Na kruhovém objezdu v zahraničí platí přednost zprava. Francie, Itálie i Chorvatsko mají pravidla, která Češi neznají

Kruhový objezd vypadá všude v Evropě stejně: ostrůvek uprostřed, auta kolem dokola. Jenže právní režim, který na něm platí, se může lišit křižovatku od křižovatky, natož zemi od země. Klíčové není to, co vidíte, tedy kruhový tvar. Klíčové je to, co stojí na značce před vjezdem. A právě tady začíná problém. Český řidič má zažitý automatismus: kdo je v kruhu, ten jede. Doma to většinou funguje. Ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku vás ten samý reflex může poslat přímo do boku auta, které má podle místního práva přednost.

Dva kruhy, dvě pravidla

Evropa zná dva zásadně odlišné režimy kruhově vedených křižovatek. První je klasický kruhový objezd: vjezd je označen značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost“ a vozidla jedoucí po okružní vozovce mají jednoznačnou přednost. Druhý typ je kruhově tvarovaná křižovatka bez takového značení. Tam se uplatní obecná pravidla, typicky přednost zprava. A to znamená, že řidič vjíždějící do kruhu může mít přednost před tím, kdo už v něm jede.

Není to exotika z jedné vesnice v Provenci. Podle ACE Auto Club Europa se s neoznačenými kruhovými křižovatkami, kde platí přednost zprava, lze setkat mimo jiné ve Francii, Itálii, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, a dokonce i v Německu. Nejde o univerzální režim všech kruhových objezdů v těchto zemích, ale o reálnou možnost, na kterou musí řidič počítat.

ADAC spočítal, co je ve vašem autě největším žroutem paliva. Ročně přeplatíme i tisíce Kč zbytečně

AutoŽivě.cz

14 m

Francie: giratoire versus rond-point

Francouzský případ je nejpoučnější, protože oba režimy tam existují vedle sebe a mají vlastní názvy. „Carrefour à sens giratoire“, zkráceně giratoire, je standardní kruhový objezd. Před vjezdem stojí značka „Cédez le passage“, tedy dej přednost. Kdo vjíždí, čeká. Kdo je v kruhu, jede. Tento typ dnes ve Francii převládá.

Pak je tu „rond-point“. Vypadá stejně, ale přednostní značka u vjezdu chybí. Platí obecná francouzská přednost zprava a vjíždějící vozidlo tak může mít přednost před tím, které už krouží. ACE popisuje rond-point jako výrazně vzácnější variantu, ale vzácnější neznamená neexistující. Kdo rozdíl nezná a vjede do rond-pointu s českou jistotou „já jsem v kruhu“, riskuje kolizi i pokutu. Podle francouzského zákoníku silničního provozu je nedání přednosti na giratoiru přestupek 4. třídy, tedy ztráta 4 bodů ve francouzském systému a možnost dalších sankcí včetně až tříletého zákazu řízení.

Itálie, Chorvatsko a zbytek kontinentu

V Itálii se kruhový objezd nazývá „rotatoria“ a právně jde pořád o křižovatku. Pokud u vjezdu chybí značka stop nebo dej přednost, platí přednost zprava, tedy přednost pro toho, kdo přijíždí. Italský automotoklub ACI uvádí za porušení povinnosti dát přednost sankci 163 až 652 eur a 5 trestných bodů. Při přepočtu na koruny jde o částku zhruba 4 000 až 16 000 Kč.

Chorvatský zákon o bezpečnosti silničního provozu stanoví na křižovatce silnic stejné důležitosti povinnost pustit vozidlo přijíždějící zprava. Bez zvláštního značení se tento princip může promítnout i do kruhově řešené křižovatky. Podobná logika platí v Polsku i Rakousku.

A co Německo, které Češi považují za vzor pořádku? I tam záleží na značení. Německá StVO je ale v jednom detailu přísnější než česká pravidla: při vjezdu do značeného kruhového objezdu je výslovně zakázáno používat blinkr. V Británii je to přesně naopak; Highway Code vyžaduje signalizaci už při nájezdu podle zvoleného výjezdu. Kdo si z Německa odveze návyk neblikat a přejede kanál La Manche, porušuje britská pravidla. A naopak.

Česko: ani doma to není tak jednoduché

České ministerstvo dopravy už v roce 2016 výslovně upozornilo, že ve výjimečných případech mohou obce ponechat na kruhovém objezdu pravidlo pravé ruky a neosadit přednostní značky. Samotná značka C 1 „Kruhový objezd“ totiž pouze přikazuje směr jízdy. Přednost vzniká až v kombinaci s další značkou, „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“. Bez ní neplatí automatická přednost vozidel v kruhu ani v Česku.

Většina českých kruhových objezdů je dnes značena správně a řidič v kruhu přednost má. Ale právě ta většina vytváří nebezpečný automatismus, který pak cestuje s řidičem přes hranice.

Jak se na místě zorientovat: praktický postup

Než vjedete do jakéhokoli kruhového objezdu v zahraničí, existuje jednoduchý filtr:

• Zpomalte dřív, než jste zvyklí z domova, potřebujete čas přečíst značení.
• Hledejte svislé značky u vjezdu: trojúhelník „Dej přednost“ nebo osmihran „Stop“.
• Zkontrolujte vodorovné značení, trojúhelníky na vozovce, stopčáru, vyznačení pruhů.
• Pokud nic z toho nevidíte, nepředpokládejte přednost v kruhu. Počítejte s předností zprava.
• Při nejistotě objeďte kruh ještě jednou, je to levnější než nehoda.

Důležité je vědět, že jednotná celoevropská pravidla silničního provozu neexistují. Portál Your Europe to uvádí výslovně: EU sjednocuje rámec a přeshraniční spolupráci, ale konkrétní režimy přednosti zůstávají v pravomoci jednotlivých států. A pokuta za zahraniční přestupek vám může přijít poštou i domů.

Nejnebezpečnější věc na evropském kruhovém objezdu není odlišné pravidlo. Je to český řidič, který si je jistý, že žádné odlišné pravidlo neexistuje.