Kdo pojede jako první? Řidič, který je na hlavní, anebo ten druhý, co má přednost podle pravidla pravé ruky, to neuhodnete.
V dopravě patří k věčným klasikám spor o samozřejmosti, které samozřejmé nejsou. Jednou z nich je i přednost na křižovatkách. Člověk by přitom řekl, že to je jednoduché. Omezený počet možností, jak může křižovatka vypadat. Omezený počet možností, jak je či není křižovatka značená. Omezený počet aut, která na křižovatku mohou přijet. Tedy omezený počet možných řešení. Je to jako hrát šachy. V redakci AutoŽivě píšeme o křižovatkách a vysvětlujeme, jak je řešit. Tedy jak je projíždět bez úhony. Je tady ale zajímavý případ, který se vymyká.
V testu ve škole je to výborné, dvě možnosti. Na silnici ne
Platí tam dvě protichůdná pravidla, a pokud se stane nehoda, ani jeden z účastníků nenese žádnou vinu. Za chvíli vysvětlím. Nejprve co říká česká legislativa. Máme tady náš oblíbený Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., oddíl Jízda křižovatkou, § 22 a bod první. Tam se píše, že řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím (…) po hlavní pozemní komunikaci. Bod dvě upřesňuje situaci, když říká, co dělat, když přednost v jízdě nevyplývá z ustanovení odstavce 1.
Pak musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům (…) přijíždějícím (…) zprava. Dále tady je § 21 Odbočování a nás zajímá bod pátý. Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům (…) a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Konečně šestý bod říká, že řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji. Teď tedy víme vše, co potřebujeme.
Hlavní silnice a přednost zprava, platí obojí pro dva řidiče
Pokud je řidič na hlavní, má přednost před řidiči na vedlejší. To určují dopravní značky. Pokud značky na místě nejsou, řídí se vše pravidlem pravé ruky. Tedy řidič dává přednost těm účastníkům, kteří přijíždějí zprava. Stačí se podívat na obrázek, a je jasné, v čem je problém. Mluvíme o české legislativě, případ se stal v Polsku. Ale to neznamená, že by se nemohl stát i u nás. I tady jsou lidi, kteří by dokázali značku jako kus železa odříznout a zkusit prodat do sběru. Bizarnost se dostala až k nejvyššímu soudu. Vlastně ukazuje tenký led mezi tím, co vidíte před sebou, a tím, co je „správně“ někde v dokumentaci správce komunikace.
Základní poučka zní tedy srozumitelně. A to i v pomateném Polsku. Křižovatka bez svislých značek upravujících přednost je křižovatka rovnocenná a platí na ní pravidlo pravé ruky. A teď si představte situaci, která není zjevně v Polsku výjimečná. Značka chybí, ale jen na jedné strany křižovatky. Nechci spekulovat, zda tam Poláci kradou značky a vozí je jako železo do sběrného dvora. Nevím. O to nejde. Zásadní je stav na dané křižovatce. Máme tady grafiku a jen upozorním, že jde o schéma.
Jde o chybu, na vině nejsou řidiči, ale správce komunikace
Ano, na takto koncipované křižovatce by řidič zeleného auta značku viděl, byť zezadu. V reálu ji ale v rámci terénu neviděl. Nemohl. Řidič zeleného auta tedy odbočoval vpravo a podle své logiky uplatnil pravidlo pravé ruky. Neviděl značky. Předpokládal, že je na křižovatce bez dopravního značení. Takže se rozjel a najel do křižovatky, čímž de facto vjel na silnici s předností a vyvolal situaci, která si o srážku doslova říkala.
Řidič žlutého auta musel využít své instinkty a nouzové brzdění. To je situace, která by nastala mezi řidiči v běžném provozu. Polský případ je o to pikantnější, že šlo údajně o řidiče v autoškole. Ten byl na místě zeleného auta. V autě seděl zkušební komisař. Nastal spor. Ne o to, zda hrozilo nebezpečí. To zjevně hrozilo, ale o to, jak takovou situaci posoudit právně a z hlediska zásad. Zkoušený vyletěl od zkoušky, ale odvolal se k soudu.
Rozhodl až soud, ani jeden řidič není viníkem, padá to jinam
Ten konstatoval, že při absenci značení před křižovatkou měl kandidát na řidičák racionální důvod předpokládat, že jde o křižovatku rovnocennou. A že tedy z jeho pohledu není povinen dát přednost vozidlu zleva. Zjednodušeně řečeno, vnímal situaci podle toho, co viděl, nikoliv podle toho, co „mělo být“ podle skryté logiky. Co na věc říkáte vy? Je to zajímavé. Jeden řidič viděl značku a jel právem „po hlavní“. Druhý značku neviděl, a tak nedal přednost.
Jak byste to projeli vy?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5423
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3316
