1. května 2026 se na německé burze obchodovala elektřina za minus 50 centů za kilowatthodinu. Kdo v tu chvíli zapojil wallbox, dostal za nabíjení zaplaceno.
Zní to jako chyba v matrixu, ale mechanika je překvapivě přímočará. Stačí jeden domácí wallbox, jeden elektroměr, dynamický tarif navázaný na burzovní cenu, a ve správnou čtvrthodinu se odběr elektřiny změní z nákladu na příjem. Majitel přípojky nabíjí vlastní auto, soused přijede nabít to své, a protože celá spotřeba jde přes jednu fakturu, výhodu si rozdělí soukromou dohodou. Žádný prodej elektřiny veřejnosti, žádná licence. Jen chytrý timing a tarif, který zápornou cenu skutečně pustí až k zákazníkovi. A právě v tom posledním bodě se skrývá háček, který rozhoduje o tom, jestli jde o reálný výdělek, nebo jen o hezký příběh z Německa.
Jak vznikne „placené nabíjení“
Burzovní cena elektřiny se na denním trhu stanovuje den předem po čtvrthodinách. Český OTE i německý EPEX Spot fungují na stejném principu: výrobci a obchodníci soutěží v aukci a výsledná cena může být i záporná. Typicky se to děje ve slunné víkendy a svátky kolem poledne, kdy solární panely chrlí energii, ale poptávka je nízká.
Záporná velkoobchodní cena ale sama o sobě nestačí. Koncová cena elektřiny má dvě vrstvy: silovou složku, která kopíruje burzu, a fixní regulovanou část (síťové poplatky, příspěvek na obnovitelné zdroje, daně). V Německu Finanztip vyčísluje tyto fixní složky na zhruba 16 eurocentů za kilowatthodinu. Aby výsledná cena na faktuře skutečně spadla pod nulu, musí záporná burzovní cena přebít celý tento blok. 1. května 2026 mezi 13:00 a 14:30 se to stalo s přehledem: při minus 50 centech na burze zůstalo po odečtení fixních složek asi 34 centů ve prospěch odběratele na každé kilowatthodině.
Náš přepočet: wallbox o výkonu 11 kW dodá za hodinu a půl zhruba 16,5 kWh. Při čistém bonusu 34 centů na kilowatthodinu jde o přibližně 145 korun netto. Majitel přípojky může část výhody přenechat sousedovi, oba jsou oproti běžnému nabíjení v plusu.
Česká realita: spot není jako spot
V Česku dynamické tarify pro domácnosti existují. Nabízejí je například Zet Energy, bezDodavatele nebo Electree. Jenže pod jedním slovem „spot“ se skrývají odlišné mechanismy. A tady přichází zásadní korekce očekávání.
PPAS ve svém spotovém ceníku pro domácnosti výslovně uvádí: pokud je cena na denním trhu OTE záporná, pro výpočet se použije nula. Zákazník tedy v záporných hodinách neplatí za silovou elektřinu nic, ale ani nedostane zaplaceno. Oproti tomu Electree u produktu HOME SPOT-A pracuje s průběhovým měřením a denním spotovým tarifem, kde podmínky vypadají jinak. Než si člověk podepíše smlouvu, musí prostudovat konkrétní ceník a hledat jednu klíčovou informaci: má záporná cena podlahu na nule, nebo prochází až do faktury?
Druhá překážka je technická. Dynamický tarif vyžaduje průběhové měření, tedy chytrý elektroměr, který zaznamenává spotřebu po čtvrthodinách. Podle Evropské komise bylo v Česku k březnu 2026 instalováno asi 365 tisíc chytrých elektroměrů, cíl je 1,867 milionu do roku 2030. Přednost mají odběrná místa s roční spotřebou nad 6 MWh a místa s dvoutarifní sazbou. Kdo do těchto kategorií nespadá, může o chytrý elektroměr požádat individuálně, ale automaticky ho nedostane.
Záporné ceny přibývají, a to i v Česku
Nejde o německou kuriozitu. OTE ve své tiskové zprávě ze září 2024 uvádí, že jen mezi dubnem a srpnem 2024 zaznamenal český denní trh téměř 50 dní se zápornou cenou. Nejhlubší propad dosáhl minus 138,75 EUR/MWh 12. května 2024. V Německu Finanztip napočítal 573 hodin s negativní cenou za rok 2025 oproti 457 hodinám o rok dříve.
Trend je jasný a má systémový dopad. Po extrémních záporech z konce dubna a 1. května 2026 musel evropský mechanismus SDAC automaticky snížit minimální aukční cenu z minus 500 na minus 600 EUR/MWh. Hluboké zápory už nejsou teoretický scénář, jsou součástí nového normálu na trhu s elektřinou.
Pro domácnost s wallboxem to znamená, že příležitostí k levnému nebo „placenému“ nabíjení bude přibývat. Ceny na další den zveřejňuje OTE po jednotlivých čtvrthodinách, takže nabíjení lze plánovat dopředu. ČEZ u svého domácího wallboxu přímo nabízí režim „Plán“, který automaticky vyhodnocuje nejvýhodnější čas.
Dynamika versus klasická sazba D27d
Kdo má elektromobil a nechce se pouštět do dynamického tarifu, může sáhnout po distribuční sazbě D27d, tedy osm hodin denně v levnějším tarifu s pevně vymezeným časovým oknem. Žádná burza, žádné čtvrthodinové plánování. Stačí doložit vlastnictví elektromobilu a splnit technické podmínky distributora.
Rozdíl je v principu: D27d zlevňuje předem dané hodiny, dynamický tarif zlevňuje konkrétní čtvrthodiny podle toho, co se zrovna děje na trhu. Německá studie FÖS pro spotřebitelskou organizaci vzbv z října 2024 ukazuje, kde je zlom:
- Malá domácnost (1,8 MWh/rok) s dynamickým tarifem ušetřila méně než s nejlevnějším fixem.
- Střední domácnost (2,9 MWh/rok) už byla s dynamikou levnější o zhruba 34 eur ročně.
- Velká domácnost (5,8 MWh/rok) ušetřila přes 211 eur ročně oproti fixu.
Závěr je jednoznačný: dynamický tarif se vyplatí tam, kde je spotřeba vysoká a přesunutelná. Wallbox na 11 kW, tepelné čerpadlo, bojler, to jsou ideální kandidáti. Kdo odebírá málo a nemůže spotřebu časovat, riskuje, že drahé špičky převáží levné propady.
Co musíte zařídit, než začnete
Praktický checklist pro českou domácnost:
- Smlouva s dynamickým dodavatelem – ověřit, zda ceník propouští záporné ceny, nebo je ořezává na nulu.
- Průběhový elektroměr – požádat distributora o instalaci, pokud nespadáte do povinné kategorie (nad 6 MWh, fotovoltaika do 50 kW, skupina sdílení).
- Wallbox s chytrým řízením – domácí zásuvka není řešení. Bosch upozorňuje, že běžná zásuvka při dlouhé vysoké zátěži hrozí přehřátím a požárem kabelu. Wallbox musí instalovat odborník, měl by umět komunikovat s tarifním systémem a odložit nabíjení do správných čtvrthodin.
- Soukromá dohoda se sousedem – vůči dodavateli a distributorovi nese odpovědnost držitel odběrného místa. Rozúčtování mezi dvěma lidmi je čistě soukromá věc. Oficiální český metodický návod k takovému sousedskému sdílení wallboxu se nám zatím nepodařilo dohledat, ale nejde o veřejně nabízenou dobíjecí službu, jde o spotřebu na jednom elektroměru.
Skutečné kouzlo dynamického tarifu není v záporné ceně samotné. Je v tom, že domácnost dokáže přesunout 10 nebo 20 kilowatthodin do několika správných čtvrthodin a opakovat to každý slunný víkend. Kdo tohle zvládne, ten na elektromobilitě opravdu vydělá. Ostatní by měli nejdřív otevřít ceník svého dodavatele a hledat jedno slovo: nula.
