Názor jednoho motoristického novináře v globálním měřítku nic neznamená, hlas největšího výrobce aut světa ale samozřejmě ano.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
V jednu chvíli se mohlo zdát, že jsou elektromobily spásou světa a že nic jiného než auta na elektřinu nemá smysl. To se nám snažily vnutit leckteré instituce, politici, Evropská unie. V redakci AutoŽivě řešíme problematiku elektromobility průběžně. V automobilovém světě se čas od času objeví prohlášení, která dokážou rozvířit hladinu a přimět člověka zamyslet se, kam vlastně směřujeme. Když se k tématu budoucnosti vyjádří hřibovitá houba posedlá cyklistikou, je to spíše iritující než cokoli jiného. A velmi často vzdálené realitě.
Volba je lepší než sázka na jednu (elektrickou) kartu
Ovšem když na téma elektromobilů dá „posudek“ největší světový výrobce automobilů, tedy Toyota, je jasné, že nejde o plané řeči. V podstatě se jedná o stanovisko, které má váhu a může ovlivnit nejen směr vývoje, ale i samotné vnímání elektromobility v očích veřejnosti. Toyota si dlouhodobě si drží pozici světové jedničky. Já vnímám, že se značka nijak netají tím, že k elektromobilům přistupuje s určitou dávkou opatrnosti. A právě nyní, v době, kdy se zdá, že elektromobily jsou na vrcholu zájmu a automobilky se předhánějí v uvádění nových modelů na trh, přichází japonský gigant s postojem, které může mnohé překvapit, možná i zneklidnit.
Tedy minimálně ty, co vsadili na jednu kartu, na elektřinu. Já to vnímám tak, že podle Toyoty není současný směr, kterým se elektromobilita ubírá, dlouhodobě udržitelný. Může vést k jejímu konci v podobě, jak ji známe dnes. Zní to možná až příliš dramaticky, ale když se člověk zamyslí nad argumenty, s nimiž Toyota pracuje, nelze je jen tak smést ze stolu. Hlavním problémem, na který Toyota upozorňuje, je omezená dostupnost surovin potřebných pro výrobu baterií. V současnosti se většina elektromobilů spoléhá na lithium-iontové baterie.
Výroba elektromobilů není ekologická, právě naopak
Jejich výroba je nejen energeticky náročná, ale především závislá na těžbě surovin, které jsou omezené a jejichž získávání je často spojeno s ekologickými i etickými otázkami. Já s rétorikou japonského giganta souhlasím. Pokud by se měl svět skutečně masově přesunout k elektromobilitě, nebylo by dostatek lithia, niklu a kobaltu pro všechny. A to je problém, který nelze vyřešit jen technologickým pokrokem nebo větší efektivitou výroby. Dalším zásadním bodem je infrastruktura. I když se v posledních letech investuje do rozvoje nabíjecích stanic, stále je to kapka v moři oproti tomu, co by bylo potřeba pro skutečně masové rozšíření elektromobilů.
V mnoha regionech světa je elektrická síť na hraně svých možností už dnes, a pokud by měly miliony nových elektromobilů najednou začít čerpat energii, systém by to jednoduše nezvládl. A to nemluvíme o rozvojových zemích, kde je dostupnost elektřiny stále problémem. Já to vnímám tak, že Toyota se nebojí jít proti proudu a neříká, že cesta k uhlíkové neutralitě vede pouze přes elektromobily. Osobně souhlasím s názorem, že je potřeba hledat více cest, a to hybridy, vodíkové pohony, syntetická paliva a další alternativy, které mohou společně přispět k dosažení cíle, aniž by se svět upnul jen na jednu technologii.
Trh mluví jasnou řečí a nejsou tady miliony lidí, kteří chtějí EV
Pokud se podíváme na čísla, je jasné, že elektromobily tvoří stále jen zlomek celkového trhu. Není divu. Kdyby to byl takový šlágr, tak si trh sám řekne a zákazníci utrhají prodejcům ruce. To se ale neděje. Vlastně bych řekl, že až na výjimky probíhá pravý opak. Pokud prodeje elektrických aut rostly, tak bych si dovolil tvrdit, že růst prodejů elektromobilů začíná zpomalovat. To je signál, že trh naráží na své limity. Důvodů je hned několik, a to vysoká cena, omezený dojezd, dlouhá doba nabíjení a v neposlední řadě i obavy z rychlého morálního zastarávání technologií. Neřekl bych, že je rozumné tlačit na masové rozšíření elektromobilů za každou cenu.
Otázkou je, zda by nebylo lepší hledat vyváženější přístup, který zohlední potřeby různých regionů a skupin zákazníků. Navíc platí, že ekologická stopa elektromobilů není zdaleka tak malá, jak se často prezentuje. Výroba baterií je energeticky náročná a spojená s emisemi CO2, které v některých případech mohou převýšit úspory dosažené během provozu vozu. Navíc recyklace baterií je stále v plenkách a není jasné, jak se bude situace vyvíjet v budoucnu, až na trh dorazí miliony vysloužilých akumulátorů.
Možnosti jsou a není jich málo, tak proč se spoléhat na jednu?
Zmíněná Toyota sází na diverzifikaci a investuje nejen do elektromobilů, ale i do vývoje vodíkových technologií a hybridních pohonů. Věří, že právě tato strategie jí umožní reagovat na měnící se podmínky trhu a nabídnout zákazníkům řešení, která budou dávat smysl nejen dnes, ale i za deset či dvacet let. Zajímavé je, že podobný názor začínají sdílet i další velcí hráči na trhu, kteří si uvědomují, že elektromobilita není samospasitelná a že je potřeba hledat cesty, jak snížit emise i jinými způsoby. Smysl podle mě, a jestli to chápu správně, tak i velkých automobilek, je v hledání různých možností. Včetně co nejefektivnějších spalovacích motorů.