Co si budeme povídat. Nic tak neumí zkazit pěkný den jako auto rozblikané jako vánoční stromeček s oním nepříjemně jasným, červeným nápisem „STOP“ vpředu i vzadu. Stačí chvilka nepozornosti nebo přehnaně intenzivní styk s plynovým pedálem a problém je na světě. Nicméně už moje babička říkala, že nic se nejí tak horké, jak to vypadá. A když se trochu detailněji seznámíte s tím, co policisté vlastně mohou a nemohou, zjistíte, že lecčemus nepříjemnému se dá vyhnout. Pojďme se na to podívat společně.

Vždy je lepší „přiznat barvu“ a snažit se spíše dohodnout

Speciálně u měření rychlosti z jedoucího auta do auta platné, musí policisté splnit pár pravidel. A jaká to jsou? Na to jsem nechtěně přišel nedávno, když se mi podařilo mírně překročit rychlost. Aby mě vzápětí „měli“. Co naplat, ani pisálci automagazínů nejsou imunní vůči občasným prohřeškům. Nicméně jestli něco nesnáším, pak je to kličkování a vytáčení se v diskusích s cílem vyvinit se z toho, co jsem v reálu udělal. A před policií speciálně. Čili jsem nic nezapíral, naopak, spíše jsem se omlouval.

A když bylo po „formalitách“ a moje peněženka byla lehčí o 300 korun, nedalo mi to, abych nevyužil celkem družné nálady (tedy družné v mezích možností této situace) a nezeptal se:

„Pane řidiči, víte, proč jsme vás zastavili?“ Policisté chtějí slyšet jedinou odpověď, která ovlivní průběh celé silniční kontroly

„Jak se vlastně dneska měří, tedy krom té kamery, co vidím támhle za oknem?“ A možná ta náklonnost a vzájemná vstřícnost byly oboustranné (a ano, prozradil jsem, že píšu pro AutoŽivě.cz a auta a všechno kolem nich mne živí, což se setkalo s pochvalou našich stránek), neb jeden z policistů se po chvíli vcelku bez problémů rozpovídal: „Měříme různou technikou, pochopitelně, a asi není tajemstvím, že používáme často Ramery, tedy mikrovlnné radary značky Ramer.“

Technologie měření Policie ČR přímo od toho nejpovolanějšího

„Ostatně, o tom se kdysi psalo úplně všude. V autech pak máme radary PolCam, Soitron nebo Gesig, které snímají údaje z tachometru. Ty lepší umí změřit rychlost s přesností až na kilometr a zjistit z registrační značky všechno o majiteli, včetně pojištění. Nicméně ne vždy se dají použít a ne vždy také měření vyjde tak, aby nebylo napadnutelné.“ Na můj tázavý pohled a očekávatelně doplňující dotaz se však policista už jen usmál s tím, že zbytek je „firemní tajemství“.

Nedalo mi to a zavolal jsem nakonec svému kamarádovi na zdejším krajském ředitelství. Nepracuje přímo na dopravce, ale dané technologie pochopitelně zná. Odpověď byla následující:

Radary mohou být v Octavii, Kodiaqu, stejně jako v BMW

Není důvod mu nevěřit. A jak vlastně rozpoznat „měřicí vůz“? Často bývá v tmavším, nenápadném odstínu. Nebo naopak bílý, zcela obyčejný. Nejčastěji Octavie třetí generace s karoserií liftback, případně Superb nebo Kodiaq. Bývají už také k vidění nová BMW 540i kombi. Pod maskou / na nárazníku jim prosvítají modrá a červená světla, která dokážou tak nepříjemně zkazit den, pokud se rozblikají. Za čelním sklem je patrný objektiv radaru/kamery, která zkrátka nejde skrýt. Starší modely mají i výrazné antény, naopak na novějších se již na toto nelze spolehnout.

iZdroj fotografie: Policie ČR

V této souvislosti si neškodí pro jistotu připomenout, co se může stát, když váš kontakt s pedálem plynu bude opravdu intenzivní. Překročíte-li rychlost o méně než 20 km/h v obci (nebo 30 km/h mimo obec), čeká vás pokuta do 2 000 Kč na místě a maximálně dva body. Ale jakmile se rozhodnete opravdu závodit a „testnout“, co vaše auto dokáže, a překročíte limit o víc než 50 km/h, hrozí vám až 25 000 Kč a ztráta řidičáku na půl roku až rok. Zkrátka – rychlost zabíjí, ale v Česku vás možná ještě před tím finančně zruinuje.

iZdroj fotografie: BESIP

V USA je výrazné překročení rychlosti trestným činem

Zajímavé je ale srovnání se zahraničím. V USA může být překročení rychlosti považováno nejen za přestupek, ale i za trestný čin, pokud jedete výrazně nad limitem – typicky o 20–30 mil za hodinu (32–48 km/h) více, než je povoleno. Říkají tomu „reckless driving“ (bezohledná jízda) a kromě tučné pokuty můžete skončit i na pár dní ve vězení. Ano, v Americe si za rychlou jízdu můžete vysloužit nejen body, ale i kamarády za mřížemi. A zkuste jim pak vysvětlit, že jste jenom pospíchali na večeři.

Je to jediné takové policejní auto v zemi. Kdo by si pomyslel, že v něm sedí „švestky“ a měří rychlost

Na druhé straně spektra stojí Německo a jejich slavné dálnice bez rychlostních limitů. Tam je sice na některých úsecích neomezená rychlost, ale to neznamená, že můžete bezhlavě dupat na plyn. Rychlost musí být přiměřená podmínkám, a pokud způsobíte nehodu, protože jste zkoušeli, jaké pocity zažívá Sebastian Vettel, čeká vás nemalá pokuta. Navíc německá policie sází na technologii sekvenčního měření (tzv. úsekový radar), který vypočítává průměrnou rychlost mezi dvěma body. Brzdit těsně před radarem vás tam nezachrání.

Pokud nechcete řešit, jaké auto „měří“ a jaké nikoli, je rada snadná

Co tedy s tím? Ať už je ale měření rychlosti jakkoliv pokročilé, zůstává stará pravda – nejspolehlivější metodou, jak se vyhnout pokutám, je jednoduše dodržovat pravidla. Pokud pojedete s respektem k ostatním účastníkům silničního provozu, budou na vás všichni strážci zákona krátcí. A nebudete muset řešit, kdo měří a kdo nikoli, případně kolik zaplatit teď a kolik „na složenku“. Držím vám v tom palce!