Garáž chalupy skrývala exemplární BMW 528i E39 s asijskou stopou: Je k mání za pakatel, nic takového už nebude

Člověk už ani nedoufá, že by se některé oblíbené modely z dřívějších let daly najít takřka nejeté. Byly oblíbené, tudíž se s nimi jezdilo. Ale jsou i výjimky – jako tato „pětka“.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków
Dalších 13 fotografií
Dalších 13 fotografií
                   

Musím se vám k něčemu přiznat. Mám tohle auto abnormálně rád, je pro mne ztělesněním německého, poctivého automotivu devadesátých let a přelomu milénia, spolu s jeho větším sourozencem („sedmou“ E38) a modely od Mercedesu. Přesto jsem chvíli váhal, jestli vůz starý jen něco málo přes dvě dekády nazvat legendou. Pak jsem ale na mém oblíbeném serveru objevil tuhle červenou 528i, a bylo během sekundy vyřešeno. Ano, tohle je legenda. Zcela bezpochyby. Pojďme se na ní podívat, tohle stojí za to.

Asijská stopa u německého sedanu (a kombi)

Úvodem jedna asijská vsuvka: tohle téměř pětimetrové auto (přesněji 4775 mm, rozvor 2830 mm) má totiž netušeně mnoho společného se zemí, jež se proslavila třeba fotoaparáty Nikon, Pentax a Canon, expresy Shinkansen nebo „organizací“ Yakuza. Ano, mluvíme o Japonsku, pochopitelně. Ptáte se, co má „pětkové“ BMW z devadesátek, tento „echt“ bavorský produkt společného s Japonskem? Překvapivě hodně. Předně, jakkoli se to může zdát nelogické, design „pětky“ má na svědomí Japonec.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Ano, ztělesnění všeho pokrokového v Mnichově a definitivní odklon od klasických „žraločích přídí“ nakreslil muž, který do bavorské kultury piva a bratwürstů opravdu příliš nezapadá. Joji Nagashima. Když se na pětku (vyráběnou od roku 1995) podíváte znovu, najdete v ní možná zajímavou analogii třeba s Mazdou Xedos 6. Stejně hladké a organické tvary, stejně dokonalá aerodynamika, stejné potlačení hmoty ve prospěch vizuální harmonie. Zajímavé, kdo by to kdy řekl.

Japonsko je rájem pro extra zachovalé vozy

Tou druhou „japonskou souvislostí“ je, že právě tento unikátně zachovalý (slovo „unikátní“ nemám rád, sem se ale opravdu hodí) kousek v červené barvě „SienaRot 2 Metallic“ pochází také z Japonska. Netuším jaký konkrétní příběh má za sebou, jedinou jistotou zřejmě zůstává, že jeho japonský majitel na něj měl zřejmě málo času. Třeba přes týden jezdil Corollou a BMW měl jen na víkendy, třeba mu vyhoval víc zmíněný Shinkansen. A jemu podobné „supersporty na kolejích“.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Ať tak, či onak, pro jeho budoucího majitele z toho plynou jen samé výhody. BMW má totiž najeto neuvěřitelných 42 tisíc kilometrů. Čtete dobře. A když se podíváte na fotografie, dá se tomu číslu celkem věřit. Auto je jako nové, nikde stopy rzi, opotřebení nebo provozu. Řadový šestiválec o objemu 2,8 litru / 142 kW je možná nejlepší benzínovou motorizací. Ideálním kompromisem mezi základní 520i a vrcholnými osmiválci. I když třílitr M54B30 také stojí za hřích… Tady je o dvě deci méně, což je ale bohatě vyváženo celkovým stavem „pětky“.

Interiér je výletem v čase do devadesátek

Netknutým podvozkem, motorovým prostorem, „kufrem“, v němž snad nikdy žádný kufr nebyl. Interiér konkrétního kusu (opět v bezchybném stavu) pak je, jak by možná řekli někteří opovržlivě, „v hadru“. A víte co? Možná je to nakonec dobře. Pravá kůže za ty více než dvě desítky let vyšla z módy, dnes se firmy předhání v tom, který model je více „ecofriendly“ a „vhodný pro vegany“.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

BMW z roku 1999 je v tomto směru kupodivu „up to date“. Pokud tedy pomineme neekologický benzín, na který jezdí. Jinak je ale naprosto skvostné. A ze velmi férové peníze – v přepočtu za 275 tisíc korun. Jak to vidíte vy? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!

Galerie

Dalších 13 fotografií
Dalších 13 fotografií

Že tahle stará pětka vypadá jako nová?

Diskuze Vstoupit do diskuze
94 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články