Koronavirus ze dne na den změnil naše návyky. Najednou jsme museli být doma, což se podepsalo i na provozu na našich silnicích. Začali jsme jezdit výrazně méně. To přineslo jak mnohem pohodlnější průjezd jindy ucpanými lokacemi, tak to mohlo přinést i čistší ovzduší. Ale rozhodně ne tak, jak se očekávalo a jak to předpokládali různí ekologičtí aktivisté. Těm doba koronavirová jasně ukázala, že auta patrně nebudou tím klíčovým znečišťovatelem.
Zprávy z Polska a Německa
Že k čistotě ovzduší prázdné silnice zase až tak nepřispějí, to ukazují zprávy z Polska. Například data z Varšavy z konce března ukazují, že i když byl v danou dobu provoz v oblasti skutečně minimální, tak byly hodnoty čistoty ovzduší překročeny. A to hned dvojnásobně.
Podobná data jsou k dispozici i z Německa, kde se týkají především nízkoemisních zón, ve kterých se provoz také výrazně omezil. Nutno však říci, že i zde nedošlo k očekávanému efektu, který by byl spojený s tím, že by zde ovzduší bylo dokonale čisté.
Znečištění může být dokonce i prospěšné
A je tu ještě jeden zajímavý fakt. Nejenom, že s minimální dopravou není čistota ovzduší taková, jak někteří očekávají. Je to ještě jeden zajímavý fakt, se kterým přišel Daniel Cohan z Rice University. Ten zmiňuje, že produkované škodlivé látky mohou ve vzduchu setrvávat i několik dní a mají vliv na to, že se naše planeta ohřívá pomaleji. Tím, jak je v atmosféře řada nežádoucích látek, dochází k tomu, že se sluneční paprsky z části buď odrážejí, nebo neprojdou tam, kam mají, a to má za následek to, že nedochází k nadměrnému zahřívání.
Naopak když tolik nejezdíme a ovzduší je čistší, může to mít za následek lepší udržení planety na přijatelných teplotách. Máme toto vyjádření tedy chápat tak, že kdo jezdí starým naftovým vozem, ten pomáhá zamezit globálnímu oteplování více, než lidé v elektromobilech?
PŘEČTENÍ: 4486
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6814
