Máslo v motorovém oleji není nic neobvyklého. Řidič, který ho v motoru objeví, musí změnit své návyky

Jakkoli by se mohlo zdát, že se jedná o nějaký „zaručený“ tip, jak zvýšit mazavost a vylepšit podomácku viskozitu motorového oleje, není tomu tak. Nejedná se o máslo v pravém slova smyslu, byť je někdy sediment vyskytující se v systému laicky takto označován. Zajímavý dotaz přišel do redakce na téma „máslo v oleji“ od čtenáře, pana Novotného. Ten se na nás, vyděšený šokujícím nálezem, obrátil s prosbou o radu a pomoc.

Pod víčkem nádrže se může objevit máslovitá usazenina

Uklidnit tazatele nebylo zase tak složité. Ovšem každému motoristovi lze doporučit, aby ve svém automobilu možný výskyt tohoto úkazu ověřil a zkontroloval. Vyděšený motorista otevřel hrdlo nádrže s motorovým olejem a narazil na žlutou hmotu s konzistencí tuku. To samé našel i na samotném uzávěru a také na mechanické měrce. „Znamená to, že jsem přišel na důkaz selhání těsnění pod hlavou?“ ptal se pan Novotný v obavách.

iZdroj fotografie: Christian Giersing / Creative Commons / CC-BY-SA

Předvídal nutnost zásadní opravy pohonné jednotky, s nemalými investicemi. Pátraní po původu usazeniny začalo (a také skončilo) dotazováním na to, jak a kam pan Novotný se svým autem jezdí. Po krátkém dotazování na čtenářovy řidičské návyky se ukázalo, že pan Novotný jezdí autem denně do práce. Jde o vzdálenost asi 10 km. Motor se zpravidla mírně zahřeje, ale ne zcela, o vyhřáté kabině nemůže být ani řeč.

Krátké jízdy motoru nesvědčí, auto se neprohřeje

Jízda do práce, a odpoledne zase z práce je klidná, pomalá a trvá několik minut. Jinak pan Novotný autem téměř nejezdí, auto nevyužívá. Delší vzdálenosti překonává vlakem nebo autobusem. Popis řidičských návyků stačil k vyslovení diagnózy. Vzhledem ke krátkým jízdám nedochází k zahřívání motoru, v oleji se tak hromadí velké množství vody. Jde o přirozený proces kondenzace vody na kovových dílech.

Voda smíchaná s olejem vytvoří kašovitý sediment, který někdo nazývá máslem, jiný majonézou. Pravdu v určité podobnosti mají oba řidičské tábory, usazenina skutečně obě kuchařské suroviny připomíná. Na dotaz, zda má výskyt mazlavé usazeniny vliv na motor a jeho chod lze prohlásit, že ano. Pokud není olej v perfektní kondici, znamená to, že mazání není bezchybné. Navíc voda na kovových částech není z důvodů koroze v žádném případě žádoucí.

Základem prevence je začít jezdit delší trasy

Netřeba ihned panikařit nebo dokonce uvěřit automechanikovi lačnícím po velkém výdělku. Generálka motoru není potřeba, vyloženě akutní nebezpečí nehrozí. Usazeniny se lze relativně snadno zbavit. Tak, jak bylo doporučeno panu Novotnému. Co dělat, aby řidič „máslo“ v oleji odstranil? Myšlenka je taková, že je třeba změnit jízdní styl.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud není řidič schopen jezdit delší trasy a motor více zahřívat pravidelným a běžným používáním vozidla, vyplatí se občasně naplánovat cíleně delší jízdu. Minimálně půl hodiny by měl pan Novotný jet namísto obvyklých několika minut, plus by měl vytáčet motor do vyšších otáček, než je zvyklý. Motor tak bude zcela zahřátý, dojde k rozpuštění sedimentu.

V oleji dochází ke kondenzaci vody, kontrola je důležitá

Příčinou vzniku „másla“ je totiž nedostatečné prohřátí pohonné jednotky, a ne vadné těsnění pod hlavou. Každopádně dalším krokem by měla být výměna motorového oleje za novou náplň. Tak, aby docházelo k ideálnímu a kompletnímu mazání, bez výskytu vody. Jak do budoucna zabránit vzniku máslovitého sedimentu? K případům výskytu usazeniny dochází nejčastěji v období od podzimu do jara, kdy panují nízké teploty.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zejména ráno, při startování motoru. V létě se jev vyskytuje jen zřídka, díky vyšším teplotám. Jednoduchou poučkou pro prevenci tvorby kašovité usazenin je změna jízdního stylu. Žoviálně lze prohlásit, že je třeba „více řídit a méně řadit.“ Jezdit více delší trasy, více vytáčet motor, dát systému šanci ke kompletnímu prohřátí a ohřátí na ideální teplotu. A samozřejmě průběžně kontrolovat, zda nedochází k tvorbě usazeniny.