Nezničitelný mlýnek na maso ze SSSR, na který všichni zapomněli

Koncem 60. Let 20. Století pracovali v sovětském závodě ZIL pod vedením slavného V. A. Gracheva na vozidle, které by se dostalo tam, kam nemohla ani vznášedla, ani pásové tanky nebo jiné druhy pohonů a hlavně podvozků. Proto se upřela pozornost na šneka. Archivní materiály ukazují několik experimentů s prototypy a působivé jsou hlavně závody tohoto stroje s dalšími vozidly této doby, které byly mnohem tradičnější.

Zkušenosti aplikované do obojživelníka.

Během sovětské éry před pádem Želené opony potřeboval Sovětský svaz speciální vozidlo, které by vyzvedávalo astronauty nebo jejich vesmírné moduly. Ty totiž obvykle přistávaly ve velmi obtížných lokalitách jak na pohyb na místě, tak na přístupnost – šlo hlavně o nejrůznější mokřady, ke kterým nevedly žádné silnice. Tanky měly jen omezený dosah a pásy se často poškodily, takže nechaly záchrannou posádku bez možnosti pohybu.

iZdroj fotografie: Unsplash

V takových terénech nefungovalo ani vznášedlo, protože četné stromy takových terénů mu nedovolovaly pořádné manévrování a mohly poškodit jeho citlivý podvozek. Řešení situace vzešlo od firmy ZIL, výrobce kamionů a těžké techniky, kterážto firma dělala také obrněná vozidla a luxusní limuzíny pro hlavy státu. Místo kol se tak objevily dva obrovské šneky na každé straně, které fungovaly jako lodní šrouby, které vozidlo tlačily dopředu.

Dostalo se tam, kam nikdo jiný

Šrouby se točily v opačných směrech, čímž vytvářely hladký pohyb vpřed, ale daly se taky natočit zcela nezávislé. Protože se jednalo o záchranné vozidlo, které mělo dlouhodobě pátrat v nepříznivém terénu a evakuovat, obsahovalo dvě „postelová“ místa na palubě a postranní žebříky pro snadný přístup. Kromě toho bylo vybaveno přenosným radiovým vysílačem NKPU-1, kompasem a obsáhlou lékárničkou.

Délka ZIL-2906 byla jen 3,82 metrů a šířka 2,3 metru, na výšku mělo 1,7 2 metru. V 90. Letech se všechny tyto stroje pro veškeré druhy terénů přesunula do role zemědělských strojů. Například v prvním JZD byl takový stroj vybaven sekáčkem a pustil se do 15 hektarů třtiny vysoké několik metrů. Ostatně tehdejší zemědělské podmínky v Rusku nebyly moc odlišné od náročnosti, na kterou byly ZIL a podobné stroje původně navrhovány.

Zdroj: AvtoTachki