Tahy mimo „civilizaci“, bez přechodů, tam je podle expertů zbytečná i padesátka, 70 km/h může klidně být. Proč má EU problém?
Evropská unie by nejraději auta vymazala z ulic úplně, takže omezení rychlosti v obci na minimum je jistě vítaný prostředek. Má to ale racionální základ? Snižování maximálních rychlostí ve městech u nás není žádné zjevení. Pokud máme v AutoŽivě správné informace, téma už řešily tehdejší C. a k. vyhlášky za Rakouska-Uherska na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Tehdy se rychlost vozidel poměřovala s tempem koně. Myšleno živého zvířete, nikoli jednotky výkonu. To by ani jinak nešlo.
Byla doba, kdy rychlostní limity v obci vůbec nebyly
V obci bylo maximální tempo nastaveno na rychlost srovnatelnou s klusem. S nástupem motorismu se limity převedly do km/h a stanovilo se maximum 35 km/h. V šedesátých letech platila ve městech padesátka, jenže pozor! Přes noc omezení neplatilo. Zkuste si představit legálně prolétnout městem třeba 250 km/h. Nesmysl, jistě, v roce 1961 by to zvládl maximálně závodní speciál, ne běžná Škoda nebo Praga. V sedmdesátých letech 20. století se laťka zvedla na 60 km/h. V devadesátých letech se povolená rychlost v obci vrátila na 50 km/h a drží se až dodnes.
Jenže dnes máme spoustu značek, zón a výjimek, takže o plošné padesátce už de facto mluvit nelze. A když se rozezní volání „expertů“ současnosti, chtějí strop znovu omezit. A výrazně, na 30 km/h. Třicítka v obci? Na první dobrou to vypadá jako další zbytečná svěrací kazajka, která nám jen zkomplikuje život. Podle předkladatelů a příznivců má ale opatření zachraňovat životy. Zlepšovat kvalitu vzduchu, a dokonce šetřit peníze. Snížení na 30 km/h má podle studií a zkušeností z evropských měst potenciál přinést nečekaně pozitivní dopady.
V noci dříve ve městech neplatilo omezení maximální rychlosti
Rychlost je jedním z klíčových faktorů, které prý ovlivňují bezpečnost na silnicích. Ale budiž. Některé statistiky uvádějí, že rychlost je příčinou až 30 % smrtelných nehod. Při srážce auta s chodcem v 50 km/h má pěší jen 10 % šanci přežít. V 30 km/h se to údajně zvedá na 90 %. V reálu rozdíl mezi padesátkou a třicítkou na několika kilometrech průjezdu městem znamená jen pár minut navíc. To ještě jde. Jenže ten zádrhel je tempo. Je to už opravdu šnečí a podle nás, lidí od „fochu“, nejsou moderní auta na tak pomalé pojíždění stavěná. Nižší rychlost = nižší emise? Teoreticky ano. Prakticky ne, pokud auto tráví čas na jedničku, maximálně na dvojku.
Neprotestoval bych, kdyby se ve městě emise oxidu uhličitého a dalších škodlivin snížily o 18 %, jak uvádějí některé studie. Jenže pochybuji, že toho půjde dosáhnout v provozu. Jde mnohem víc o plynulost než o samotné číslo na značce. A při poskakování v kolonách na pražské Jižní spojce je omezení rychlosti zcela mimo hru. Stejně se jede hlemýždím tempem. A příklady měst, která už to zavedla? V Paříži, Berlíně či Bruselu klesla nejen nehodovost, ale i hluk, údajně až o 3 decibely.
Souhlas se zvýšením bezpečnosti i ekologie, ale smysluplně!
Italové z Bologně, kde opatření začalo platit předloni, hlásí pokles smrtelných nehod o polovinu. Wales o třetinu. A co veřejnost? Možná překvapí, že podpora roste. Lidé si spojují nižší rychlost s bezpečnějšími ulicemi. Odpůrci se samozřejmě najdou. Jsem mezi nimi? Ano, a důvod je jednoduchý. Vadí mi plošnost. Daleko raději bych vsadil na lokální, promyšlené nastavení limitů.
Před školou od pondělí do pátku klidně 20 km/h. V noci ze soboty na neděli je to ale nesmysl, ve škole kromě školníka nikdo není. Obytné zóny? Jistě, třicítka dává smysl. Abych byl přesný, nejsem odpůrcem snižování, když to má logiku. Nesouhlasím s plošnými kroky. Co si o tom myslíte vy?