
- Sledujte značení. Zákon vyžaduje dodatkovou tabulku a bílou tečkovanou čáru na vozovce. Pokud je vidíte, stojíte před kontrolovanou zónou.
- Neberte centrum jako zkratku. Tranzitní průjezd přes vyhlášenou zónu je přestupek, i když „jen projíždíte“.
- Využijte veřejnou garáž. Ve vídeňském modelu je parkování v garáži uvnitř zóny legitimní důvod vjezdu, systém vás po ověření automaticky vymaže.
- Ověřte si místní vyhlášku. Každé město definuje vlastní seznam výjimek: rezidenti, podnikatelé, záchranné složky, taxi, krátkodobé pobyty. Definitivní pravidla určuje obec, ne spolkový zákon.
- Nepanikařte předčasně. Od 1. května platí zákonný rámec. Kamery v konkrétních městech se teprve rozjedou a přeshraniční vymáhání pro tento typ přestupku má unijní termín až v létě 2027.
Skutečný „bič“ není v samotné kameře ani v částce 54 000 korun. Je v tom, že Rakousko si od května staví škálovatelný model městské kontroly, který nepotřebuje hlídku na každém rohu. Pro českého řidiče mířícího do Vídně, Lince nebo Grazu budou rozhodující lokální značení a pravidla konkrétní zóny, ne datum v kalendáři.
