OPEC přesto drží těžbu na vysoké úrovni a tím dál podporuje situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Co to znamená pro české řidiče?
Myšlenka levného tankování je nebezpečná. Člověk by si to přál, tankovat litr za pár korun. Ale prostě to nejde a cokoli spojené s dvackou za litr zavání podvodem. V redakci AutoŽivě samozřejmě vnímáme cenu paliva, jezdíme auty, často a hodně. Ale věřit v nějaké dramatické zlevnění? Ano, ale zjevně ne u nás.
Pokud se komunikuje nižní cena paliva, pak tenhle hlas nezní z Evropy. Přichází z místa, kde je individuální doprava samozřejmostí, svobodou. A auto je pro většinu lidí nutnost. Ve Spojených státech se ceny benzínu propadly na úroveň, kterou tamní řidiči nezažili více než čtyři a půl roku.
Kolik Kč za litr benzín je už hodně a kde se vyplatí tankovat?
Tamní pumpy hlásí průměrnou cenu pod tři dolary za galon. V přepočtu jde zhruba o 2,58 eura za galon v kontextu Evropy Jeden galon představuje 3,78 litru. Když si tuto veličinu převedeme na evropské litry, dostaneme se k ceně přibližně 0,68 eura za litr benzínu. Při aktuálním kurzu kolem 25 korun za euro to vychází asi na 17 korun za litr. Ano, opravdu zhruba 17 korun. To je částka, kterou jsme v Česku dlouho neviděli ani v nejodvážnějších slevových akcích. A to stále mluvíme jen o celostátním průměru. V jižních státech USA jsou ceny ještě níž. Tam se galon prodává jen za 2,75 dolaru. Po přepočtu je to asi 2,36 eura za galon. Na litr to dává přibližně 0,62 eura.
V korunách se bavíme o přibližně 15,5 koruny za litr benzínu. Pro regiony, kde bez auta v podstatě nepřežijete, je to obrovská úleva. Levné tankování tam už není výjimka. Stalo se z něj každodenní realita. Zásluhu na tom nemá jen trh s ropou, i když ten hraje důležitou roli. Cena barelu se v těchto dnech pohybuje okolo 59 dolarů.
Jde o nejnižší úroveň od roku 2021. Právě rok 2021 byl posledním obdobím, kdy Američané zažívali podobně příznivé ceny benzínu. Jenže pak přišel zlom. V roce 2022 napadlo Rusko Ukrajinu a paliva po celém světě vystřelila na rekordní úrovně. Ve Spojených státech tehdy průměrná cena přesáhla hranici 5 dolarů za galon.
Litr bezín pod třicet Kč je pro nás v EU stále neuvěřitelná láce
Po přepočtu to znamenalo zhruba 1,13 eura za litr. Při stejném kurzu jde asi o 28 korun za litr. Pro Američany, zvyklé na dlouhodobě levné palivo, to byl šok. Tamní média mluvila o extrémně vysokých cenách. Vláda musela sahat do strategických ropných rezerv, aby růst alespoň trochu zbrzdila. Dnes je obrázek úplně jiný. Ceny se propadly k úrovním, které v USA mnozí považují za malý svátek. Průměr pod tři dolary za galon znamená, že rodinný výlet přes půl státu už není finanční sebevražda. Takové tankování, to zní v evropském kontextu skoro jako pohádka.
Není to ale jen zásluha levnější ropy. Výraznou roli hraje i politika. Donald Trump nastoupil do svého druhého funkčního období a energetiku si vzal jako jednu z klíčových oblastí. Jeho cíl je jasný. Srazit ceny energií co nejníž. V praxi to znamená deregulaci. Rozvolnění pravidel pro těžbu. Zrychlení povolovacích procesů.
Tlak na maximální využití domácích zdrojů fosilních paliv. Tam, kde Evropa přidává podmínky a omezení, americká administrativa uvolňuje ruční brzdu. Trump zároveň otevřeně tlačí na kartel OPEC. Chce, aby zvýšil produkci ropy. Vyšší těžba znamená větší nabídku na trhu. A pokud poptávka neroste stejným tempem, ceny přirozeně klesají. Jenže tady přichází zajímavý paradox. Očekávalo se, že po pandemii poroste poptávka po ropě rychleji.
Polovinu ceny paliva u nás tvoří spotřebí daň, plus máme DPH
Realita je ale vlažnější. Elektromobilita se sice nerozvíjí tak explozivně, jak by si přála Evropa, ale efekt úspor a změn v chování zákazníků je vidět. Spotřeba neroste tempem, jaké producenti předpokládali. To je prostředí, které hraje ve prospěch levného tankování. Přirozeně se nabízí otázka, jestli se podobného vývoje můžeme dočkat i v Evropě. Odpověď není úplně příjemná. Americký trh s pohonnými hmotami funguje v jiném světě než ten evropský. V USA je zdanění benzínu výrazně nižší. Stát bere na litr mnohem méně peněz než evropské vlády.
Ropa se ve velkém těží přímo na jejich území. Spojené státy mají obrovské domácí zdroje a svou energetickou politiku staví spíš na expanzi. Chtějí víc vrtů, víc těžby, víc produkce. Evropa naopak buduje model, který staví na regulaci a postupném ústupu od fosilních paliv. Do cen se promítají nejen daně, ale také emisní povolenky a nejrůznější ekologické poplatky. Zatímco ve Spojených státech je cílem co nejlevnější energie, v Evropské unii se stále víc mluví o nutnosti uhlíkové neutrality. Abych se nevyhýbal odpovědi na jednoduchou otázku. Ne, takové zlevnění v Evropě nikdy nenastane.
Za kolik tankujete vy?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3614
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5045
