Největší pasti na trhu ojetin: Tyhle modely nekupujte, nebo z vás sedřou na opravách kůži

Kdo ignoruje informace expertů, často dopadne tak, že ušetří při nákupu a zaplatí dvojnásobek při opravách. S rozvahou se lze pastem vyhnout.

i Zdroj obrázku: WrS.tm.pl / licence CC BY-SA 4.0
                   

Když se člověk rozhlédne po inzercích s ojetinami, může mít dojem, že žije ve zlatém věku. Na fotkách auta vypulírovaná, lak se krásně leskne, kilometrový nájezd vypadá rozumně a cena svádí k rychlému rozhodnutí. Právě v té chvíli ale začíná největší riziko. Mnoho modelů, které lákají vzhledem a velmi atraktivní cenou, se po několika měsících umí proměnit ve finanční černou díru. V redakci AutoŽivě varujeme před podvodnými nabídkami a nákupem ojetiny bez detailního prověření. A nejsme v tom sami.

Ne každý model je jako ojetina problémový, jde hlavně o motory

Německé zprávy z organizací ADAC a TÜV to ukazují také poměrně jasně. V jejich statistikách se opakovaně objevují konkrétní vozy, které po skončení záruky začínají často selhávat. S každou další poruchou rostou náklady na opravy do částek, které klidně zruinují rodinný rozpočet. Z těchto přehledů vyplývá, že existuje několik typických pastí. Není to jen otázka jedné značky nebo jednoho motoru. Některé modely se v tabulkách objevují opakovaně a v různých ročnících. Zvlášť nebezpečné je, když se špatná pověst potká s nízkou pořizovací cenou.

Kupující má pocit, že narazil na skvělou příležitost. Ve skutečnosti si ale odváží domů auto, které po záruce nejčastěji končí na odtahovce. Mezi varovanými modely se objevuje třeba Opel Insignia z let 2008 až 2017. Na pohled velké a pohodlné auto pro rodinu nebo dlouhé trasy. V realitě se ale právě u těchto ročníků často opakují stejné potíže. Ve statistikách jsou zaznamenány časté problémy s rozvodovou řetězem. Přidávají se potíže s turbodmychadlem. A navíc se objevují poruchy elektroniky převodovky.

Bez kontroly se nedá o nákupu ojetého vozu ani přemýšlet

Každá z těchto závad umí stát opravdu hodně peněz. Když se sejdou dvě najednou, dostává se majitel velmi rychle do situace, kdy přemýšlí, jestli má vůbec cenu auto dál opravovat. Dalším varováním jsou BMW řady 5 v generacích E60 a E61. Jde o vozy, které stále působí reprezentativně. Slušný výkon, pohodlný interiér, silné jméno. Jenže podle údajů z Německa právě u těchto generací často odchází podvozek. Poruchy zavěšení se neobjevují jednou za život auta, ale výrazně častěji. Přidávají se potíže s automatickou převodovkou. A tady už nejde o drobnosti. Opravy jsou velmi nákladné. Výměna složitých dílů v podvozku a zásah do automatu se snadno vyšplhají na částky, které by stačily na levnější druhé auto.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Člověk, který si koupí takový vůz s myšlenkou, že jde o dostupnou cestu ke zdánlivému luxusu, může po pár letech velmi rychle vystřízlivět. Další pastí, která se objevuje, je Fiat Punto (a Grande Punto). Na papíře jde o jednoduché a levné městské vozy. Přesně ten typ auta, po kterém sáhne hodně lidí jako po první ojetině. Statistiky ale mluví jasně. Tyto modely trápí typické a opakující se problémy. Velmi často se objevuje koroze karoserie. Zvlášť na prazích a podvozku. Přidávají se poruchy elektrické instalace. Od drobností v interiéru až po důležitější prvky.

Převodovka u prémiového auta stojí často stovky tisíc Kč

Z dlouhodobého hlediska je slabé také zavěšení kol. Netrvanlivé komponenty znamenají častější výměny a další účty ze servisu. Levné auto na začátku začne po pár letech polykat víc peněz než dražší, ale kvalitnější volba. Společným jmenovatelem těchto pastí je jedno. Nejlevnější nákup často znamená nejdražší provoz. Možná jste to už slyšeli i od svého mechanika. U ojetiny neplatíte jen cenu v inzerátu. Platíte hlavně to, co přijde potom. Zavěšení, turbo, spojka nebo automatická převodovka. Každý z těchto dílů umí spolknout částky, které se počítají v tisících Kč.

A když se u problematického modelu potká více slabých míst najednou, člověk má pocit, že vlastní spíš neukojitelnou kasičku než auto. Na druhé straně žebříčků ale existují i klidnější volby. Z reportů ADAC a TÜV vyplývá, že dlouhodobě největší důvěru řidičů mají značky jako Suzuki, Toyota, Hyundai a Mazda. Není to žádné překvapení pro ty, kteří statistiky sledují delší dobu. V provozu se tyto vozy objevují v servise výrazně méně často. Vodiči je oceňují za jednoduchou konstrukci. Často bez zbytečných komplikací. Pohonné jednotky bývají odolné a snášejí vyšší nájezdy. Náklady na běžnou údržbu a provoz zůstávají v rozumných mezích.

Japonská auta jsou obvykle zárukou spolehlivosti i po letech

Není náhodou, že právě u těchto značek jsou ceny na trhu ojetin vyšší. Na první pohled to může působit nespravedlivě. Za podobně staré auto jiného výrobce zaplatíte méně. Jenže rozdíl se většinou vrátí. Ne v prvním měsíci. Ale v letech, kdy prostě jen jezdíte a neřešíte každý měsíc nový problém. Koupě ojetého auta vždy vyžaduje rozvahu. Hodně velkou pozornost si zaslouží podezřele nízký nájezd. Zvlášť u starších ročníků. Pokud desetileté auto deklaruje jen málo najetých kilometrů a současně není k dispozici věrohodná servisní historie, měla by se rozsvítit kontrolka v hlavě. Podezřelý je také nedostatek dokumentace.

iZdroj fotografie: Se souhlasem AUTO HANDEL DK Dominik Konior

Chybějící zápisy o pravidelných prohlídkách nebo matoucí záznamy z různých servisů bývají častým varováním. Základním kamenem každé kontroly je ověření čísla VIN. To musí sedět s údaji v technickém průkazu a dalších dokumentech. Rozhodně se vyplatí fyzicky porovnat číslo na karoserii s papíry. Přepsaná nebo nečitelná identifikace je problém, který nechcete řešit až po koupi. Velmi důležité je také pečlivě prohlédnout podvozek a prahy. Právě tam se často schovává koroze, kterou neuvidíte na pěkných fotkách z inzerce.

Prověrka musí proběhnout online, i za pomoci automechanika

Auto, které vypadá dobře z metru, může mít pod tenkou vrstvou laku rozsáhlé poškození. Prohlédnout spodek na zvedáku nebo jámě je téměř nutnost. Odborníci také doporučují udělat studený start motoru. Ideálně po delším stání. Motor by měl naskočit bez dramatických zvuků. Kouř z výfuku by měl být minimální a bez podivných barev.

Následuje test brzd. V bezpečném prostředí je dobré několikrát silněji zabrzdit a vnímat, jestli auto netáhne na stranu. Stejně tak je nutné zkontrolovat chování převodovky. U automatu je důležité, aby nezařazoval s rázy a neprokluzoval. U manuálu by měla být spojka čitelná a bez zápachu. Před samotnou koupí se vyplatí investovat do prohlídky v nezávislém servisu. 

Je vaše auto spolehlivé?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články