Švédsko-americká firma Heart Aerospace poslala 12. srpna do vzduchu bateriový letoun o hmotnosti přes 11 tun. Energie za celý let stála podle výrobce asi 5 dolarů, tedy asi 105 Kč.
Ve středu 12. srpna odpoledne na letišti v Plattsburghu ve státě New York se od dráhy odlepil stroj, který dosud neměl obdobu. X1, plně bateriový demonstrátor s rozpětím 32,3 metru a vzletovou hmotností přes 11,3 tuny, stoupal sedm minut, manévroval ve výšce 335 metrů nad terénem a po 27 minutách přistál. Elektrický pohon o výkonu přes jeden megawatt fungoval přesně podle plánu. Heart Aerospace vzápětí oznámila, že jde o největší čistě bateriové letadlo, které kdy vzlétlo. A má pravdu, jenže mezi tímto zkušebním letem a komerční linkou pro 30 cestujících leží ještě celá propast.
Co přesně letělo a co ne
X1 není dopravní letadlo. Je to létající laboratoř postavená proto, aby ověřila architekturu pohonu, aerodynamiku a letové postupy pro budoucí sériový typ ES-30. Na palubě neseděl jediný cestující, jen posádka. Letadlo operovalo pod experimentálním osvědčením FAA a v úzké zkušební obálce, maximálně 610 metrů (2 000 stop) nad zemí a 259 km/h (140 uzlů). Při prvním letu využilo ani ne polovinu tohoto stropu.
Třicet cestujících se týká až modelu ES-30. Ten má být hybridně-elektrický regionální letoun s kapacitou 30 míst, doletem 200 kilometrů čistě na baterii a 800 kilometrů v hybridním režimu. Typová certifikace je plánovaná na rok 2031. X1 je pro něj odrazovým můstkem, ne hotovým produktem.
Kolik ten let doopravdy stál
Heart ve své tiskové zprávě uvádí, že elektřina spotřebovaná za celý 27minutový let stála „přibližně 5 dolarů“. Při kurzu České národní banky ze 13. srpna 2026 (21,010 Kč za dolar) to vychází zhruba na 105 korun.
A i těch 105 korun je jen cena proudu. Nezahrnuje:
- amortizaci baterií a samotného letadla,
- posádku a pojištění,
- údržbu a letištní poplatky,
- vývoj programu ani certifikaci.
Srovnávat cenu elektřiny za zkušební let s cenou letenky je jako srovnávat cenu benzínu v nádrži s cenou taxíku. Heart sama svůj obchodní případ staví na celkových provozních nákladech a tvrdí, že budou o více než 40 procent nižší než u srovnatelných turbovrtulových strojů. To je zajímavý příslib, ale ověřit ho půjde až v reálném provozu.
Jak velký je vlastně ten milník
Kontext pomůže. Dosud největší certifikovaný elektrický letoun, dvoumístný Pipistrel Velis Electro, váží 600 kilogramů. Devítimístná Eviation Alice poprvé vzlétla v září 2022, ale ani ta se zatím nedostala do běžné pasažérské služby. X1 je oproti nim řádový skok: téměř dvacetinásobek hmotnosti Velisu, trojnásobek rozpětí Alice.
Důležité je i to, co se dělo před letem. Heart už dříve testovala s partnerskými aerolinkami BRA a SAS praktické pozemní operace: nabíjení, turnaround, nástup a výstup cestujících, výcvik pozemního personálu. Nejde tedy jen o efektní demonstraci ve vzduchu, ale o systematickou přípravu na provoz, který zatím nikdo na světě v tomto měřítku nedělá.
Kdo na ES-30 čeká, a kdo ne
Objednávkový backlog vypadá na papíře solidně. United Airlines a Mesa Air Group drží společnou objednávku na 200 kusů s opcí na dalších 100. Air Canada přidala investici a objednávku na 30 strojů. Charterový dopravce JSX podepsal předběžnou dohodu na 50 letadel s opcí na dalších 50. Švédská leasingová společnost Rockton objednala 20 kusů.
V poradním sboru firmy sedí SAS, KLM, Icelandair, dánský DAT, londýnské City Airport i kodaňské letiště. Evropské regionální a ostrovní sítě, skotský Loganair či finské Ålandy, jsou mezi prvními konkrétními případy využití.
Český zájem? Veřejně nedoložený. Ani Smartwings, ani žádný jiný tuzemský dopravce se v materiálech Heart neobjevuje. Pro střední Evropu by ES-30 teoreticky dával smysl na slabších regionálních a přeshraničních linkách, ale to je zatím čistá spekulace.
Rok 2031 je blíž, než se zdá, a dál, než Heart doufala
Harmonogram firmy se opakovaně posouval. V roce 2021 mluvila o komerčním provozu původního modelu ES-19 v roce 2026. V roce 2022 přešla na větší ES-30 s cílem 2028. Rollout X1 v září 2024 počítal s prvním letem ve druhém čtvrtletí 2025; skutečný let přišel o více než rok později. Aktuální termín typové certifikace 2031 je proto realističtější než předchozí sliby, ale před programem stojí ještě prototyp X2 s hybridním pohonem a kompletní certifikace podle předpisu Part 25.
Firma mezitím přesunula sídlo ze švédského Göteborgu do Los Angeles, otevřela vývojové centrum v Kalifornii a získala od FAA grant 4,1 milionu dolarů na vývoj řídicího systému hybridního pohonu. Těžiště programu je dnes jednoznačně americké.
12. srpna 2026 se nestalo to, že bychom měli levné elektrické linky. Stalo se něco jiného: poprvé vzlétl bateriový letoun v rozměrech, které aerolinky a regulátoři nemohou ignorovat. Mezi tím a první letenkou na elektrický regionál je ještě pět let práce, miliardové investice a certifikační maraton. Ale ten megawatt nad Plattsburghem byl skutečný.
BMW
|
PŘEČTENÍ: 6136
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7843
