13. května 2024 se v centru Clermont-Ferrand otevřel kruhový objezd, na kterém po šesti měsících provozu nebyla hlášena jediná nehoda.
Náměstí Place des Carmes vypadá na první pohled jako běžný kruháč. Jenže kolem vnitřního okruhu pro auta tu běží samostatný prstenec pro kola, oddělený ostrůvky a obrubníky. Každé auto, které vjíždí dovnitř nebo vyjíždí ven, musí překřížit cyklopřejezd a dát přednost cyklistovi. Řidič tu už nehlídá jen vozidla v okruhu. Hlídá dvě vrstvy provozu navíc: kola vně a chodce na přechodech ještě dál. Francie tím přebírá princip, který v Nizozemsku funguje desítky let, a testuje ho v prostředí, kde si na něj teprve zvykají obě strany.
Jak to funguje: tři pruhy, tři světy
Klasický český kruháč smíchá auta a kola do jednoho proudu. Nizozemský model je staví do vrstev. Uvnitř jedou auta, jednopruhově a pomalu. Vně obíhá cyklostezka, fyzicky oddělená ostrůvky. Ještě dál jsou přechody pro chodce. Konfliktní body se tím přesouvají z nepřehledného vnitřku na okraj křižovatky, kde je řidič nucen zpomalit a rozhlédnout se.
V praxi to znamená, že řidič může při jednom průjezdu zastavit dvakrát: jednou kvůli cyklistovi na přejezdu, podruhé kvůli chodci na přechodu. Nejde o dvě povinné stopky, ale o dvě samostatná místa, kde musí být připraven dát přednost. „Absolutní přednost“ cyklistů je tedy zkratka: cyklista má přednost na každém křížení s vjezdem a výjezdem, ne volný pohyb bez pravidel.
Clermont-Ferrand a první čísla
Place des Carmes není jen dopravní stavba. Metropole Clermont-Ferrand ji zasadila do širší revitalizace náměstí, která přináší víc zeleně, víc prostoru pro pěší a méně asfaltu. Kruhový objezd „à la hollandaise“ je součástí celého balíku, ne izolovaný experiment.
Šest měsíců po otevření se v médiích objevila bilance projektové firmy Ingérop: nula dopravních nehod. Důležitý kontext: jde o sekundárně šířenou tiskovou informaci, ne o nezávislou policejní statistiku. Přesto je to číslo, které stojí za pozornost, zvlášť ve Francii, kde mezi roky 2019 a 2024 vzrostl počet usmrcených cyklistů ze 187 na 224 podle oficiálních dat ONISR. Nárůst o zhruba 20 %, přičemž přes polovinu obětí v roce 2023 tvořili cyklisté starší 65 let.
Clermont přitom není první. Už v roce 2020 vyhodnotila francouzská agentura Cerema podobný uzel v Créteil-Pompadour u Paříže. Výsledky byly výmluvné: sedminásobný nárůst pocitu bezpečí mezi cyklisty a více než padesátiprocentní nárůst využití lokality cyklisty. Další město, Bures-sur-Yvette v Île-de-France, svůj nizozemský kruháč slavnostně otevřelo v lednu 2025. Tamní zastupitelstvo ho v zápisech označovalo za „point noir majeur“, tedy hlavní problémový bod města, jehož řešení vyžadovalo roky ladění mezi obcí, regionem, departementem a cyklistickými organizacemi.
Proč to nefunguje samo od sebe
Nizozemské projektové standardy CROW doporučují dávat cyklistům na jednopruhových městských okružních křižovatkách přednost. Ale i v Nizozemsku platí nuance: mimo město, kde jsou rychlosti vyšší, se přednost cyklistů nedoporučuje. Nejde o univerzální recept, ale o řešení šité na městský kontext s nižšími rychlostmi a kratšími vzdálenostmi.
Bariéry zavádění jsou hlavně tři:
- Prostor. Cerema upozorňuje, že nizozemský kruháč vyžaduje minimální šířku, kterou řada stávajících křižovatek nemá. Není to vodorovná čára navíc, ale kompletní přestavba geometrie.
- Peníze a koordinace. V Bures-sur-Yvette se na financování podílel region Île-de-France; projekt zahrnoval 335 metrů jednosměrné cyklostezky široké dva metry a ochranné ostrůvky.
- Hlava řidiče. V prvních týdnech a měsících vyvolává nový režim nejistotu. Řidič zvyklý hlídat jen vnitřek kruháče najednou řeší konfliktní body na jeho hranách. Přesnou dobu adaptace žádná z dostupných evaluací nekvantifikuje, ale nervozita je dokumentovaná.
A co Česko?
České Centrum dopravního výzkumu dlouhodobě upozorňuje, že mnoho domácích okružních křižovatek není k cyklistům přívětivých. V odborných auditech popisuje bezpečnostní nedostatky, které nizozemský model přímo adresuje: chybějící oddělení proudů, nepřehledné vjezdy, absence cyklistické infrastruktury.
V otevřených oficiálních zdrojích se nám nepodařilo ověřit konkrétní české město, které by mělo potvrzenou realizaci nebo harmonogram pro plnohodnotný nizozemský kruhový objezd. Odborná debata téma zná. Realizace zatím chybí.
Clermont-Ferrand, Créteil-Pompadour i Bures-sur-Yvette ukazují totéž: nizozemský kruháč není zázračný sám o sobě, ale funguje tam, kde město investuje do čitelné geometrie a kde má trpělivost nechat řidiče si zvyknout. Nula nehod za šest měsíců je silný argument. Otázka je, jestli ho někdo v Česku uslyší.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 2695
PŘEČTENÍ: 5303
