Mechanik ze západních Čech dal do kupy Camaro 1979 s V8 5,7l. Zvuk motoru dostane úplně každého

Pustit se do renovace Chevroletu Camaro z roku 1979 znamená mít kromě nadšení i opravdu velký kus trpělivosti. Výsledek však rozhodně stojí za to.

i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
i Zdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka
Dalších 5 fotografií
Dalších 5 fotografií
                   

Mám kamaráda Josefa. Pepu. Pepína. Zkrátka klučinu, nadšence do aut, kterých za svůj (již čtyřmi křížky ohraničený) život stihnul, jako správný petrolhead, vyzkoušet notnou řádku. Někdo, kdo si koupí starou Porsche 924 totiž petrolehad musí být, a to tak, že vpravdě hodně veliký. Sám se za něj považuji také, ale zrovna čtyřválcové Porsche bych tedy určitě nechtěl. Pepíno to přesto vyzkoušel. Aby pak na nějakou dobu zakotvil u Mondea, s pětiválcem od Volva o výkonu 162 kW. A nejnověji – nejnověji mě zcela šokoval. Pojďme se na Ameriku ze západních Čech podívat společně.

Naprosto nečekaná zpráva s ještě víc nečekaným autem

Jednou mi do Messengeru přistálo jedno z videí, které najdete o kousek níže, s krátkou, lakonickou poznámkou: „Tohle je teď moje nové auto. Chevy Camaro, 1979, 350 cui, tříkvalt automat“. Aha. Zíral jsem na video a fotky a v první chvíli si pomyslel, že se můj kamarád zbláznil, ale hned v druhé chvíli jsem vytočil jeho číslo a asi půl hodiny jsme se bavili o tom, jaká to je „bomba“. Souhlasím, a proti Porsche 924 je to opravdu posun o značný kus dále. A o čtyři válce více. O objemu ani nemluvě.

Camaro z roku 1979 je přitom teprve druhá generace tohoto modelu. Model z roku 1979 byl nabízen s několika různými motory. Pro verzi Z28 byl k dispozici 5,7 litrový osmiválec, známý jako „L-82“. Ten nabízel přibližně 175 až 225 koní (v závislosti na konkrétní konfiguraci) a byl spojen s 4stupňovou manuální převodovkou, případně třístupňovým automatem. Která je i v Pepínovo autě, pod označením TH350. Zde možná jedna malá technická vsuvka:

Tři kvalty nám stačí, drahoušku

Třístupňové automaty byly v té době zcela běžné, speciálně v amerických vozech s velkoobjemovými motory. A i když se nám v dnešní době sedmi a osmistupňových automatů mohou tři stupně zdát jako něco archaického, díky značnému kroutícímu momentu a sladění převodovky s motorem byl celek naopak nečekaně funkční, a umožňoval nečekaně bezproblémovou a pohodovou jízdu od nuly až po maximum. A pohodová jízda je přesně to, co drtivá většina Američanů od svého auta čeká.

Automatické převodovky, se kterými nešlápnete vedle. Vydrží bez poruchy stovky tisíc kilometrů

Ne že by ale zrovna Camaro nebylo schopno sportovních výkonů. S tímto konkrétním motorem jste byli „na stovce“ (přesněji necelé stovce, 0-60 mph je zhruba 0-96 km/h) za vcelku svižných 7,5 sekundy, a pokud jste toužili opájet se opravdu úžasným zvukem motoru a mohli seznámit pedál plynu s kobercem, dočkali jste se záhy rychlosti přes 200 km/h. To už je pravda na americký muscle-car s pevnou zadní nápravou celkem hodně, a není to zrovna zóna, kde by se cítil nejlépe.

Na autě bylo k opravě snad úplně všechno

Výrazně lépe mu je v rychlostech zhruba o 50 km/h nižších, nebo v podstatě kdekoli, kde může akcelerovat. To je něco, co na „amerikách“ všichni milujeme, a stejné je to i u mého kamaráda. Jeho nadšení ze „zátahu“ motoru a zvuku s tím souvisejícího čišelo z každé druhé věty, které jsem od něj o tom autě slyšel. Přitom stav, ve kterém Camaro kupoval nebyl zdaleka takový, aby si mohl okamžitě užívat akcelerace a bezproblémového brouzdání krajinou. A obdivných pohledů okolí.

iZdroj fotografie: Se svolením Josefa Švabčíka

Naopak. Podle Pepínových slov bylo na autě „zbastlené“ snad úplně všechno, elektroinstalací počínaje a neoriginálními, nepasujícími díly konče. Malý výčet těch nejdůležitějších oprav vypadá takto:

  • Výměna těsnění pod výfuky
  • Renovace svodů, dodělání výfukového systému
  • Výměna carburatoru Holley 650 za Elderbrok avs2 + pro flow elderbrok filtr
  • Výměna filtru sání, vyčištění sání, podtlak
  • Výměna elektrické benzínové pumpy za novou mechanickou
  • Regulátor tlaku paliva a manometr tlaku paliva
  • Nová stavítka ventilů a nové ventily motoru
  • Výměna rozdělovače: původní za MSD hei s cívkou + předělání komplet zapojení

Video z dokončeného projektu Camaro nás teprve čeká

A práce ještě nejsou zdaleka u konce, byť v určitých „mezifázích“ už auto pojízdné je. Respektive bylo, než se znovu odstrojilo a začaly práce na dalších věcech. Vtipnou odpověď od Pepína jsem mimochodem dostal na otázku, jak se to celé naučil: „Z knížky“. I když je můj kamarád technicky založený, přeci jen na elektroinstalaci starého Camara potřebujete něco znalostí a zkušeností. Podle knihy vyobrazené v galerii se však údajně dala drtivá většina věcí udělat, opravit nebo nastavit. Vida, jak se klasický výtisk v digitální době může hodit.

Závěrem? Přeji Pepínovi, aby renovaci dokončil co nejdříve. A to nikoli proto, že bych byl tak přejícný a takový dobrák od kosti. Ale především proto, abych mohl vzít kameru a mohli jsme se společně konečně pořádně projet. A video z této cesty pak obratem nabídnu vám, našim čtenářům. S Camarem ze západních Čech se tedy ještě určitě neloučíme, právě naopak!

Chevrolet Camaro 1979 v datech:

  • Motor: 5,7 litrový V8
  • Výkon: Výkon motoru závisel na konkrétní verzi, ale v sérii se pohyboval přibližně od 175 do 220 koní.
  • Převodovka: Standardem byla čtyřstupňová manuální převodovka, ale byla také k dispozici třístupňová automatická převodovka.
  • Zrychlení 0-60 mph (96 km/h): V závislosti na konkrétní konfiguraci mohl Camaro s motorem 5,7 litru dosáhnout bez problému zrychlení za 7,5 sekundy.
  • Maximální rychlost: kolem 220 km/h
  • Délka: Přibližně 193,4 palce (asi 491 cm).
  • Šířka: Přibližně 73,4 palce (asi 186 cm).
  • Výška: Přibližně 49,6 palce (asi 126 cm).
  • Rozvor náprav: Přibližně 108,2 palce (asi 275 cm).
  • Hmotnost: Hmotnost se lišila v závislosti na konkrétní výbavě a motorizaci, ale obecně byla v rozmezí 3 300 až 3 600 liber (asi 1 500 až 1 633 kg).

Galerie

Dalších 5 fotografií
Dalších 5 fotografií

Pustili byste se do něčeho podobného vy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
150 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články