Mohs Ostentatienne Opera: Luxusní sedan se zadním vstupem

Mohs Ostentatienne Opera byl luxusním sedanem, který přitahoval pozornost kdekoliv, kudy projížděl.

i Zdroj fotografie: Aurus
                   

Typické pro něj bylo obří provedení a chybějící dveře, ačkoliv měl tvar „běžného“ auta. Jeho tvůrce, Bruce Baldwin Mohs, byl totiž ujetý na bezpečnost, a chtěl vytvořit luxusní koráb, co ochrání posádku v případě jakkoli vážné autonehody. A to se mu také povedlo; přesto bylo jeho zapomenuto.

Do Mohs Ostentatienne Opera se vstupovalo zadem

Asi nejbizarnějším aspektem je na tomhle luxusním korábu vstup, který byl vzhledem k chybějícím dveřím umístěný vzadu. V případě nastupování / vystupování bylo potřeba zvednout středovou část střechy, která držela na rámu čelního skla. Vzhledem k vyššímu podvozku se lezlo do auta po výklopných schůdkách jako do malého letadla, které nabízelo místo pro čtyřčlennou posádku s vlastními sedačkami.

Přelézt pohodlně až dopředu bylo vzhledem ke středovému tunelu poměrně nepohodlné, a samotný interiér navíc nevypadal moc luxusně. Ale proč vlastně chyběly dveře? Bruce Baldwin Mohs, tvůrce automobilu, byl pedant na bezpečnost, a toužil vytvořit luxusní koráb, v němž v případě nehody vyváznou všichni členové auta bez zranění. Po stranách auta proto vedou masivní traverzy, které měly vydržet i boční náraz kamionu.

i

Mohs Ostentatienne Opera připomíná zpředu tak trochu Rolls-Royce, ve skutečnosti je ale kombinací několika různých aut. Jak už jsme zmiňovali, šlo zejména o bezpečnost; proto je celá přední část zakrytá masivní mříží napojenou na nárazník z oceli, což mělo zabránit proražení motoru jakýmkoliv způsobem. Velkou část karoserie přitom tvořil jednodílný 3,5mm tlustý ocelový plát, oddělená byla pouze kapota kvůli přístupu k motoru.

Královský nebyl jenom název, ale i provedení

Po vnitřních stranách vozu byly již zmíněné ocelové lišty, a na oko plátěnou střechu tvořily ve skutečnosti pevné kovové pláty. Poněkud zajímavě byl vyřešen také zadní nárazník, který je – stejně jako přední – tvořen masivními nosníkem, tentokrát ale předěleným uprostřed kvůli dveřím. Z levé části potom vyčnívala trochu nešikovně masivní kulatina zakrývající vynechanou část nárazníku. Výrazná a velká byla rovněž kola s rozměry 7,5 x 20“, která byla plněna dusíkem a měla tak vydržet nájezd až 166 000km.

Už podle fotek je Mohs Ostentatienne Opera velké auto, nebo spíše obří. Rozvor sice činil „jenom“ 3,02m, ale celý koráb měřil na délku šest a čtvrt metru! Byl také neobvykle vysoký (1,75m) a široký 2,29m, takže proti němu vypadala ostatní auta znatelně menší. K velikosti se ostatně vyjádřil i sám Mohs: „Věděl jsem, že má Bugatti Royale 1,8m dlouhou kapotu, tak jsem tu svoji ještě trochu protáhl.“ Celková hmotnost vozu přitom činila 2 770kg, čemuž se vzhledem k užitému materiálu nelze divit.

i

Interiér byl možná trochu zklamáním, ačkoliv nabízel mimořádnou míru bezpečnosti. Dominantní byl hnědo-červený samet, který vpředu doplňovala přístrojová deska z ořechového dřeva a 24karátovým zlatem pokovené rámečky přístrojů. Velkou bezpečnostní inovací byly sedačky – ty sice nevypadaly příliš vzhledně, ale kromě pohodlí ukrývaly mechanismus, díky němuž se sedačky v případě nárazu automaticky zaklonily dozadu, takže pasažéry „neletěly“ k čelnímu sklu. I přes mnohé bezpečnostní prvky byl výhled z Mohs Ostentatienne Opera skvělý, vždyť celá skleněná plocha byla v podstatě jedno velké okno.

Pod kapotou MO Opery tepal pětilitrový osmiválec

Takové monstrum potřebovalo pochopitelně i výkonný motor, který by nejenom auto utáhl, ale zároveň vyvíjel dostatečnou sílu pro adekvátně rychlou jízdu. Srdcem auta se tak stal vidlicový osmiválec s objemem 4 982m3 a výkonem 142kW. To byla pořádná síla, a pro plánovaný „model B“ byla dokonce v plánu osmiválcová varianta s objemem 8 996m3 a výkonem 184kW, v další etapě se navíc počítalo s agregáte o objemu 6 424m3. Ty už ale světlo světa nespatřila, jednoduše o ně nebyl zájem.

i

Tvůrce nabízel auto za necelých 20 tisíc dolarů, což si mohla dovolit výhradně vyšší třída. Pro náročné zákazníky měla být dokonce v autě chladnička a další spotřebiče; Mohs Ostentatienne Opera však zájem nevzbuzoval, zřejmě kvůli své jedinečnosti. Byl sice mimořádně bezpečný, ale zároveň také monstrum. Vyrobený byl jediný kus, s nímž jezdil sám zakladatel společnost, Bruce Baldwin Mohs.

Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Autor článku

Michal Šimunek

Zobrazit další články