Každá druhá Dacia a 4 z 10 Tesel neprošly technickou kontrolou. Švédský úřad zveřejnil žebříček ojetin, které se nevyplatí

Když si dva kupující vyberou ojetinu do deseti let stáří, jeden sáhne po voze značky s 8 % problémových kusů, druhý po značce s 48 %, jeden z nich si domů přiveze statisticky skoro jistotu, že auto projde kontrolou bez výhrad. Ten druhý hází korunou. Přesně takhle vypadá rozpětí mezi špičkou a dnem žebříčku, který vychází z dat švédského dopravního úřadu Transportstyrelsen a jejich mediální analýzy v magazínu Vi Bilägare. Čtyřicet procentních bodů. Ne nuance, propast.

Co přesně žebříček měří

Nejde o anketu spokojenosti ani o poruchovost, jak ji vnímá řidič za volantem. Švédská technická kontrola (kontrollbesiktning) prověřuje reálný technický stav vozu: brzdy, řízení, světla, podvozek, korozi, úniky provozních kapalin a bezpečnostní prvky. Výsledek spadne do jedné ze tří kategorií: auto projde bez výhrad, dostane menší výtku bez nutnosti opakované kontroly, nebo neprojde a musí na opravu a následnou přezkušovací kontrolu. Nejzávažnější stupeň znamená okamžitý zákaz jízdy.

Titulkových „8 % závad“ a „48 % závad“ shrnuje podíl vozů, které kontrolou neprošly bez výhrad, tedy dostaly výtku, nebo neprošly vůbec. Není to totéž jako „auto se rozbilo na silnici“, ale pro kupce ojetiny je to nejtvrdší dostupný filtr: buď vůz splňuje bezpečnostní minimum, nebo ne.

Krejčí má prvního spojence v boji za obrození českého fotbalu. Postavil se za něj Kania

SportyŽivě.cz

1 h

Kdo je nahoře a kdo dole

Nejlépe ze sledovaných značek vychází Lynk & Co s pouhými 8 % problémových aut, následuje Porsche (10 %) a Polestar (11 %). Pak přicházejí Audi a Lexus (shodně 14 %), Volvo (16 %), BMW a Volkswagen (oba 17 %).

Na opačném konci tabulky:

• Dacia – 48 % aut s výhradami
• Tesla – 39 %

Průměr všech značek se pohybuje kolem 23 %. Dacia ho překračuje dvojnásobně.

Jenže pozor na kontext. Lynk & Co i Polestar mají na švédských silnicích výrazně mladší vozový park, většina jejich aut je stará jen pár let, což výsledek přirozeně vylepšuje. Porsche zase kupují majitelé, kteří na servis zpravidla nešetří. Naopak data ukazují jasný věkový gradient: ročník 2024 má jen 9 % aut s výhradami, ročník 2015 už 29 % a ročník 2014 celých 35 %. Stáří je tedy samo o sobě rizikovým faktorem, a značky s průměrně starším vozovým parkem nesou tuto zátěž.

Proč Tesla překvapuje a Dacia nepřekvapuje

Dacia na posledním místě potvrzuje intuici: cenově nejdostupnější auta mívají jednodušší konstrukci a jejich majitelé častěji odkládají servis. Mezi opakovanými problémy figurují světla, prvky řízení a brzdy.

Tesla je jiný příběh. Technologicky vyspělá, cenově nad průměrem, a přesto druhá od konce. Magnus Moberg z kontrolní organizace Besikta to spojuje s jedním konkrétním faktorem: Tesla nemá pevně vynucený pravidelný servis. Oficiální stránka Tesla Support skutečně uvádí, že vozy nevyžadují roční servis ani pravidelné výměny kapalin. Servisní úkony jsou „doporučené podle potřeby“. U disciplinovaného majitele to funguje. U toho, kdo doporučení ignoruje, se závady odhalí až na technické kontrole.

K tomu přistupuje specifický problém elektromobilů obecně: rekuperační brzdění znamená, že klasické třecí brzdy se používají méně. Kotouče a destičky se hůř samočistí, korodují, brzdný účinek bývá nerovnoměrný. Bilprovningen proto doporučuje občasné razantnější zabrzdění a pravidelné používání parkovací brzdy. Tesla sama upozorňuje, že v oblastech se silniční solí je třeba brzdy každoročně čistit a mazat. Kolik majitelů to dělá, data neříkají, ale výsledky kontrol napovídají.

Co z toho plyne pro českého kupce ojetiny

Švédská procenta nelze přenést na český trh jedna ku jedné. Podle Cebia bylo 38 % aut jezdících po českých silnicích původně provozováno v jiné zemi a zhruba polovina prodaných ojetin je dovezená. Jiná servisní historie, jiné klimatické podmínky, jiný styl údržby.

Co se ale přenáší spolehlivě, jsou rizikové okruhy. Česká STK i švédská kontrola sledují v zásadě totéž, a nejčastější důvody neúspěchu se překrývají:

1. Světla a seřízení světlometů – ve Švédsku nejčastější závada vůbec
2. Brzdy – kotouče, destičky, parkovací brzda, brzdové vedení
3. Řízení a podvozek – čepy, tyčky, vůle v uložení
4. Pneumatiky – rovnoměrnost opotřebení, hloubka dezénu
5. Úniky kapalin a stav podvozku včetně koroze
6. Tažné zařízení – pokud je namontované, bývá překvapivě častým zdrojem problémů

Kdo kupuje ojetou Dacii nebo Teslu, nemusí počítat s katastrofou, ale měl by počítat s vyšší pravděpodobností, že předkupní kontrola odhalí položky k řešení. U Tesly jde spíš o jednotkově dražší zásahy, u Dacie o častější drobnosti.

Žebříček značek, nebo žebříček majitelů?

Data za rok 2025 ukazují ještě jeden znepokojivý trend: 26 z 35 sledovaných značek si meziročně pohoršilo. Transportstyrelsen to vysvětluje slabší ekonomickou situací domácností a odkládanou údržbou. Delší servisní intervaly, vyšší hmotnost moderních aut a specifika elektromobilů přidávají další tlak.

Podle nás je tohle nejdůležitější pointa celého žebříčku. Rozdíl mezi 8 % a 48 % není jen rozdíl mezi značkami, je to rozdíl mezi přístupy k údržbě. Porsche s 10 % problémových aut nevypovídá jen o kvalitě stuttgartského inženýrství. Vypovídá o tom, že majitel Porsche zpravidla dodržuje servisní plán. A naopak: Tesla s 39 % nevypovídá jen o kvalitě výroby, ale o tom, co se stane, když výrobce řekne „servis není povinný“ a část majitelů to vezme doslova.

Při výběru ojetiny do deseti let stáří nerozhoduje logo na kapotě. Rozhoduje servisní knížka, stav brzd a to, jestli si kupující nechá auto prohlédnout dřív, než podepíše smlouvu.