Nezaplacená pokuta do 90 dnů může znamenat ztrátu řidičáku. Rumunská novela míří ke schválení

Devadesát dní na zaplacení dopravní pokuty, a pak zápis do systému, který řidiči zablokuje právo sednout za volant. Rumunsko toto pravidlo nezveřejnilo jako politický záměr ani jako návrh k diskusi. Nouzové vládní nařízení OUG 7/2026 vyšlo v rumunském úředním věstníku Monitorul Oficial 25. února 2026 a mechanismus suspendace práva řídit je v něm popsán do detailu. Účinnost článku XVII je sice odložena o šest měsíců, takže ostrý start vychází přibližně na konec srpna 2026, ale pravidlo samotné je napsané, schválené a čeká na spuštění.

Přesný sled kroků od pokuty k zákazu řízení

Mechanismus začíná doručením protokolu o přestupku. Od tohoto okamžiku běží 90denní lhůta, během níž má řidič pokutu uhradit. Uvnitř této lhůty zůstává zachováno i původní 15denní okno pro odvolání nebo zaplacení poloviny zákonného minima. Místní fiskální úřad musí do 30 dnů od zaevidování dluhu poslat dlužníkovi výzvu, která výslovně uvede datum konce lhůty i přesnou délku hrozícího zákazu. Suspendace pak nenastane okamžitě po uplynutí 90 dnů, ale až v 0:00 třetího pracovního dne po jejich skončení, zákonodárce tak ponechal malý technický polštář pro případné zpracování plateb na poslední chvíli.

Délka zákazu se odvíjí od výše dluhu: za každých 50 rumunských lei (přibližně 250 Kč) neuhrazené pokuty hrozí jeden den bez práva řídit. Kdo dluží 500 lei (asi 2 500 Kč), nemůže řídit 10 dní; kdo dluží 1 000 lei (asi 5 000 Kč), stojí před zákazem na 20 dní. Zlomky dnů se nepočítají. Jakmile řidič dluh plně uhradí, musí místní úřad do dvou pracovních dnů zapsat obnovení práva řídit do systému PatrimVen, který je propojen s policejními databázemi. Stejná lhůta dvou pracovních dnů platí i pro zápis samotného zákazu po uplynutí 90denní lhůty.

Nezaplacená pokuta do 90 dnů může znamenat ztrátu řidičáku. Rumunská novela míří ke schválení

AutoŽivě.cz

Právě teď

Systém stojí na digitálním propojení, které teprve musí fungovat

Celý mechanismus předpokládá, že místní fiskální úřady, systém PatrimVen a policejní databáze budou komunikovat rychle a spolehlivě. To je přesně místo, kde se skrývá největší praktické riziko. Rumunsko má za sebou řadu reforem, které na papíře fungovaly bezchybně, ale v praxi narážely na zastaralou infrastrukturu nebo pomalou synchronizaci dat mezi úřady. Pokud zápis zákazu nebo jeho zrušení uvízne v systému, může řidič čelit situaci, kdy zaplatil, ale databáze to ještě neví, a policie při silniční kontrole vidí stále aktivní suspendaci.

Ministr vnitra Bogdan Despescu na tiskové konferenci věnované silniční bezpečnosti vysvětloval, že propojení systémů je součástí přípravy na spuštění a že šestiměsíční odklad účinnosti má sloužit právě k technickému dotažení. Vláda si je tedy vědoma, že samotný text nařízení nestačí, potřebuje fungující infrastrukturu. Zda bude do konce srpna 2026 připravena, ukáže teprve praxe.

Ombudsman napadl pravidlo u ústavního soudu

Rumunský ombudsman Avocatul Poporului zařadil článek XVII OUG 7/2026 mezi ustanovení, která 6. března 2026 napadl u Ústavního soudu. Jádrem námitky je otázka proporcionality: zda je suspendace práva řídit, tedy sankce, která primárně slouží k trestání nebezpečného chování na silnici, přiměřeným nástrojem pro vymáhání finančního dluhu. Vláda na tuto námitku odpovídá argumentem vymahatelnosti: ministr Cseke Attila veřejně uvedl, že v Rumunsku se platí jen přibližně 40 % dopravních pokut, zatímco průměr v Evropské unii přesahuje 90 %. Bez tvrdší páky prý stát nemá jak tuto mezeru uzavřít.

Ústavní námitka neznamená, že pravidlo automaticky padne. Ústavní soud může shledat, že mechanismus je v pořádku, nebo může nařídit jeho úpravu. Do doby rozhodnutí platí nařízení tak, jak bylo zveřejněno. Právní nejistota je tedy reálná, ale nepředstavuje konec příběhu, spíše jeho otevřenou kapitolu.

Rumunsko není v Evropě osamocené

Přitvrzování vůči neplatičům dopravních pokut není rumunská specialita. Česko od 1. ledna 2022 umožňuje policistům a celníkům při silniční kontrole požadovat okamžitou úhradu pravomocně uložené a po splatnosti neuhrazené pokuty; pokud řidič nezaplatí, mohou zadržet registrační značky nebo zabránit odjezdu vozidla. Policie ČR uvádí, že po zavedení tohoto oprávnění vzrostl výběr nedoplatků z přibližně 11,9 milionu korun v roce 2021 na 16 milionů korun v roce 2022, tedy o více než třetinu.

Na unijní úrovni přijala Evropská unie na konci roku 2024 směrnici 2024/3237, která posiluje přeshraniční výměnu informací o dopravních deliktech. V březnu 2025 pak Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o tom, že závažné zákazy řízení budou za určitých podmínek účinné napříč členskými státy, nejen v zemi, kde byl přestupek spáchán. Rumunsko tak jde s proudem, nikoli proti němu.

Za tvrdším vymáháním stojí i bezpečnostní argument

Rumunsko vykázalo v roce 2024 nejvyšší míru úmrtí na silnicích v celé Evropské unii: 77 mrtvých na milion obyvatel při unijním průměru 44, podle předběžných dat Evropské komise. Vláda proto může tvrdit, že přísnější vymáhání pokut není jen fiskální zájem státu, ale součást širší snahy o bezpečnější silnice. Přímá příčinná vazba mezi neplacením pokut a nehodovostí je sice těžko prokazatelná, ale politicky je tento argument funkční a v zemi s takovými čísly i pochopitelný.

Opatření míří výhradně na držitele řidičských průkazů vydaných rumunskými úřady, takže turisté s českým řidičákem nejsou primárním adresátem tohoto mechanismu. To ale nic nemění na tom, že Rumunsko zavádí nástroj, který mění základní logiku dopravní sankce: pokuta přestává být papírem, který lze odkládat, a stává se závazkem s přímým dopadem na každodenní mobilitu. Zda to Ústavní soud potvrdí nebo zkoriguje, se ukáže ještě před plánovaným spuštěním.