Ne vždy se člověk musí vydat k dealerovi Dacie, když nemá zrovna nekonečný rozpočet, a přesto touží po moderním SUV. Jedna prémiová varianta je už nyní nečekaně dostupná.
A opravdu nechci plynule navázat na nadpis tohoto článku stylem „tak se prostě žádné SUV kupovat nebude, došetří se penízky a počká se“. I když svým způsobem by to možná bylo nejlepší řešení. Minimálně v tom smyslu, že během „šetření“ by u leckoho mohlo dojít k myšlenkovému posunu, že nakonec až tak není nutné mít SUV. V tom případě by původní finanční nouze byla možná dokonce žádoucím spouštěčem racionálního rozhodování. Ale vážně. Pojďme se podívat na jednu variantu.
Duster zkrátka nemusí všem „sednout“
Někdo se zkrátka zhlédl v SUV tvarech, jiný touží po mírně vyšším posedu. Ani v jednom případě pro něj Duster není to pravé ořechové. Nebudu to nikomu jakkoli rozmlouvat, byť jsem o výhodném poměru výkon/cena u Dusteru poměrně bytostně přesvědčen. Ale rozumím všem, co se chtějí vyhnout úšklebkům kamarádů a otázkám typu „Sis koupil Dacii, jó?“. Vždy to zkrátka byla a zřejmě i bude lowcost značka, levnější verze Renaultu, východoevropský výrobce s orientací na cenu.
A rovnou předesílám, že jako variantu nemám na mysli „bratrský“ (nebo sesterský?) Renault Captur. Ostatně to není až tak SUV (to ani Duster, ale ten má přeci jen, minimálně ve verzi 4×4, určité terénní schopnosti) ani cokoli výrazně výběhového, kde by se dala čekat velká sleva. Naopak jedna z variant mne napadla při pohledu na inzeráty našeho inzertního serveru. Kdysi „lidová prémiovka“ sestoupila do hladiny, na níž Duster dnes v podstatě začíná.
Koncern má v SUV opravdu široký výběr
A kdo z narážky na „lidovou prémiovku“ tuší náš všeobjímající koncern, tuší pochopitelně správně. Již nejednou jsem se pozastavoval nad počtem sobě si velmi podobných SUV a crossoverů, které VW dokáže mít současně v nabídce – a dokáže si zdůvodnit jejich existenci. Pro mne je to poněkud neefektivní plýtvání modelovým portfoliem třeba právě ve srovnání s Dacií a jediným Dusterem (prodávajícím se navíc jako teplé žemle na krámu), ale marketéři VW zřejmě ví, co dělají.
Oním zástupcem koncernových SUV, nyní dostupných za zajímavé peníze, je VW T-Cross. Je v podstatě jednou z nejlevnějších cest k modernímu německému SUV. I když i T-Cross místy ukazuje, že byl stvořen s ohledem na budget, a tedy relativně levně. V testu našich kolegů z německého Auto Bildu však nedopadl vůbec špatně. T-Cross je tady s námi od roku 2019, čili na trhu ojetých vozů už je z čeho vybírat. V podstatě se jedná o mírně upravený VW Polo, což můžete brát jako jeho plus i minus současně.
Motor 1,0 TSI, levné plasty a parkování
Majitelé si poměrně často stěžují na modernizovaný agregát 1.0 TSI, který není ani kultivovaný, ani uživatelsky příjemný. Hlášeny jsou i problémy se špatně zkalibrovaným systémem start-stop. Do vozů vyrobených od května do června 2019 výrobce instaloval nesprávné hlavové airbagy, které se v případě nehody nemusí plně nafouknout. Ty si ale budete muset vyměnit u prodejců sami, pochopitelně zdarma. Zkontrolovali bychom také pečlivě karoserii, zejména co se drobných odřenin (speciálně vzadu) týče.
VW sice dodává parkovací senzory (jen s vyššími výbavami), což by u 4,1 metru dlouhého SUV asi až tak nevadilo, ale T-Cross má tak tlusté zadní sloupky, že parkování není nic jednoduchého. Častým problémem proto mohou být poškrábané nárazníky a kola. Uvnitř se možná setkáte s poškrábanými plasty, VW totiž v rámci zmíněného šetření použil tvrdší (čtěte levnější) materiál. Doba, kdy obyčejné a dvojité V ve znaku byly zárukou prémiovějších interiérů, je dávno pryč. Stačí si sednout do Golfu VIII. generace a pochopíte.
Mírně ojetý T-Cross za polovinu ceny
Připomínají to novináři z německého Auto Bildu, kteří testovali jeden z prvních vyrobených exemplářů. Měl najeto pouhých 44 793 km, což majitel stihl za necelé 3 roky. I když je to poměrně málo, stačily na to, aby se objevily první kosmetické neduhy jak zvenku, tak uvnitř. Na motor 1.0 TSI si testeři naopak nestěžovali a hodnotili SUV jako prostornější a stylovější Polo pro městskou a příměstskou jízdu. Což v podstatě také je, ostatně mnohým to tak asi i vyhovuje. Polo je pro ně zkrátka příliš „obyčejné“.
Nejlákavější na T-Crossu je však cena. Nový T-Cross stojí od 546 900 korun a jen s něco málo příplatky není problém překročit 600 tisíc. Ojeté modely však začínají na 340 000 korunách, což je již velmi zajímavá sleva za 3 roky provozu. Přitom běžně lze najít exempláře do 50 000 km nájezdu. Vypadá to, že levnější moderní SUV VW dnes neseženete. Jak to vidíte vy, byla by pro vás takováto sleva na zánovní T-Cross zajímavá? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Našli jsme: T-Cross 1.0 TSI, 70 kW, 2019, 35 000 km, 336 000 Kč
Jak se vám T-Cross zamlouvá?
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 95338
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 93176
