Vyšší rychlost znamená menší časový zisk, vyšší riziko, vyšší únavu a vyšší spotřebu. Vyplatí se tak jezdit, nebo je lepší klid?
Kolik času opravdu ušetříte, když jedete rychleji? Tuhle otázku si klade snad každý, kdo někdy dupnul na plyn s pocitem, že musí být v cíli co nejdřív. Nedávno jsem narazil na zajímavou přednášku jednoho profesora matematiky. Ten na jednoduchých číslech ukázal, jak malý význam má honba za každou další desítkou kilometrů v rychlosti.
Jeho výklad mě donutil zamyslet se nad tím, jestli ta rychlá jízda opravdu stojí za to. V redakci AutoŽivě apelujeme na řidiče, aby jezdili bezpečně. A tady apel zopakuji. Pojďme se na to podívat společně a projít si konkrétní srovnání rychlostí, které v praxi potkáváme nejčastěji.
Rozdíl mezi rychlostmi je malý v číslech, ale jinak zásadní
Začneme ve městě, pak se přesuneme na silnice první třídy a nakonec na dálnice. Všude platí stejná logika. Čím vyšší rychlost, tím menší časový zisk na každou další desítku navíc. A tím větší riziko, únava a spotřeba. Začněme čistými čísly. Aby se to dobře počítalo, použil pan profesor pro srovnání cestu o délce 100 kilometrů, kterou absolvujeme různou rychlostí. Já jsem si vzal jeho přístup a rozšířil ho o tři konkrétní situace, které řidiči zažívají každý den. První je městská jízda, kde se porovnává 50 km/h a 70 km/h. Druhá je silnice první třídy, kde se srovnává 90 km/h a 110 km/h. Třetí je dálnice, kde jde o rozdíl mezi 130 km/h a 160 km/h.
Výsledky jsou překvapivé a často až směšné. Když se podíváme na městskou jízdu, kde je povoleno 50 km/h, ale někdo jede 70 km/h, zjistíme následující. Při rychlosti 50 km/h ujedete 100 kilometrů za 2 hodiny. Při rychlosti 70 km/h ujedete stejnou vzdálenost za 1 hodinu a 26 minut. Časová úspora tedy dělá 34 minut.
To zní na první pohled zajímavě. Jenže ve městě nikdy nejedete 100 kilometrů v kuse stejnou rychlostí. Semafory, přechody, křižovatky, zácpy, to všechno výrazně snižuje průměrnou rychlost. Navíc jízda 70 km/h ve městě, kde je povoleno 50 km/h, znamená nejen riziko pokuty, ale hlavně obrovské nebezpečí pro chodce a cyklisty. Brzdná dráha se prodlužuje, čas na reakci se zkracuje. A když už se něco stane, následky jsou mnohem horší.
Vyplatí se spěchat? Ne, určitě ne, pár minut za to nestojí
Takže ano, teoreticky ušetříte 34 minut na 100 kilometrů. Prakticky riskujete zdraví, peněženku a v nejhorším případě i život. Stojí to za to? Přesuňme se na silnice první třídy, kde je běžný limit 90 km/h. Někdo ale jede 110 km/h, protože má pocit, že tím výrazně zkrátí cestu. Podívejme se na čísla. Při rychlosti 90 km/h ujedete 100 kilometrů za 1 hodinu a 7 minut. Při rychlosti 110 km/h ujedete stejnou vzdálenost za 54 minut. Časová úspora činí 13 minut. Třináct minut na sto kilometrů. To je celá pravda. Jenže silnice první třídy nejsou dálnice.
Často vedou obcemi, kde musíte zpomalit. Mají zatáčky, kde vyšší rychlost znamená větší riziko. A hlavně na nich jezdí traktory, cyklisté, chodci u přechodů. Když jedete 110 km/h místo 90 km/h, musíte mnohem intenzivněji sledovat provoz. Organismus je vystaven silnějším stresovým podnětům, zpracovává výrazně více informací a musí rychleji reagovat.
Podle expertů, například psychologa Jeronýma Klimeše, dlouhodobá jízda vysokou rychlostí výrazně zvyšuje psychickou únavu řidiče. K tomu není co dodat. V praxi to znamená nejen horší soustředění a větší riziko chyb, ale třeba i to, že na konci cesty už člověk potřebuje pauzu. Já osobně takové situace zažil.
Řidič by musel jet místo 50 km/h víc jak 100 km/h dlouhou trať
Po svižné jízdě často nakonec v cíli trávím pár minut regenerací a ten zisk se rázem rozpustí. Navíc při rychlosti 110 km/h roste spotřeba paliva. Motor pracuje na vyšších otáčkách, odpor vzduchu je větší. Takže těch 13 minut zaplatíte nejen stresem, ale i vyšší částkou na pumpě. A teď se dostáváme k dálnici, kde je limit 130 km/h. Někdo ale jede 160 km/h, protože má pocit, že tím výrazně ušetří čas. Pojďme se podívat na realitu. Při rychlosti 130 km/h ujedete 100 kilometrů za 46 minut. Při rychlosti 160 km/h ujedete stejnou vzdálenost za 37 minut a 30 sekund. Časová úspora je 8 minut a 30 sekund. Osm a půl minuty na sto kilometrů. To je celá pravda.
Osm a půl minuty, za které riskujete pokutu, body, vyšší spotřebu, a hlavně mnohem vyšší riziko vážné nehody. Jak připomíná Ministerstvo dopravy, nepřiměřená rychlost bývá jednou z hlavních příčin smrtelných nehod na dálnicích. Nedává tedy moc smysl honit se za osmi minutami, když za to můžeme zaplatit zdravím nebo životem.
A ještě něco. Při rychlosti 160 km/h je brzdná dráha výrazně delší než při 130 km/h. Pokud před vámi náhle zastaví auto nebo vběhne na dálnici zvíře, máte mnohem menší šanci stihnout zabrzdit. A pokud k nárazu dojde, kinetická energie je mnohem vyšší. Následky jsou devastující. Připravil jsem si malou tabulku, která ukazuje všechny tři situace pohromadě. Plyne z ní jediné. Čím vyšší rychlost, tím menší časový zisk na každou další desítku navíc.
S rychlostí roste riziko, že se něco stane, a to za to nestojí
Tím větší riziko, únava a spotřeba. Ano. Dlouhé roky za volantem mi již dostatečně ukázaly, že vyšší rychlost znamená vyšší únavu. Navíc při rychlé jízdě nejenže roste únava a stres, ale extrémně se zvyšuje i riziko vážné nehody. Jednoduchá úvaha profesora matematiky i vlastní zkušenost tedy jasně ukazují, že zbytečné spěchání se málokdy vyplatí. Chceme-li ušetřit čas, existují bezpečnější cesty než dupnout na plyn. Můžeme vyjet o pár minut dřív. Můžeme si naplánovat trasu tak, abychom se vyhnuli zácpám. Můžeme jet klidně a plynule.
To paradoxně často vede k tomu, že jsme v cíli skoro stejně rychle jako ti, kdo se hnali. Tohle mi říkali profesionální závodníci ve školách řízení. Platí to na okruhu, platí to na silnici. Opravdu nakažlivý je pak klid, který člověk pocítí, když nechá zbytečný stres za sebou. Když se podíváme na konkrétní příklad, řekněme cestu z Prahy do Brna, která měří přibližně 200 kilometrů, zjistíme následující.
Pokud pojedete po dálnici rychlostí 130 km/h, budete v cíli za 1 hodinu a 32 minut. Pokud pojedete rychlostí 160 km/h, budete v cíli za 1 hodinu a 15 minut. Ušetříte tedy 17 minut. Sedmnáct minut na dvousetkilometrové trase. Za to riskujete pokutu několik tisíc korun, ztrátu bodů, vyšší spotřebu paliva a hlavně mnohem vyšší riziko nehody.
Praha–Brno s rozdílem 17 minut? Pokuta je hned ve vzduchu
Opravdu to stojí za to? A ještě jedna věc. Když jedete rychle, musíte být neustále ve střehu. Nemůžete si dovolit chvilku nepozornosti. Nemůžete se podívat na krajinu. Nemůžete si odpočinout. Jste v permanentním stresu. A ten stres se pak projeví nejen na konci cesty, ale i v následujících hodinách. Jste unavení, podráždění, máte horší náladu. Stojí sedmnáct minut za to? Já si myslím, že ne. A čísla profesora matematiky mi dávají za pravdu. Takže příště, až budete mít chuť dupnout na plyn, vzpomeňte si na tuhle jednoduchou pravdu. Vyšší rychlost znamená menší časový zisk, vyšší riziko, vyšší únavu a vyšší spotřebu. A opravdu se vyplatí jet klidně, plynule a bezpečně. Protože čas, který ušetříte, není nic proti tomu, co můžete ztratit.
